Zlom v propojování univerzitní a akademické sféry

Na tuto „rámcovou“ dohodu zároveň vzápětí naváže dílčí dohoda mezi Ústavem dějin umění AV ČR a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého, která bude propojovat doktorandy z obou institucí v oblasti kunsthistorie.

„Je to naprosto přelomová dohoda, která by se měla odrazit na vyšší kvalitě doktorské práce. Pro nás má význam i v tom, že budeme nyní moci lépe motivovat ty nejlepší doktorandy, aby zůstávali dál ve vědě. Bohužel naše zkušenost je taková, že často odcházejí do soukromého sektoru,“ říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Očekává se, že k dohodě se v budoucnu připojí i další univerzity, Akademie věd nyní jedná i s Univerzitou Karlovou.

„Jako relativně malá země bychom měli ve vlastním zájmu koncentrovat výzkumné kapacity a zvyšovat tak kvalitu vědy. Zároveň bych velice rád naši spolupráci rozšířil i na jiné vědní oblasti. Budeme o tom s paní předsedkyní diskutovat v průběhu podzimu,“ komentoval to rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller, který se označuje za „vášnivého stoupence sdílení a propojování.“

Od dohody si její signatáři slibují především jasnější vymezení pravomocí. Například pracovníci Akademie věd budou nově moci zasahovat do výběrového řízení a průběžného hodnocení jednotlivých doktorandů – budou mít zastoupení v takzvaných oborových radách. Jména akademických školitelů se také objeví na závěrečných diplomech. Dalším přínosem bude také větší využití laboratoří a dalších prostor, které Akademie věd sice doktorandům mohla poskytovat i v současnosti, ale bez oficiálního rámce.

Dohody si pochvaluje také členka Akademické rady AV ČR, kunsthistorička Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění: „Doktorandi jsou sůl výzkumu, jeho živá voda. A já jsem moc ráda, že na jejich přípravě se nyní budou podílet vynikající vědci z obou stran, tedy jak z akademické, tak z univerzitní oblasti. To byla dosud největší vada systému.“

Zdroj: TZ Akademie věd ČR