Hlavním tématem letošního ročníku konference SCIENCE COMMUNICATION, kterou tradičně pořádá portál VědaVýzkum.cz, byla umělá inteligence v komunikaci vědy. Experti představili nové nástroje v oblasti generativní AI, které je možné použít nejen v textech, obrázcích a videích, ale i etické a právní rámce využití AI.
„Konference Science Communication 2024 přináší nejen nové informace z propojení dvou oblastí, tedy AI a komunikace vědy, ale zprostředkovává, stejně jako předešlé konference, také jedinečnou příležitost k setkání. Účastníci tak mohou sdílet své zkušenosti s ostatními kolegy a vyměnit si osvědčené postupy z praxe či upozornit na to, co se jim naopak v praxi neosvědčilo," uvedla při zahájení konference Vladislava Vojtíšková, šéfredaktorka portálu Vědavýzkum.cz, která následně představila modernizaci webu a nového loga. Konferenci moderovala redaktorka portálu Tereza Mašínová.
Generativní umělá inteligence a poutavý pohled do historie fenoménu AI
V prvním bloku přednášek se představila Lenka Kučerová z PRG.ai, neziskové organizace, jejíž klíčovou misí je upevňování vztahů mezi akademickou, výzkumnou a aplikační sférou v oblasti umělé inteligence. Účastníci byli během tohoto příspěvku seznámeni nejen se základními pojmy z teorie AI, ale i s historií tohoto stále rychleji se rozvíjejícího fenoménu. Představeny byly mezníky od 40. let minulého století, kdy byl uskutečněn Turingův test, přes první autonomní chatboty po „boom“, který představuje 21. století.
„Rozvoj umělé inteligence v tomto období přišel díky kombinaci různých technologických trendů. Umožnila ji například exploze dat díky sociálním sítím, přizpůsobení grafických procesorů pro zpracování AI modelů, lepší digitalizace průmyslu a nová infrastruktura, jako je 5G síť,“ uvedla Lenka Kučerová, která dále nastínila i případná rizika spojená s vývojem AI – například předpojatost či kyberbezpečnostní hrozby.
„Z výsledků nedávné studie Ipsos vyplývá, že pokud Česká republika přikročí k plnému využití potenciálu generativní AI, přinese to kolem 14–16 miliard eur ročně. Tato studie dále poukazuje na skutečnost, že přestože ČR disponuje dobrými základními předpoklady, jako je například správa dat či infrastruktura, značně pokulhává za evropským průměrem i světovými lídry v klíčových oblastech, jako je rozvoj dovedností či komerční adopce,“ uvedla Lenka Kučerová, která v závěru své prezentace představila užitečné platformy spravované PRG.ai. Třeba bezplatný online kurz Elements of AI a kalendář akcí o umělé inteligenci.
Nejpoužívanější nástroje AI v komunikaci a limitace AI při práci nejen s audiovizuálním materiálem
Druhé prezentace se ujal Tomáš Černovský, který úspěšně podniká v oboru reklamy, sociálních sítí, PPC reklamy a online marketingu. Ten se v rámci své přednášky podělil o své poznatky a postřehy u často používaných nástrojů AI, jako je ChatGPT či Canva. Představil však i širší veřejností méně používané platformy umělé inteligence – například Insta Headshots či GAMA AI – a jejich možnosti následného využití v oblasti komunikace.
O využití umělé inteligence a jejích limitacích při práci s obrazem a textem promluvil v dalším příspěvku Viktor Černoch, pod jehož vedením vznikají popularizační časopisy A / Magazín a A / Easy, podcast Akademie věd, obsah oficiálního webu či profilů na sociálních sítích. Vedoucí Odboru akademických médií se ve svém příspěvku zaměřil na způsoby a postupy používání umělé inteligence ve zmíněné oblasti. Hlavním tématem byla diskuze o účelu a vhodnosti používání nástrojů AI s ohledem na faktory, jako je například cílová skupina.
Viktor Černoch dále doplnil svými poznatky z praxe nástroje AI v komunikaci vědy, které byly zmíněny již v předchozí prezentaci. Dále upozornil na jejich limitace a nedostatky, jako jsou například halucinace. Tedy situaci, kdy umělá inteligence generuje nepravdivé textové informace (například v ChatuGPT) či chybné vizuální prezentace skutečností – například ruku s více než pěti prsty (například v Midjourney).
Kromě toho přednášející dále uvedl důvody, proč umělá inteligence zatím nezvládne redakční práci v médiích: „Skutečně zajímavý a lidský příběh potřebuje soucit, nápady a náklonnost k tomu, o čem píše. AI může vytvořit obecný text, ale bude to vždy „jen text“.“
Redaktoři jsou zatím podle Viktora Černocha nezastupitelní umělou inteligencí mimo jiné kvůli schopnosti budovat vztahy se čtenáři a zdroji či porozumění kulturního kontextu.
AI avataři a etické a právní aspekty používání AI
V první prezentaci druhého bloku představila Michaela Liegertová z Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně (UJEP) prostřednictvím praktické ukázky potenciál digitálních person a AI avatarů pro komunikaci vědy a výzkumu.
Proděkanka pro rozvoj a kvalitu UJEP účastníky provedla kompletním procesem vytváření avatarů – počínaje statickými prezentéry s předpřipraveným obsahem a konče interaktivními, vícejazyčnými avatary, kteří reagují na podněty v reálném světě. Díky těmto prostředkům, jako jsou technologie D-ID, se tak otevírá nová cesta pro inovativní a poutavou komunikaci vědeckých poznatků širšímu publiku. Stejně tak Michaela Liegertová upozornila i na případná úskalí a limity zmíněných nástrojů.
V další prezentaci se Alžběta Solarczyk Krausová, vedoucí Centra pro výzkum inovací a kyberpráva na Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, zaměřila na problematiku etických a právních aspektů používání AI zejména v kontextu komunikace vědy.
„V případě, že používáte AI v rámci své pracovní náplně právě v komunikaci vědy, je velmi důležité vyjasnit si se svým zaměstnavatelem – ať už se jedná o výzkumný ústav či jiné instituce – podmínky používání umělé inteligence, a to hned z několika důvodů. Jedním z nich je odpovědnost zaměstnavatele, neboť právě zaměstnavatel má odpovědnost za vámi vytvořené výstupy. Dalšími důvody jsou ochrana osobnosti a ochrana soukromí, autorsko-právní problematika či povinnost zaměstnavatele proškolit zaměstnance ve využívání AI,“ uvedla svou prezentaci Alžběta Solarczyk Krausová, která v minulosti působila jako členka Expertní skupiny na odpovědnost a nové technologie pro Evropskou komisi.
V prezentaci dále zazněly konkrétní příklady z praxe a často diskutované případy, jako jsou majetková práva k „dílům“ generovaným umělou inteligencí, která nejsou chráněna autorským zákonem. Nicméně v případě, kdy subjekt použije výstup či obsah vygenerovaný AI jiného subjektu, lze využít jiné právní prostředky – například bezdůvodné obohacení.
Alžběta Solarczyk Krausová dále nezapomněla zmínit i aktuální události ve zmíněné oblasti, které mají důsledek pro pracovně-právní vztahy. Jako příklad lze uvést AI Akt, který od 2. února 2025 zavádí zaměstnavatelům povinnost poskytnout pracovníkům, kteří ve své práci používají AI, individualizovaný kurz zaměřený na tuto oblast.
Průzkum umělé inteligence na zahraniční univerzitě a predikce budoucího vývoje
Na konferenci nechyběli ani zahraniční hosté. Dvojice řečníků z Centre for Dialogue and Cooperation University of Warsaw – Tatiana Witkowska a Jacek Sztolcman – se v předposlední prezentaci podělili o své zkušenosti a poznatky při používání AI v rámci komunikaci vědy na domovské instituci.
Celou konferenci uzavřela přednáška Martina Richtera, zakládajícího člena spolku Aignos, finalisty cen AI Awards, které uděluje spolek prg.AI. Martin Richter zároveň vyučuje předmět AI v komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Zde také působí ve výzkumné skupině pro umělou inteligenci v rámci Centra pro strategickou komunikaci. Příspěvek Martina Richtera Od simulací k realitě: Efektivní a zodpovědné využití generativní AI nabídl účastníkům další tipy na nástroje AI i praktické ukázky AI simulací. Kromě připomenutí případných rizik v oblasti etiky a aktuálních omezení umělé inteligence dále nabídl i pohled na případný budoucí vývoj tohoto fenoménu a vtipným způsobem závěr konference odlehčil ukázkou nasimulované diskuze mezi umělou inteligencí vytvořenými osobami.
„Cílem je vytvořit systémy umělé inteligence, které dokážou chápat svět mnohem komplexněji. Tyto modely by nejen rozpoznávaly vzorce, ale také by chápaly kontext, předvídaly důsledky a aplikovaly své znalosti v široké škále situací,“ odkázal Martin Richter na budoucí tzv. „General World Models“ a uzavřel tak poslední blok přednášek konference.
Konference Science Communication 2024 proběhla 21. 11. 2024 v Praze na půdě Univerzity Karlovy. Šlo již o pátý ročník konference, kterou pořádá portál VědaVýzkum.cz.
Autor: Jan Michal
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
