Po roce ticha Evropská komise konečně stanoví cíle pro nový nástroj Horizon Europe. Jedná se o pět misí, které se zaměřují na výzvy současnosti, jako je změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti. Komise také řeší, kam investovat 408 milionů eur, které zbyly z Horizontu 2020. Další otázkou i nadále zůstává přidružení Velké Británie nebo Švýcarska k programu.
„Potřebujeme odvážnou a ambiciózní politiku, která stanoví jasné cíle pro formování budoucnosti, ve které chceme žít. Proto vám představujeme nový způsob práce,“ řekla k misím, na které je vyčleněno 1,9 miliardy eur, komisařka pro výzkum Mariya Gabriel.
Za vytvořením nového nástroje stojí myšlenka, že veřejný sektor hraje v řešení společenských problémů velkou roli. Během příštího desetiletí tak bude pět výzkumných misí bojovat proti rakovině, pomůže Evropě přizpůsobit se změně klimatu, chránit moře a řeky, propagovat uhlíkově neutrální města a také podporovat zdraví půdy. Každá mise získá v průběhu následujících dvou let nejméně 320 milionů eur, většinou z výzkumného programu Horizon Europe. Pokud vše půjde dobře, bude na mise v dalších letech přiděleno více finančních prostředků.
Počáteční reakce na novinku jsou pozitivní. Massimo Busuoli, vedoucí bruselské kanceláře Norwegian University of Science and Technology, říká, že plán má jasné časové harmonogramy a cíle, které lze následně proměnit v reálné dopady. Mezitím Liga evropských výzkumných univerzit (LERU) vyjádřila pochybnosti o malém počátečním rozpočtu, obecných a vágních cílech misí a o časovém rámci, který přesahuje sedmiletý program Horizon Europe až do roku 2030.
Aby byly tyto projekty úspěšné, musí Komise zapojit různé výzkumné pracovníky, regiony a členské státy. „Zatím nelze předpovědět, jak rychle se výzkumné skupiny a členské státy zapojí do akce, protože tyto mise budou vyžadovat odlišný způsob práce,“ myslí si Busuoli. Ten však zároveň věří, že nedávné úsilí Komise o vytvoření synergií mezi různými programy právě zde vstoupí do hry a pomůže při rozšiřování portfolií misí. „Protože výzkumníci a další zúčastněné strany zjistí, jak mohou konkrétně přispět k dosažení cílů mise. Tohle je ta správná cesta,“ dodává.
408 milionů eur z Horizontu 2020 směřuje do zdravotnictví
Pro mnohé překvapivá částka, celkem 408 milionů eur z rozpočtu předchozího programu Horizont 2020 nestihlo najít své využití. Polovina z této částky by měla směřovat do zdravotnického klastru v současném výzkumném programu Horizon Europe. Dohodli se na tom v úterý poslanci rozpočtového výboru.
Tento návrh je součástí návrhu usnesení o ročním rozpočtu EU na rok 2022, který byl schválen po týdnech jednání a řešil, jak odolat rozsáhlým rozpočtovým škrtům navrženým v červenci Radou EU. Parlament je nyní na cestě ke zrušení škrtů a naopak chce přidat další peníze. Europoslanci argumentují, že EU by měla podpořit investice do zdravotnického výzkumu, a to zejména výzkum rakoviny.
Příští týden, konkrétně 20. října, bude Parlament hlasovat o návrhu v celkové výši 171,8 miliardy eur v prostředcích na závazky, což je nárůst o 2,7 miliardy eur ve srovnání s červnovým návrhem rozpočtu Komise. Poté poslanci zahájí jednání s Radou v naději, že dosáhnou dohody před plenárním zasedáním 22. listopadu. Dohoda vyžaduje schválení většiny členských států a konečnou zelenou od poslanců EP. Pokud nedojde k žádné dohodě, předloží Komise nový návrh ročního rozpočtu, což je proces, který by se mohl protáhnout až do roku 2022.
Parlament a Komise rovněž vedou kampaň, která má členské státy přesvědčit, aby do výzkumu a vývoje investovaly více peněz z vnitrostátních rozpočtů. Podle poslanců by členské státy měly do roku 2030 zvýšit veřejné výdaje na výzkum a vývoj z 0,81 % na 1,25 % HDP, aby mohla Evropská unie dosáhnout cílů stanovených v plánu Evropské komise na vytvoření jednotného trhu pro výzkum v Evropském výzkumném prostoru (ERA).
Politické spory brzdí přidružení Británie a Švýcarska
Británie a Švýcarsko stále nemají jasno v tom, jestli se přidruží k Horizonu Europe. Zřejmě totiž bude zapotřebí dalšího diplomatického úsilí k vyjasnění politických sporů. „Přidružení je podstatným tématem a já jsem přesvědčena, že jsme připraveni jej řešit co nejdříve, ale nejprve je třeba vyřešit průřezové problémy,“ vyjádřila se Gabriel.
V případě Velké Británie je důvodem sporu The Northern Ireland Protocol, který byl navržen tak, aby zabránil kontrolám podél hranice mezi Severním Irskem (ve Velké Británii) a Irskem (v EU) po brexitu. Ale protože vstoupil v platnost na začátku roku 2021, vyvolal neshody mezi Spojeným královstvím a EU, protože narušil obchod mezi Velkou Británií a Severním Irskem. Britská vláda nyní požaduje přepsání dohody. EU naopak uvedla, že nové projednání textu protokolu nepřichází v úvahu.
V úterním projevu na britském velvyslanectví v Lisabonu britský ministr pro brexit David Frost vinil z napětí právě EU. „Při pohledu z naší perspektivy se díváme na EU a vidíme organizaci, která nevypadá, že by se chtěla vrátit ke konstruktivní spolupráci,“ řekl Frost. „Domnívám se, že je podstatné potvrdit náš názor na postup týkající se přidružení, ale až poté, co obě strany odsouhlasí rámec a vyřešíme politické spory,“ zní zase stanovisko Gabriel.
Vědecká spolupráce mezi EU a Švýcarskem je také v napětí poté, co švýcarská vláda přerušila rozhovory o nové dohodě o posílení dvoustranných vztahů, navíc se ve švýcarském parlamentu zpozdily platby mířící do programů soudržnosti EU. V důsledku toho Komise zakázala švýcarským výzkumným pracovníkům žádat o granty Horizon Europe a jednání o přidružení byla pozastavena.
Oficiální žádost o přidružení zatím podala pouze Kanada a podle Gabriel je toto jednání v nejpokročilejším stadiu. Ostatní země přemýšlí, zda náklady na vstup do programu Horizon Europe stojí za vynaložené úsilí na splnění rostoucího seznamu očekávání, který EU vůči mezinárodním výzkumným partnerům vydala.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroj: Science Business (1, 2, 3), BBC
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
