Středoevropský technologický institut (CEITEC – Central European Institute of Technology) VUT oficiálně spustil plný provoz ve svých nových laboratořích. Špičkové vědecko-výzkumné centrum, které sídlí v blízkosti areálu Pod Palackého vrchem, představuje tzv. evropské centrum excelence. Vysoké učení technické zde v rámci projektu CEITEC zaštiťuje výzkumné programy zaměřené na pokročilé materiály a pokročilé nanotechnologie a mikrotechnologie.
Nový komplex čtyř budov nedaleko Technologického parku ukrývá například tzv. čisté laboratorní prostory, které jsou několikanásobně čistější než operační sál. V rámci výzkumných institucí se jedná o největší čisté prostory v ČR. Laboratoř pro analýzu nanostruktur představuje místo s desetkrát nižší koncentrací prachových částic oproti pokojovému vzduchu. A laboratoř pro přípravu nanostruktur, kde je riziko kontaminace nanotechnologického vzorku ještě vyšší, eviduje dokonce desettisíckrát méně prachových částeček na kubickou stopu a je přístupná jen ve speciálním skafandru.
Unikátnost vybavení spočívá především v koncentraci stovek špičkových přístrojů, které jsou srovnatelné s vybavením předních světových univerzit, a to na jednom místě. Např. speciální mikroskop pro velmi přesná měření v oblasti nanotechnologií dokáže měřit s přesností nanometru na ploše několika čtverečních centimetrů.
Další vědecké týmy se věnují například výzkumu v oblasti zvyšování paměťové kapacity moderních paměťových prvků, robotice nebo vývoji elektroniky pohonů nejen pro menší domácí spotřebiče, ale i pro plně elektrické automobily. Tým profesora Jozefa Kaisera zase vytváří pro skupinu švédských biologů 3D modely měkkých tkání, a tím pomáhá odhalit mechanismy, které se podílejí na výsledném tvaru obličeje u živočichů. Profesor Radim Chmelík pro změnu vytvořil unikátní mikroskop, jenž umožňuje pozorovat živé buňky bez použití kontrastních látek. Ty totiž mohou chování buněk ovlivňovat. Díky tomuto mikroskopu, který využívají mj. kolegové z CEITEC MU, lze vidět buňky ve zcela přirozeném prostředí.
Samotná výstavba vědeckého komplexu čtyř budov, které jsou vzájemně propojené podzemními chodbami, stála 625 milionů korun. Na 842 milionů potom vyšlo přístrojové vybavení laboratoří a další špičkové technologie určené pro vědecké týmy. Většinu nákladů ale pokryly dotace z EU. S výstavbou nových laboratoří se začalo před čtyřmi lety, ve zkušebním provozu pak fungují od konce loňského roku.
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC VUT
