Portál Times Higher Education provedl unikátní průzkum mínění mezi padesáti nobelisty. Ptal se na klíčová témata současné vědy – na důsledky jejího financování, současné výzvy pro univerzity, vědeckou mobilitu, umělou inteligenci či rozmach populistické politiky, která zpochybňuje vědecká fakta.
Přestože je financování vědy považováno za problematické, pouze 16 % dotazovaných uvedlo, že by v současném systému financování pravděpodobně nebyli schopni vytvořit objevy, za které dostali Nobelovu cenu. Téměř polovina dotázaných (47 %) uvedla, že by v tomto prostředí své objevy pravděpodobně dokázala zrealizovat a 37 % se domnívá, že by to bylo možné určitě. Vědci ale v tomto ohledu kritizovali hlavně krátkozrakost systému a neochotu podpořit dlouhodobé nebo riskantní projekty. Také dramaticky stoupající nejistota uplatnění ve vědě situaci nepomáhá.
Všichni dotázaní vědci se dále domnívají, že mobilita výzkumných pracovníků je pro rozvoj vědy důležitá, 43 % procent jí považuje za velmi důležitou, 38 % za vysloveně klíčovou. Nedá se totiž předpovědět, kde se objeví další vynikající nápady, a proto je mezinárodní spolupráce tolik zásadní. Častým předmětem kritiky jsou ale vědecké konference, ty jsou podle dotazovaných jen chudou náhražkou dlouhodobé osobní spolupráce.
K současným rizikům, která vědu ohrožují, patří především stále vzrůstající populismus a politická polarizace. Toho se jako vážného ohrožení vědeckého pokroku obává víc než 70 % oslovených nobelistů.
Jako největší hrozbu lidstvu ale vědci vnímají populační růst a zhoršování životního prostředí (až 34 % dotázaných). Vážnou obavu z atomové války má 23 % vědců, z umělé inteligence pak mají strach pouze 4 %.
Odpovědi na otázku, jaké jsou největší hrozby pro lidstvo:
Zdroj: Times Higher Education, pozn.: někteří z respondentů zaškrtli více než jednu odpověď
Nejvážnějším problémem současného univerzitního prostředí jsou pak podle odpovědí jednoznačně peníze, ať už se jedná o raketově stoupající školné na soukromých školách, podfinancování veřejných vysokých škol nebo nerovný přístup mladých lidí ke vzdělání. Jako druhou největší výzvu oslovení vědci vnímají nedostatek akademické svobody a otevřenosti.
Odpovědi na otázku, jakým největším výzvám čelí vysoké školy:
Zdroj: Times Higher Education, pozn.: někteří z respondentů zaškrtli víc než jednu odpověď
Celou zprávu je možné si přečíst zde.
Autor: Vědvýzkum.cz (JT)
Zdroj: Times Higher Education
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
