VŠB – Technická univerzita Ostrava se stala novým partnerem portálu Vědavýzkum.cz. Přidává se tak k řadě významných institucí, které podporují chod portálu. Za její spolupráci jsme velice vděční!
Počátky fungování VŠB – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) sahají až do roku 1849. V roce 2019 tak univerzita oslavila 170 let od svého založení. Dnes má škola osm fakult a dalších pět vysokoškolských ústavů včetně superpočítačového centra IT4Innovations.
„Pokud bych měl vypíchnout něco typického pro VŠB – Technickou univerzitu Ostrava, tak je to spolupráce s průmyslem. Naše univerzita vznikla pro průmysl. Toto máme zapsáno hluboko v naší DNA a snažíme se, aby naše aktivity vždy měly smysl pro společnost, která nás de facto platí,“ vysvětlil základní zaměření školy Igor Ivan, tamější prorektor pro strategii a spolupráci v nedávném rozhovoru pro Vědavýzkum.cz.
VŠB – Technická univerzita Ostrava má ambiciózní plány do budoucna. Jedním z klíčových aspektů nového Strategického záměru VŠB-TUO 2021–2027 je výuka. Škola se tímto způsobem chce intenzivně podílet i na rozvoji Ostravska. „Budoucí rozvoj univerzity předpokládá maximální zapojení VŠB-TUO do přeměny našeho regionu. Tato transformace bude vyžadovat maximální důraz na výuku, protože budoucnost našeho regionu je v našich studentech a absolventech,“ píše v předmluvě k novému strategickému záměru rektor VŠB-TUO Václav Snášel.
VŠB-TUO v této souvislosti proto ve spolupráci s Moravskoslezským inovačním centrem připravila strategii SMARAGD, což je společná vize rozvoje inovačního ekosystému a transformace Moravskoslezského kraje na chytrý a zelený region – SMARt And Green District. Propojit má špičkový výzkum, vývoj a inovační podnikání. „Strategie SMARAGD má ambici přinést do regionu novou energii, nové příležitosti, odborníky, studenty, firmy a technologie, které budou reagovat na současné globální výzvy s cílem zajistit udržitelnost hospodářského rozvoje Moravskoslezského kraje,“ vysvětluje Igor Ivan.
„Určitě chceme být uznávaným pracovištěm orientovaného výzkumu,“ dodává Jana Kukutschová, tamní prorektorka pro vědu a výzkum, další strategický cíl VŠB – Technické univerzity Ostrava. Ta se plánuje zaměřit především na zvýšení kvality výzkumné činnosti, ať už se jedná o množství publikací, nebo mezinárodní či interdisciplinární spolupráci. Kukutschová v rozhovoru pro Vědavýzkum.cz dodává: „Víme, že základní výzkum není naší hlavní parketou. Dále se chceme zaměřit na změnu vnímaní značky, protože jako univerzita býváme často spojováni s tím, že se profilujeme hlavně na hornictví a podobné obory, přitom to není tak úplně pravda. Poté bychom také rádi stabilizovali počet studentů. Nejde nám o to, abychom jejich počet navyšovali, ale aby se jejich počet ustálil a my s nimi mohli dále pracovat.“
Jednou z oblastí, na kterou se chce univerzita zaměřit, je oblast energetiky, především pak moderní energetické zdroje a možnosti uložení energie.
Inovační platforma i konkrétní projekty
Spolupráci se soukromým sektorem se na VŠB – Technické univerzitě Ostrava skutečně intenzivně věnují. Ve spolupráci s prestižní Fraunhofer-Gesellschaft zde například vznikla první tuzemská inovační platforma Fraunhofer Innovation Platform for Applied Artificial Intelligence for Materials & Manufacturing at VSB – Technical University of Ostrava (FIP-AI@VSB-TUO). Letos oslavila první rok své existence.
V rámci této platformy mají výzkumníci možnost zkoumat potenciál technologií, které slouží k řízení energetiky, umělé inteligence nebo chytrou průmyslovou výrobu. Platforma FIP-AI@VSB-TUO má přicházet s inovativními řešeními, která budou průmyslovým firmám sloužit například při snižování emisí oxidu uhličitého nebo pomáhat při skladování tepelné energie v průmyslu nebo rekuperaci tepla.
Také Centrum transferu technologií VŠB-TUO nedávno oslavilo další úspěch. Nově podpořilo projekt dvou mladých vědců, kteří se zabývali problémem chlazení vysoce zatížených automobilových brzd, což nakonec vyústilo ve vznik konkrétního prototypu a ukázku funkčnosti celé G-Cooling technologie.
Se soukromými partnery škola také spolupracuje na vývoji bezemisních vodíkových technologií. Společnost Veolia Energie ČR a VŠB – Technická univerzita Ostrava podepsaly minulý rok memorandum o vzájemné spolupráci na rozvoji vodíkových technologií v Moravskoslezském kraji. Součástí jsou i konkrétní projekty výroby zeleného vodíku v teplárnách v Krnově a Frýdku-Místku.
„Chceme s Veolií spolupracovat jak v obecnější rovině, například na aktivitách v rámci Národního centra pro energetiku nebo na rozvoji společných aktivit výzkumu a vývoje v oblasti vodíkové ekonomiky, ale i na konkrétních projektech, kde budeme mít možnost ověření vědeckých výsledků v praxi, jako je například náš připravovaný projekt REFRESH. Aktivity, které Veolia plánuje, jsou tedy zajímavé i pro nás,“ vysvětlil spolupráci s firmou prorektor Igor Ivan.
Superpočítače a nové energetické centrum
Na energetiku se zde ale zaměřují i další projekty. Letos také oslavilo první rok své existence Centrum energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO. Pod jednou střechu se zde podařilo shromáždit unikátní vybavení i špičkové výzkumné týmy. Ambicí celého centra je pracovat na vývoji moderních technologií a metod, díky nimž bude moci Česká republika úspěšně provést takzvanou zelenou tranzici a přejít od fosilních paliv k využívání čisté energie.
Aktuálně se zde buduje také unikátní centrum nové generace CEETe (Centrum energetických a environmentálních technologií explorer), jehož úkolem je pomoci průmyslovým subjektům s přechodem na energetiku s využitím nízkouhlíkových zdrojů. „Jedná se o unikátní řešení nejen v tuzemsku, ale i Evropě. Většina zahraničních vědeckých center řeší jen určitou část problémů souvisejících s přechodem od fosilních paliv k čisté energii. My naopak můžeme stavět na interdisciplinárním výzkumu a propojení všech součástí CEET i dalších pracovišť univerzity. Díky tomu máme technologie, které umí zajistit přeměnu odpadu na užitečné formy energie, tuto energii krátkodobě uložit a následně využít,“ shrnul poslání nové součásti CEET jeho ředitel Stanislav Mišák.
V rámci VŠB-TUO funguje také IT4Innovations, unikátní výzkumné, vývojové a inovační centrum v oblasti vysoce výkonného počítání (HPC), datových analýz (HPDA), umělé inteligence (AI) a jejich aplikací. Díky tomuto centru mohou například čeští vědci využívat třetí nejvýkonnější superpočítač světa LUMI. Ten nabízí část své výpočetní kapacity i vědecké komunitě z České republiky díky členství národního superpočítačového centra IT4Innovations v konsorciu, které tento superpočítač buduje.
Takové enormní výpočetní kapacity mají obrovské množství aplikací. Například moderní výzkum v přírodních vědách se bez superpočítačů neobejde. Na to poukazuje i Branislav Jansík, ředitel superpočítačových služeb v IT4Innovations: „Vývoj nových léčiv se dnes již neobejde bez specializovaných nástrojů a předpokládá také využití superpočítačů. To vše významně šetří náklady a čas. Využití superpočítačů umožňuje zaměřit laboratorní testování na ty nejperspektivnější sloučeniny. Díky použití těchto nejmodernějších technologií je možné vytvořit ty nejúčinnější léky.“
O smyslu superpočítačů také pro Vědavýzkum.cz napsal Vít Vondrák, ředitel celého centra IT4Innovations.
Superpočítače umožňují simulovat tisíce až miliony experimentů, jejichž provedení v laboratořích by ani nebylo teoreticky možné. Například určení 3D konformace proteinu z jeho aminokyselinové sekvence vyžaduje měsíce experimentální práce a vysoce specializované technologie, zatímco počítače to díky výpočetním algoritmům na bázi strojového učení zvládnou za pár minut. Vědci z Národního superpočítačového centra IT4Innovations tak ve spolupráci s Loschmidtovými laboratořemi proteinového inženýrství Masarykovy univerzity vyvíjí specializovaný software, který umožní jednoduše a rychleji zkoumat proteiny, což umožní například další vývoj léků na nemoci, jako jsou například Alzheimerova či Parkinsonova choroba.
Za podporu Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava velice děkujeme!
Tým redakce portálu Vědavýzkum.cz
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
