Těsná porážka dosavadní brazilské hlavy státu Jaira Bolsonara znamená podle vědců a badatelů počátek pomalého a strastiplného procesu oživení brazilské vědy. Ani v příštím roce, kdy proběhne inaugurace nového prezidenta, se však tamější sektor nevyhne ekonomickým problémům.
Federální univerzity v ohrožení
Bolsonarova „válka proti vědě“, jak celou situaci pojmenovali akademici, se nesla ve znamení razantních škrtů – rozpočet Ministerstva vědy, technologie a inovací byl od roku 2013 snížen o více než 50 procent, rovněž došlo k podstatnému snížení financování brazilských federálních univerzit. Některým z nich podle Luize Davidoviche, emeritního profesora fyziky na Federal University of Rio de Janeiro a bývalého předsedy Brazilian Academy of Sciences, po dalším škrtu v rozpočtu provedeném těsně před volbami hrozí vážné existenční problémy. „Aktuálně jim chybí peníze na zaplacení účtů za elektřinu a vodu. To je třeba naléhavě řešit,“ okomentoval situaci Davidovich. K tomu, aby se předešlo úplnému uzavření postižených univerzit, řada z nich vyjednává s energetickými společnostmi o odkladu plateb.
Nadějné vyhlídky pro vědu a univerzity, jež jsou právě spojovány s nastávajícím funkčním prezidentským obdobím Luize Inácia Luly da Silvy – kterému se často přezdívá Lula –, mají opodstatnění v jeho minulém prezidentském období v letech 2003–2010. Ačkoliv sám nově zvolený prezident má jen nízké formální vzdělání, během svého posledního působení ve funkci dohlížel na řadu iniciativ zaměřených na zlepšení kvality a dostupnosti brazilského vysokého školství. S aktuálním nástupem do funkce však zároveň v lednu 2023 vstoupí do výrazně odlišného ekonomického prostředí, než do jakého vstupoval před dvaceti lety.
Nejasná budoucnost vědy a univerzit očima odborníků
Další překážkou v ukončení démonizace univerzit a vědeckých institucí, které si v období působení Jaira Bolsonara vysloužily označení „hnízda komunistů, kde se utrácí spousta peněz bez společenského přínosu“, je kromě samotné ekonomické krize i obsazení mocenských pozic spojenci poraženého prezidenta – a to právě i na brazilských federálních univerzitách.
Na tuto situaci upozornil Jesse Levine, vedoucí pracovník organizace Scholars at Risk, která se zaměřuje na podporu a obranu principů akademické svobody a obrany lidských práv vědců po celém světě. Otázkou za milion dolarů je podle Levina problém, jak budou procesy zavedené odcházejícím prezidentem a lidé, které dosadil do klíčových pozic, ovlivňovat zemi i po jeho odchodu z funkce.
Zmíněné „překážky na cestě“ tak brání obnovení financování různých vědeckých institucí, jako je National Council of Scientific and Technological Development, které současná vláda výrazně omezila. K obnově vyzývá i profesor Luiz Davidovich. Tyto kroky by však podle něj vyžadovaly zrušení rozhodnutí, která učinil Jair Bolsonaro, a postup vyžadující čelit nepřátelskému Národnímu kongresu složenému z příznivců odcházejícího prezidenta. I přesto bývalý předseda Brazilian Academy of Sciences vidí jistou naději do budoucna: „Příští rok bude náročný – nebude moc peněz na nic jiného než na nápravu okamžité situace. (…) Ale dovedu si představit, že jak znám Luize Inácia Lulu da Silvu, nějaký signál směrem k vědě a vzdělání proběhne. Přestože si nejsem zcela jistý, zda to současná situace dovolí, myslím, že Lula je odhodlán učinit potřebné kroky.“
Marcelo Knobel, profesor fyziky a bývalý rektor State University of Campinas (Unicamp), vidí budoucnost o něco pesimističtěji a nejasněji. Za předzvěst těžkých časů považuje nedávné demonstrace, které Bolsonarovi příznivci po porážce uspořádali – včetně blokování silnic. „Proti němu (Lulovi) stojí opravdu radikální část společnosti. Bude těžké zemi znovu sjednotit a pohnout se kupředu,“ řekl. Uvedené problémy jsou podle bývalého rektora Unicamp marginální oproti krizovým situacím, kterým bude Luiz Inácio Lula da Silva čelit ve svém novém prezidentském období. Nejasné je v této situaci i další financování univerzit: „Nevíme, jaké škody byly způsobeny a kolik času bude trvat, než se zahojí. Nad tím, co se bude dít nyní, visí velký otazník,“ dodává Knobel.
Bolsonarovo zpochybňování vědy a prevence v období pandemie
Bolsonarovu rétoriku namířenou proti vědě, šíření dezinformací a neověřených alternativ léků proti covidu šlo zaznamenat zejména v období pandemie. Terčem kritiky se právě poražený prezident stal v souvislosti se zanedbáním a zlehčováním krizové situace – v médiích rezonovalo zejména Bolsonarovo přirovnání koronaviru ke „chřipčičce“ –, v jejímž důsledku došlo k masivním ztrátám na životech, tedy k více než 690 tisícům obětí. Jair Bolsonaro byl dále obviňován z propagace neúčinných léků proti koronaviru, jako je antimalarikum hydroxychlorochin, a ze záměrného zdržování nákupu vakcín, o kterých se v živém vysílání vyjádřil, že mohou urychlit rozvoj onemocnění AIDS.
Ve vysílání, které bylo později odstraněno, Bolsonaro dále odsoudil preventivní opatření – nošení respirátorů a roušek. Odstupující prezident podle policejní zprávy „přímo, spontánně a vědomě šířil dezinformaci, že oběti španělské chřipky ve skutečnosti zemřely v důsledku bakteriálního zápalu plic způsobeného používáním roušek, čímž divákům vštípil skutečnou dezinformaci o jejich používání v boji proti covidu v době, kdy bylo používání roušek povinné.“ Právě tato Bolsonarova pochybení zmínil Luiz Inácio Lula da Silva v rámci své prezidentské kampaně na první předvolební akci v srpnu. Zde kromě kritiky vznesl na adresu Bolsonara dotaz: „Kolik dětí je nyní sirotky kvůli tomu, že jsi byl popírač a nevěřil jsi ve vědu a medicínu?“
Odlesňování Amazonie
Lula zaznamenal mezinárodní úspěch v souvislosti s právními kroky, díky kterým pomohl v letech 2004–2012 snížit odlesňování v Brazílii přibližně o 80 procent. Bolsonaro naopak podpořil rozvoj těžby v amazonském pralese a zároveň omezil prosazování zákonů na ochranu životního prostředí. Výsledkem je podle vědců prudký nárůst odlesňování v Amazonii i mimo ni a také zvýšené násilí proti ekologickým aktivistům a členům domorodých kmenů.
Podle Gilberta Câmara, výzkumného pracovníka v oblasti geoinformatiky, by mělo být jedním z prvních kroků nově zvoleného prezidenta obnovení činnosti National Institute for Space Research v São José dos Campos, jenž bude zodpovědný za monitorování odlesňování a zasílání varování orgánům činným v trestním řízení. Zmíněný vědec agenturu v letech 2005–2012 vedl, a ačkoli Bolsonaro v roce 2019 Câmara z čela institutu propustil a snížil rozpočet organizace, oddělení, které monitoruje deflorizaci, podle bývalého ředitele stále funguje, i když je podstatně chudší než dříve.
Bývalá brazilská ministryně životního prostředí Izabella Teixeira, která na pozici působila v letech 2010–2016, v této souvislosti dodává, že cíl mise záchrany Amazonie nebude tak snadný. Deflorizace je rozptýlenější než před deseti lety a často je financována organizovaným zločinem. Lula tak bude muset nejen obnovit zmíněné orgány pro ochranu životního prostředí, které Bolsonaro ochromil, ale také je připravit na boj jak s organizovaným zločinem, tak s politickou korupcí.
Vytěsnění humanitních a společenskovědních oborů
Další trend v oblasti vědy, který bylo v uplynulých letech možné v Brazílii zaznamenat, se týká vyloučení humanitních věd a cílení primárně na exaktní obory. V Brazílii se však nejedná o zcela nový jev – v letech 1964–1968 byla ze školních osnov vyřazena filozofie a sociologie. Zatímco Kongres navrhované změny analyzoval, bývalý ministr školství Abraham Weintraub dával jasně najevo, že do humanitních oborů nechce investovat veřejné peníze. Obory jako sociologie a filozofie podle Weintrauba nenabízejí stejnou návratnost investic jako techničtější oblasti vzdělávání. Humanitní vědy v této souvislosti označil za koníčky bohatých, kteří si je mohou dovolit zaplatit sami. Tyto výroky a tehdejší politika ministerstva školství přispěly k diskreditaci humanitní sféry a vedly k tomu, že řada studentů se po dosažení postgraduálního stupně studia rozhodla pro „bezpečnější“ obory, jako jsou právo, pedagogika a psychologie.
Podle Sarah O'Sullivan, konzultantky v oblasti vzdělávání působící v Riu de Janeiru, jsou však právě kritické myšlení, řešení problémů a komunikační dovednosti zdokonalované v humanitních oborech tím, co Brazílie nyní potřebuje, aby pochopila a hledala trvalá řešení společenských problémů. Země se aktuálně potýká s rostoucí a měnící se demografickou situací a s narůstajícími problémy s městským a domácím násilím. Investice zaměřené na exaktní vědy a obchod na úkor společenských a humanitních věd tak mohou podle ní jen prohloubit propastné rozdíly.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroje: THE (1, 2, 3), RC33, The Guardian (1, 2), BBC, Nature
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
