VŠE: Od manažerského a ekonomického vzdělávání k výzkumu se společenským dopadem

Ilustrační obrázek byl vytvořen umělou inteligencí

Pod vedením prorektora pro vědu a výzkum Martina Lukeše se Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) profiluje jako důležitý hráč v oblasti vědy a výzkumu, a to díky široké škále výzkumných aktivit. „Na naší vysoké škole vytváříme vhodné prostředí a podmínky pro kvalitní výzkum. Záběr našich výzkumných týmů je široký – od podnikání přes mezinárodní a regionální studia, udržitelnost až po ekonometrii, behaviorální ekonomii a další témata,“ uvádí Lukeš.

Propojený svět: Digitální ekonomika, znalosti o Číně a kulturní integrace

Příkladem aplikovaného výzkumu na VŠE je práce Smarandy Pantea, odborné asistentky a výzkumnice, která se specializuje na digitální ekonomiku a hodnocení veřejných politik. Její nedávná studie se zabývá dopadem rekreačních poukazů na domácí cestovní ruch v Rumunsku, své domovské zemi. Výzkum ukázal, že rekreační poukazy pomáhají růstu sektoru cestovního ruchu a mají rozsáhlé pozitivní efekty napříč ekonomikou. Obzvláště přínosné byly pro regiony, které nebyly dříve tak turisticky atraktivní. Kromě toho studie zjistila, že tyto poukazy přispívají ke snižování neformální ekonomiky.

Jeremy Garlick, ředitel Centra mezinárodních studií Jana Masaryka, se věnuje ambicióznímu projektu EuroHub4Sino v rámci grantu REA z programu Horizontu Evropa. Cílem EuroHub4Sino je vytvořit rozsáhlou síť a databázi odborníků na Čínu v celé Evropské unii. Tento projekt má za úkol posílit znalosti o Číně a jejích globálních vlivech, přičemž se zaměřuje nejen na politické a ekonomické aspekty, ale i na kulturní a sociální dynamiku, kterou Čína přináší do evropského kontextu i mimo něj.

Na VŠE působí i další významní výzkumníci jako je Niclas Berggren, jehož výzkum se zaměřuje na průnik kultury, společenských pravidel a ekonomické výkonnosti. Berggren se věnuje studiu toho, jak společenské normy a zákony ovlivňují ekonomiku. Nedávno jeho tým publikoval studii, která ukazuje, že přistěhovalci v Evropě se lépe integrují politicky, ekonomicky a kulturně, pokud pocházejí ze zemí s tolerantními kulturami. Tato zjištění jsou důležitá pro pochopení toho, jak kulturní normy mohou mít vliv na úspěšnost integrace přistěhovalců v evropských společnostech.

Budoucnost práce: od sdílených prostor k inovativnímu leadershipu

Další výraznou osobností je Marko Orel z Katedry podnikání. Jeho výzkum na téma pracovního prostředí a jeho vlivu na produktivitu je klíčový v době, kdy se flexibilní formy práce stávají normou. „V našem týmu zkoumáme, jak se práce na dálku mění a jaké má dopady na sdílení znalostí,“ vysvětluje Orel. V uplynulém roce získal jeho tým financování prostřednictvím grantové výzvy HORIZON-CL2-2023-TRANSFORMATIONS-01-01 z programu Horizont Evropa. Tato podpora umožnila zahájit nový výzkumný projekt, který se zaměřuje na práci na dálku a faktory, které její efektivitu podporují. Cílem tohoto projektu je prozkoumat, jak změny v pracovním prostředí ovlivňují produktivitu, pohodu a efektivitu sdílení znalostí mezi jednotlivci v různých pracovních kontextech. Výsledky těchto studií ovlivní to, jak budou organizace v budoucnu přistupovat k organizaci práce.

V organizační oblasti se Daniela Pauknerová, vedoucí Katedry manažerské psychologie a sociologie, věnuje výzkumu, který zdůrazňuje zásadní roli leadershipu. Studie Global Identity Leadership Development provedená ve více než 30 zemích s 15 000 respondenty, na které se významně podílela, zdůrazňuje, jak efektivní vedení pozitivně ovlivňuje pohodu zaměstnanců a jejich pracovní spokojenost. Díky tomu zaměstnanci častěji přicházejí s inovativními řešeními a zároveň účinně předcházejí syndromu vyhoření.

To je jen malá ukázka toho, čemu se výzkumníci na VŠE věnují. Jejich rozmanité výzkumné oblasti a týmy přispívají k rozvoji společnosti a ekonomiky jak v České republice, tak i na mezinárodní úrovni.

Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze

Text vznikl v rámci copywritingové spolupráce VŠE a portálu VědaVýzkum.cz