Chytrý, zelený, energeticky soběstačný a otevřený – výzkumníci píší nový transformační příběh Moravskoslezského kraje. Na konceptu živých laboratoří je postavena strategická vize SMARAGD, jehož klíčový projekt pro naplnění transformace REFRESH počítá s vytvořením čtyř laboratoří. Jak fungují Energy Lab a Social Lab, o tom se dozvíte v našem článku.
Fungování čtyř živých laboratoří – Energy Lab, Social Lab, Materials & Environment Lab a Industry 4.0 & Automotive Lab – mají díky projektu zajistit Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB–TUO), Moravskoslezské inovační centrum (MSIC) a Ostravská univerzita (OU), které se ucházejí o podporu z operačního programu Spravedlivá transformace.
Energy Lab a Social Lab vznikaly ruku v ruce
Zatímco Energy Lab pod vedením ředitele Centra energetických a enviromentálních technologií VŠB–TUO a ředitele Národního centra pro energetiku Stanislava Mišáka má za úkol vývoj nových metod, materiálů a technologií pro nízkouhlíkovou a udržitelnou energetiku, Social Lab vedená děkanem Filozofické fakulty Ostravské univerzity Robertem Antonínem se zaměří na změny, které transformační procesy ve společnosti podněcují. Jejím cílem bude nejen sledovat aktuální dění, ale také predikovat vývojové tendence a ideálně nacházet řešení pro eliminace nežádoucích jevů, které soudržnost společnosti snižují, ať už se týkají přechodu od fosilních k bezuhlíkovým palivům, využití nových materiálů, nebo například automatizace a robotizace v průmyslu.
Původně oba vědci spolu s dalšími kolegy připravovali samostatné, na sobě nezávislé projekty, ale se stejnou ambicí – pozitivně ovlivnit nejen své mateřské univerzity, ale i město a kraj. Impulz k propojení obou záměrů vzešel nakonec z odboru pro strategii na ostravském magistrátu. „Díky tomu jsme se dali na konci roku 2019 dohromady a od té doby uvažujeme o vazbách mezi energetickou a společenskou stabilitou komplexněji. Vývoj v dnešním světě nám v tom dává jednoznačně zapravdu,“ říká Antonín. „Po vstupní diskuzi jsme ve velmi krátké době dokázali nalézt cestu pro propojení obou směrů, tedy technického i společensko-vědního, a nastartovat účinnou spolupráci obou univerzit na platformě unikátního vědeckého projektu,“ dodává Mišák.
Stanislav Mišák vede Energy Lab.
Zelená tranzice i energetická soběstačnost
V oblasti energetiky je již dlouhodobě problémem hledání komplexní strategie, jak změnit závislost na fosilních palivech, přejít k udržitelné energii a zajistit energetickou soběstačnost bez nutnosti spoléhat se na dodávky ze zemí s nestabilní geopolitickou situací. A to nejen v Moravskoslezském kraji, kam projekt míří v první řadě, ale i v jiných regionech. Válečný konflikt na Ukrajině potřebnost těchto změn, a to v celé Evropské unii, jednoznačně potvrzuje.
„Zaměření Energy Lab je nastaveno naprosto přesně podle potřeb Moravskoslezského kraje. A to pro různé časové horizonty, od krátkodobého, řešícího aktuální energetickou krizi a riziko energetické chudoby, přes střednědobý až po dlouhodobý, který by měl region vyvázat ze závislosti na fosilních palivech, posílit jeho odolnost vůči nečekaným hrozbám a navýšit jeho energetickou soběstačnost a surovinovou nezávislost. Nicméně výstupy projektu lze ,naroubovat´ na jakýkoliv region a měly by podnítit veřejnou a státní správu ke změně státní energetické koncepce a vytvoření legislativního prostředí, jež umožní transfer nízkouhlíkových technologií do praxe,“ objasňuje Mišák.
Řešitelské týmy Energy Lab se zaměří na materiálový výzkum v oblasti akumulace a ukládání elektrické a tepelné energie, zpracování a uchování solární energie, vodíkových technologií a zároveň zvýšení účinnosti a odolnosti stávajících energetických zařízení. Jako příklad lze jmenovat začlenění vodíkových technologií do stávajícího teplárenského provozu či jejich využití v dopravě, energetické využití odpadů a alternativních paliv, ekologizace energetických celků či technologie čištění spalin.
„Cílem je rovněž aktivně spolupracovat s průmyslovými partnery, aktivně reagovat na jejich podněty, požadavky a dosažené výsledky převádět úspěšně do praxe tak, abychom snížili negativní dopady energetických procesů na životní prostředí. Významným cílem je rovněž rozvoj nanotechnologií a jejich aplikací v Moravskoslezském kraji,“ doplňuje Mišák.
Šance pro vytvoření otevřené a odolné společnosti
Zatímco vědci VŠB–TUO budou ve spolupráci se studenty i komerčními partnery v jednotlivých laboratořích hledat technická řešení pro úspěšný přechod „z černé do zelené“, jejich kolegové ze Social Lab hodlají komplexně pohlížet na samotný proces energetické, ekonomické a hospodářské transformace i na její dopady.
„Z mého pohledu neexistuje v zásadě žádný samostatně stojící nejpalčivější problém. Vše souvisí se vším. Stručně vyjádřeno, socio-technologická tranzice zahrnuje rozsáhlé změny v různých dimenzích – technologické, materiální, organizační, institucionální, politické, ekonomické i sociokulturní. Je třeba vyvarovat se toho, aby bezesporu prospěšné technologické změny zvyšující kvalitu života a energetickou stabilitu naší společnosti vedly k dalšímu rozevírání nůžek v rámci společenské struktury. Je třeba pojmout tranzici komplexně s vysokým důrazem na potřeby takzvaných ohrožených skupin obyvatelstva,“ upozorňuje Antonín.
Social Lab vede Robert Antonín.
Právě v Moravskoslezském kraji je vzhledem k jeho postindustriální povaze poměrně široké spektrum ohrožených obyvatel. Náleží sem mimo jiné i osoby vyššího věku, osoby se zdravotním znevýhodněním, lidé vylučovaní z bydlení, trhu práce nebo například ohrožené děti a jejich rodiny.
Problém však nelze omezit pouze na oblast sociální práce s těmito skupinami, jejichž příslušníci jsou často náchylní k přijímání jednoduchých řešení nabízených populisty a extremisty. Jejich potenciální radikalizace je stejně tak problémem legitimního leadershipu i odpovědného vzdělávání.
„Celkově projekt vnímám jako unikátní šanci pro vytvoření otevřené a současně odolné společnosti založené na transferu vědeckých poznatků na úrovni nastavování a řízení celospolečenských procesů. Odolnost všech civilizací byla doposud bytostně spojena s ochotou představitelů politických elit nastavovat proces řízení společnosti s ohledem na poznání ve všech vědních oblastech. Leadership bez této vlastnosti záhy ztrácí legitimitu, což je jeden z průvodních jevů kolapsu. Nemyslím, že by se na tomto principu mohlo do budoucna něco změnit,“ domnívá se Antonín.
Když spolupracují technici a přírodovědci s humanitními obory
Ačkoliv propojení technického a společensko-vědního světa může být pro výzkumníky výzvou, zúčastnění vědci je vítají. „Řešení klíčových problémů odděleně je nesmyslné a vzájemná spolupráce v rámci multidisciplinárního výzkumu je naprosto nezbytná. Koncept REFRESH od počátku počítal s maximálním propojením jednotlivých výzkumných týmů,“ potvrzuje Mišák.
Sblížit někdy odlišné „jazyky obou kmenů“ by neměl být problém ani podle děkana Filozofické fakulty Ostravské univerzity, neboť všichni směřují ke společnému cíli – komplexní spravedlivé transformaci postindustriálního regionu. „Cíl je jasně definován, nyní se všichni aktéři výzkumu musí pokusit co nejjednodušeji vysvětlit, jaká cesta k jeho naplnění vede. Samozřejmě někdy ani tak nedojde k plnému porozumění, ale myslím, že se zlepšujeme,“ říká Antonín.
Rozvoj vědy, univerzit i regionu
Moravskoslezský kraj se přes řadu úspěšných projektů a aktivit dlouhodobě potýká s nízkou mírou podnikatelské aktivity, nízkým podílem perspektivních odvětví, jako jsou například znalostně náročné služby, kulturní a kreativní odvětví, zelená ekonomika a podobně, a především čelí faktickému oddělování relativně úspěšného ekonomického růstu od problematického sociálně-demografického vývoje, například sociální exkluze, stárnutí či odlivu obyvatel.
To vše v kontextu zděděných škod na životním prostředí. Projekt REFRESH a speciálně pak Social Lab má ambici tyto jevy zmírnit a výhledově zcela proměnit v jejich opak a získané poznatky případně aplikovat při řešení obdobných situací ve světě.
Cílem jednotlivých živých laboratoří je rovněž vytvoření unikátního laboratorního zázemí na mezinárodní úrovni v čele se špičkovými vědci. Ti budou v úzké spolupráci se studenty i soukromými firmami provádět výzkum v souladu se strategickými cíli regionu. „Pro naši mateřskou instituci jde o jedinečnou příležitost být u zrodu tvorby transformačního příběhu a vytvořit unikátní vědecké podhoubí pro navýšení kvality výzkumu, vývoje a vzdělávání ve všech úrovních. Společně s partnery projektu můžeme navýšit prestiž univerzity v celosvětovém měřítku. Věříme, že úspěšné řešení projektu dále napomůže zvýšit kvalitu života v regionu a transformovat jej z uhelného regionu na region moderní, atraktivní, chytrý a zelený,“ uzavírá Mišák.
S tím souhlasí i hlavní řešitel projektu a prorektor pro strategii a spolupráci VŠB–TUO Igor Ivan. „Rozhodně nevnímáme transformaci jako ohrožení, ale jako ohromnou příležitost a nutnost. Díky realizaci projektu REFRESH bude významně posílen potenciál kraje pro vznik, rozvoj nebo příchod firem nabízejících pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou. Zároveň vychováme nové absolventy, kteří budou pro tyto firmy připraveni nebo si založí své vlastní firmy. Projekt však umožní také podpořit rozvoj a realizaci široké nabídky kurzů celoživotního vzdělávání dle potřeb,“ doplňuje Ivan. Rozhovor s Igorem Ivanem pro Vědavýzkum.cz si přečtěte zde.
Základní kámen projektu REFRESH sice souvisel s moderní energetikou, odborníci si ale záhy uvědomili, že je potřeba připravit mnohem komplexnější strategii. Od přesvědčení, že rozvoj energetiky není možný bez nových materiálů, byl už jen krůček k definování další živé laboratoře zaměřené na materiálový výzkum.
Jelikož ale energii musíme nejen generovat a ukládat, ale také ji racionálně využívat, je součástí projektu REFRESH rovněž laboratoř zaměřená na Průmysl 4.0 a automotive. O ní se budete moci dozvědět v dalším článku. Více informací o vizi SMARAGD i projektu REFRESH je dostupných zde.
Autorka: Martina Šaradínová
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
