Každý rok přináší nesčetné množství vědeckých objevů a událostí po celém světě. Stejně tak uplynulý rok 2018 byl takových objevů plný, a některé z nich stojí za to si připomenout. Jaké události v minulém roce hýbaly vědeckým světem?
S každým novým rokem se na poli vědy přichází v různých oborech na úžasné věci. Řada nových poznatků vzešlých jak z laboratoří, tak například ze zkoumání vesmíru, se jistě zapíše do učebnic. Jinak tomu není ani v oblasti antropologie, jejíž letošní nálezy opět změnily to, co bylo o člověku dosud zjištěno. Důležitou zprávou je i to, že se vědecké znalosti stále více uplatňují mimo akademickou sféru a svůj potenciál se vědci nebojí náležitě využít tam, kde je to právě zapotřebí.
Historie člověka
Nový výzkum přepracoval část nejstarších dějin naší historie. Dlouho jsme slýchali, že moderní lidé se vyvinuli z „Mitochondriální Evy“, jedné ženy v Africe zhruba před 150 až 200 tisíci lety. Ale skutečnost je nejspíš mnohem komplikovanější. Analýzou dosavadních poznatků se zjistilo, že lidé se pravděpodobně vyvinuli z několika populací kolem Afriky, oddělených různými zeměpisnými hranicemi kontinentu.
Dokonce bylo zpochybněno i to, kdy lidé začali migrovat z Afriky. Vědci totiž zjistili, že čelist nalezená v Izraeli je o 50 tisíc let starší než kterákoli jiná nalezená dříve. Ostatní jsou datovány mezi 175 až 200 tisíci lety. A poté, v ještě více fascinujícím nálezu, vědci identifikovali kamenné nástroje z Číny, pocházející 9000 kilometrů východně od Afriky, datované mezi 1,3 miliony a 2,1 miliony let. Ty pravděpodobně pocházely od našeho předka Homo Erectus. Spolu s 2,4 miliony let starými kamennými nástroji nalezenými v Alžírsku se zdá, že se hominidi rozšířili kolem Afriky a opustili kontinent dříve, než se domnívalo.
Vědci dokonce objevili nejstarší známou skalní malbu. Jde o abstraktní obrazce nalezené v jeskyni v Jižní Africe, které jsou staré kolem 73 tisíc let.
Genetika
Minulý rok přinesl kontroverzní zprávy z oblasti genetiky, o kterých jsme psali již zde. V listopadu čínský vědec Che-Ťien-kchuej ohromil svět tvrzením o narození dvojčat s upravenými geny. Zásah provedl pomocí technologie zvané CRISPR-Cas9. Cílem Che Ťien-kchueje bylo poškodit gen CCR5, což přispívá k odolnosti lidského organismu proti infekci virem HIV. Zatím však není jasné, zda změny přinesou rezistenci proti HIV, zejména proto, že se zdá, že jedno z dětí má ještě neporušenou kopii genu. Vědci po celém světě jeho práci odsoudili. Tvrdí, že tato technika ještě není natolik vyspělá, aby mohla být použita na lidech. Zdravotnická komise v Guangdongu začala vědce vyšetřovat, a Čínské ministerstvo pro národní vědu mu nařídilo, aby ihned výzkum ukončil.
Toto oznámení podle některých komentářů zpomalilo pokrok v genetickém výzkumu, který usiluje o modifikaci klonů primátů za účelem vytváření modulů lidských poruch. Průlom v naklonování primátů metodou podobnou té, která byla použita v roce 1997 k stvoření ovce Dolly, vůbec prvního úspěšně naklonovaného savce, oznámili vědci v lednu.
Plán S – otevřené publikování
Představení plánu S, radikální strategie sloužící k převedení vědeckých publikací do modelu s plně otevřeným přístupem, vyvolalo ve vědecké komunitě pozdvižení. O tématu jsme již psali například zde. V čele s Robertem-Janem Smithsem, vyslancem Evropské komise za otevřený přístup, začal program s podporou národních výzkumných investorů, jako jsou například Spojené království, Francie a Nizozemí. Počínaje rokem 2020 musí být výsledky jakéhokoli výzkumu financovaného podporovateli plánu S, mezi něž patří třeba i Research Council of Norway a Austrian Science Fund, po zveřejnění volně k dispozici na základě liberální vydavatelské licence, která umožňuje ostatním opětovně používat práci.
Vesmírné objevy a ztráty
Pro světové vesmírné agentury byl rok 2018 rokem počátků i konců. NASA začala v minulém roce vyvíjet koncepty pro vesmírnou stanici poblíž Měsíce, a to po prezidentské objednávce v roce 2017, která požaduje, aby se astronauti vrátili na jeho povrch. Agentura také spolupracuje s dalšími společnostmi na vývoji malých lunárních přistávacích zařízení. V prosinci zároveň Čína vypustila svůj Chang'e-4 rover, který před několika dny jako první kontrolovaně přistál na odvrácené straně Měsíce.
V říjnu odstartovala mise BepiColombo Evropské vesmírné agentury (ESA), jejímž cílem je cesta na Merkur, již v srpnu byla také vyslána na Slunce sonda Parker Solar Probe. Mezitím dvě sondy cestovaly do meziplanetárního prostoru, aby shromáždily kosmické nečistoty z asteroidů v blízkosti planety Země.
Americká kosmická agentura však zveřejnila i své ztráty. Jejich vesmírné lodi Dawn došlo v říjnu po návštěvě obřích asteroidů Vesta a Ceres palivo; ve stejném měsíci NASA ukončila vědecké operace u svého dlouhotrvajícího lovce exoplanet, Keplerova vesmírného teleskopu. Prachová bouře na planetě Mars v červnu přerušila komunikaci s 15letým roamingovým přístrojem NASA, který je pravděpodobně ztracen. Avšak objev ohlášený v červenci odhalil potenciální cíl budoucího výzkumu. Vědci oznámili, že meteorologická stanice Mars Express od ESA spatřila možné jezero pod ledem poblíž jižního pólu planety.
Věda v politice
Zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 vědce vyburcovalo a stmelilo, což vedlo v roce 2017 k události March for science, během níž se oslavovala věda a její nenahraditelné místo v každodenním životě. Vytvořily se také různě smýšlející vědecké skupiny, jako například 500 Women Scientists nebo 314 Action. V loňském roce se vědci znovu prosadili: více než tisíc jich podepsalo dopis odsuzující oddělení přistěhovaleckých rodin na americko-mexické hranici.
Změny dokonce dorazily i do samotného Kongresu. Do Sněmovny reprezentantů Spojených států byla zvolena řada kandidátů s vědeckým zázemím, včetně několika nováčků a také lidí, kteří se zasadili o výrazné změny ve svém okrsku. Opírali se přitom o vědecké poznatky v oblasti zdravotní péče a samozřejmě změny klimatu. Není jasné, zda jejich zvolení povede k nějakým zásadním změnám, ale je to hmatatelný důkaz toho, že vědci uplatňují své odborné znalosti v politické sféře.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
