Portál VědaVýzkum.cz oslavil 10 let výjimečnou akcí v Planetáriu Praha

Během celého večera si diváci mohli užít špičkovou technologii Planetária Praha. 

Zahájení večera

Po hudebním uvítání zahájil oficiální program majitel portálu Jan Mach svým úvodním slovem. „Máme skvělý tým, díky kterému soustavně přinášíme autorské články, rozhovory a informujeme veřejnost o tom, co se v české vědě děje,“ uvedl ve své řeči, během které neopomenul ocenit práci zakladatele portálu Aleše Vlka: „Chtěl bych poděkovat zakladateli portálu Aleši Vlkovi, který stál u zrodu tohoto nápadu a měl potřebnou odvahu, nápad a energii.“

S úvodním slovem vystoupila také šéfredaktorka portálu Vladislava Vojtíšková, která se v proslovu obrátila k publiku. „Za posledních 10 let i za poslední tři roky, kdy jsem součástí VědaVýzkum.cz, vidím, jakou cestu česká věda udělala, jak posouváte hranice poznání a přicházíte s inovacemi. Děláte krásné povolání a my jsme rádi, že při tom můžeme být s vámi.“

Na závěr úvodní části promluvil 1. místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček. „Vzpomínám si na založení portálu před 10 lety, jako by to bylo dnes. Já jsem v té době byl v RVVI, dávali jsme tehdy dohromady inovační strategii. Udělali jste obrovský kus práce a rád váš portál čtu.“ 

Moderátorka večera Martina Mašková z Českého rozhlasu se poté vicepremiéra zeptala na výdaje na výzkum a vývoj a jejich podíl na HDP, mimo jiné s ohledem na dlouhodobý evropský cíl dosáhnout 3 % HDP. 

Havlíček uvedl, že v roce 2027 dojde k navýšení rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj o dvě miliardy korun, což je podle něj kompromis oproti původně navrhovaným čtyřem miliardám. 

Následně představil svou představu reformy financování výzkumu, která má podle něj přispět k efektivnějšímu využívání prostředků. Počítá mimo jiné s přesunem resortních programů účelové podpory pod Technologickou agenturu ČR a s převedením agentury pod Ministerstvo průmyslu a obchodu, které se má od 1. ledna 2027 přejmenovat na Ministerstvo hospodářství. 

Havlíček se vyslovil také pro revizi institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (DKRVO), kterou získávají vybrané výzkumné organizace prostřednictvím jednotlivých resortů. Podle něj tyto prostředky v některých případech pokrývají provoz organizací, které neprovádějí výzkum. Revize by podle něj měla přispět k větší přehlednosti toho, jaká část veřejných prostředků skutečně směřuje na výzkum a vývoj. 

Budoucnost české vědy: utrácet, ale rozumně

Diváky následně čekala panelová diskuze na téma: „Česká věda za deset let: ambice, priority a výzvy“. Účastnili se jí vrchní ředitel sekce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu Martin Švolba, zástupce Evropské komise a spoluautor Draghiho zprávy Alexandr Hobza, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Dana Bilíková a šéfredaktorka portálu VědaVýzkum.cz Vladislava Vojtíšková.

Debata se věnovala mimo jiné inovacím a otázce, jak by se Česká republika mohla v této oblasti přiblížit evropským lídrům, jako jsou Dánsko či Švédsko. 

„Pro nás je mimořádně důležitá mezinárodní dimenze výzkumu. Věda je světová a neměli bychom proto v tomto ohledu mluvit jen o naší české kotlině. Tuto roli se snažíme plnit,“ uvedla Dana Bilíková. Na její slova přímo navázal Martin Švolba: „Kvalitní výzkum nemá územní dimenzi, nezáleží, jestli se dělá v Ostravě, Praze nebo Českých Budějovicích, protože kvalitní výzkum má obstát mezinárodně. Potřebujeme světový výzkum, aby docházelo k transferu.“

Spoluautor Draghiho zprávy Alexandr Hobza, který se panelu zúčastnil jako zástupce Evropské komise, zdůraznil potřebu zvyšovat výdaje na výzkum a vývoj tak, aby současně přispívaly ke konkurenceschopnosti: „Česká věda, výzkum a inovace na tom nejsou špatně, pokud se srovnáváme s naším regionem. Ve srovnání s EU se ale zhoršujeme – dříve jsme v inovativnosti byli na 90 % unijního průměru, nyní jsme zhruba na 80 %. Musíme víc utrácet, ale zejména do kritických technologií i vzhledem ke geopolitické situaci.“ 

Na jeho slova navázala Vladislava Vojtíšková: „Bez peněz to nejde. Klíčové je ale i nastavení mysli a každá výzkumná organizace si musí říct, kde je, kde chce být a jakými prostředky toho dosáhne. Chybí mi tu výraznější vize,“ zakončila první panel.

Hodnocení výzkumných institucí a úspěšný transfer

Ve druhé části panelové diskuse vystoupili vědci a manažeři výzkumných organizací: ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR a astrofyzik Michael Prouza, prorektorka pro výzkum a doktorské studium a molekulární genetička Šárka Pospíšilová z Masarykovy univerzity a technologický ředitel firmy Meopta Jiří Vlk.

Diskuze se vedla mimo jiné o hodnocení výzkumných institucí a jeho významu.

„My jsme se k hodnocení snažili přistoupit odpovědně. Byť jsme dopadli dobře, vlastně jsme rádi, že hodnocení všech fakult Masarykovy univerzity nedopadlo dokonale – dává nám to informaci o tom, co je třeba zlepšovat,“ popsala výsledky hodnocení její domácí instituce Šárka Pospíšilová a doplnila, že na základě výsledků hodnocení některé výzkumné týmy zaniknou, aby mohly vzniknout nové.  

Podle Michaela Prouzy jsou důležité dva nástroje: mezinárodní poradní sbory, které instituci dlouhodobě sledují a mohou jí poskytovat doporučení, a benchmarking, tedy srovnání s konkrétní podobnou institucí v zahraničí. „Benchmarking je zatím málo využívaný nástroj. Když si vybereme někoho, s kým se chceme srovnat, a díky nástroji vidíme, zda se mu přibližujeme, nebo naopak oddalujeme, je to dobrá cesta k posouzení toho, jak se nám daří,“ řekl Michael Prouza, který se také přimlouval za větší podporu velkých výzkumných infrastruktur. 

Debata se věnovala také propojení akademické sféry s průmyslem a podmínkám úspěšného transferu výsledků výzkumu do praxe. „K úspěšnému transferu je potřeba úzké propojení akademické sféry a praxe od samotného počátku. Výzkumný tým z akademické oblasti i naši firemní vývojáři musí spolu komunikovat, dávat si od počátku zpětnou vazbu a srovnávat své přirozeně rozdílné rychlosti. Pro nás je pak nejdůležitější zpětnou vazbou zakázník a to, zda si vyvinutý produkt objedná v sériové výrobě,“ řekl technologický ředitel Meopty Jiří Vlk.

Jaká bude česká věda za deset let? 

Během celého večera se do diskuze mohli zapojit i všichni hosté skrze online formulář. Odpovědi byly po celý večer promítány na obrazovce Planetária. Hosté reagovali na otázku: „Jak si představujete českou vědu za 10 let?“ Za celý večer anketa nasbírala desítky odpovědí. Hosté české vědě přáli otevřenou, ambiciózní a konkurenceschopnou vědu či kvalitní komunikaci a dlouhodobě stabilní institucionální podporu.

„Věda, která se nebojí změn, dává šanci mladým lidem, má stabilní zázemí a dokáže propojovat výzkum s jeho praktickým využitím,“ představil svou vizi jeden z účastníků večera. Objevila se i konkrétní přání – například aby výzkumník Tomáš Jungwirth získal Nobelovu cenu. Všechna přání si můžete přečíst zde. 

Po skončení diskusního programu následoval neformální networking a slavnostní raut. 

Na závěr večera si pražské Planetárium připravilo unikátní projekci v kupoli, během které představilo dokument o cestě nejvzdálenějších lidských výtvorů v historii – bezpilotních vesmírných sond NASA Voyager 1 a Voyager 2, které lidstvu pomohly objevit záhady Sluneční soustavy.

Poděkování partnerům

„Velké poděkování patří všem partnerům a lidem, kteří portál dlouhodobě podporují – bez jejich důvěry a pomoci bychom naši práci nemohli dělat v takovém rozsahu a kvalitě,“ řekl majitel portálu Jan Mach.

Poděkování patří také partnerům slavnostního večera, bez jejichž podpory by se oslava nemohla uskutečnit. 

Jmenovitě jimi byli:

• Meopta s.r.o. – Hlavní průmyslový partner
• Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i. – Hlavní akademický partner
• FUJIFILM CZ, s.r.o. – Partner pro vizuální technologie
• Masarykova univerzita – Akademický partner

a dále partneři akce:

• ČEZ, a. s.
• DERS s. r. o.
• Evropská komise (Zastoupení v České republice)
• Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, p. o.
• M.G.P. spol. s r.o.
• ON Semiconductor Czech Republic, s.r.o.
• Spinoffy s.r.o.
• The Extreme Light Infrastructure ERIC
• Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace Technické univerzity v Liberci