VÚV TGM: Vše, co jste chtěli vědět o vodě. A něco navíc

Řekne-li se výzkum, lidem se vybaví ústavy akademie věd nebo vysoké školy. Nicméně existují veřejné výzkumné instituce, které do této struktury nepatří, ale jejich hlavní činností je také věda. Mohou to být instituce zřízené ministerstvy nebo kraji. Mezi výzkumné organizace zřízené Ministerstvem životního prostředí patří Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i. (VÚV TGM).

VÚV TGM se zabývá širokým spektrem výzkumu spojeného s vodou, od ochrany jakosti povrchových i podzemních vod přes studium vodních toků, vodních staveb a vodních ekosystémů až po matematické modelování a tvorbu informačních systémů. Základna VÚV TGM je v Praze, ale existují i pobočky v Brně a Ostravě. Většina projektů v oblasti vodohospodářství je řešena nebo spoluřešena právě na VÚV TGM.

„VÚV TGM vznikl v roce 1919. Během více než století existence docházelo ke změnám společenských priorit, kterým se ústav věnoval. V počátcích se jednalo zejména o zajištění pitné vody a plavebních podmínek na vodních cestách. Po druhé světové válce narůstal význam dostupnosti kvalitní vody pro obyvatelstvo, průmysl a zemědělství v dostatečném množství. Postupně se rozvíjel výzkum v oblasti zjišťování znečišťujících látek, s tím souviselo i hledání řešení, jak je odstranit, tedy třeba pomocí čištění odpadních vod. V 80. letech 20. století došlo k rozvoji výzkumu vodních ekosystémů. Z VÚV TGM se stal jeden z klíčových hráčů při implementaci Rámcové Směrnice vodní politiky EU. Zajišťuje zejména odbornou, datovou a metodickou podporu pořizovatelům plánů povodí,“ popisuje Libor Ansorge, náměstek ředitele pro výzkumnou a odbornou činnost.

Aplikovaný výzkumu vody

VÚV TGM je resortní výzkumná organizace zaměřená na aplikovaný výzkum. I když jejich bádání není kandidátem na prestižní výzkumná ocenění, výsledky užívá široká veřejnost každý den a často ani neví, že jsou pod těmi výsledky podepsáni odborníci z této organizace. „Například Hydroekologický informační systém (HEIS) a digitální bázi vodohospodářských dat (DIBAVOD) buduje VÚV TGM již od 90. let minulého století, využívá je řada odborníků při své práci. Naší novější aktivitou, společnou s dalšími institucemi, je třeba systém HAMR, který se z relativně malého výzkumného projektu vyvinul až do expertního systému. V následujících letech by měl plnit funkci podpory pro krizové řízení v případě sucha,“ vysvětluje Ansorge.

Strategické vodohospodářské projekty

Ústav získal řadu projektů vypsaných Technologickou agenturou ČR, Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem vnitra, ale i třeba Ministerstvem kultury. Jedním z nich je projekt řešící následky sucha a také zásobování vodou. To je jedna z klíčových věcí pro Českou republiku, protože většina povrchové vody od nás odtéká, a tak je potřeba řešit třeba monitoring lokalit vhodných pro zadržení těchto vod. Na VÚV TGM se modeluje, jak jsou vybraná místa vhodná a jak bude dotčené místo ovlivněné zamýšlenou akumulací vody.

Sucho a jeho následky na vodní ekosystémy se řeší i v dalším projektu, financovaném TAČR, s názvem „Vysychání toků v období klimatické změny“. V tomto výzkumu, jehož hlavním řešitelem je tým z VÚV TGM, ale také tým z Mendelovy univerzity v Brně, se zkoumá předpověď rizik a indikátory období sucha jako nové metody pro management vodního hospodářství a údržby krajiny.

„Klimatické změny či hospodaření s vodou zkoumáme tradičně s partnery, jako je ČHMÚ a Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe). Mezi významné projekty výzkumu klimatické změny lze zařadit dlouhodobé projekty s názvem Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu neboli Centrum Voda a Predikce, hodnocení a výzkum citlivosti vybraných systémů, vlivu sucha a změny klimatu v Česku neboli Projekt Perun,“ říká Ansorge.

Minimalizace odpadů, ve vodě i na suchu

Další klíčovou oblastí výzkumu na VÚV TGM jsou procesy čištění odpadních vod, kde je součástí monitoring znečišťujících látek nebo získávání surovin z těchto vod. Vodohospodářská zařízení, která čistí odpadní vodu, se na ústavu inovují a také zkoušejí pro získání značky CE. Dlouhodobě se zde zabývají řešením problematiky předcházení, vzniku a dalšího využití odpadů. Ansorge upřesňuje: „Tradičně se věnujeme vývoji inovovaných čistíren odpadních vod. Máme zde mnoho spojení s průmyslem, například projekt jménem Nové postupy úpravy a stabilizace čistírenských kalů z malých komunálních zdrojů, řešený ve spolupráci se společností Dekonta a Výzkumným ústavem meliorace a ochrany půdy, v. v. i.“

Mezinárodní spolupráce

Pracovníci VÚV TGM jsou aktivní v řadě mezinárodních projektů a jsou součástí velkých mezinárodních komisí zaměřených na ochranu vod a vodní hospodářství jako takové. Jeden z příkladů je rozsáhlý projekt, který skončil v roce 2020 s názvem ResiBil. Je financovaný evropským programem INTERREG V-A. Vznikla tak spolupráce mezi Saským zemským úřadem pro životní prostředí, zemědělství a geologii, Českou geologickou službou a VÚV TGM. Výsledkem projektu je zpracování dlouhodobých strategií přeshraničního využívání zdrojů podzemních vod.

Zaplavte si s VÚV TGM v čisté vodě

Ústav má rozsáhlý výzkum v oblasti vlivu člověka na stav vody, ve kterém se sledují zdroje znečistění vod nebo se posuzují další vlivy ovlivňující stav vod např. získávání energie pomocí jaderných elektráren. V neposlední řadě je potřeba zmínit výzkum a hodnocení oživení vod, respektive její obohacení o živiny a činnost, kterou jistě ocení hodně lidí zejména v letních měsících. A pokud hledáte ultimátního průvodce s vědecky ověřenými informacemi o tom, kde si ve středních Čechách zaplavat, pak navštivte stránky VÚV TGM. Projekt „Rekreační potenciál vody v Praze – stav a výhledy“ byl řešený v rámci operačního programu Praha a ústav se podílel na rozboru vody ve svých odborných laboratořích podle českých norem. Takže když do Vltavy, tak jedině po poradě s VÚV TGM.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)