V půlce srpna vyšla zpráva Komise pro boj proti padělání vědeckého výzkumu, což je skupina jmenovaná Ruskou akademií věd. Odhalila neetické chování v ruských vědeckých kruzích. Sedmnáct rektorů se podle ní dopustilo plagiátorství. Nestalo se tak přitom poprvé.
Ruští vysoce postavení akademičtí pracovníci publikovali vědecké články, aniž by dodržovali základní etické principy. Podle zprávy publikovalo sedmnáct rektorů ruských univerzit články v predátorském časopise, i když předtím zveřejnili stejný článek v ruském jazyce. Prohřešků se dopustilo také třináct děkanů a prorektorů. Vědecký svět se ale domnívá, že se jedná jen o špičku ledovce.
Případů plagiátorství stále přibývá
Zpráva pojednává o 259 publikacích, které představovaly recyklované plagiáty. Některé byly už dříve publikovány v ruském jazyce a pouze přeloženy do angličtiny. Některé z článků byly zase převzaty z disertační práce bez ocitování.
Dalším prohřeškem proti publikační etice bylo uvedení falešných spoluautorů. Z 94 zkoumaných časopisů jich 61 opublikovalo plagiátorské články a 37 uveřejnilo články uvádějící falešnou spolupráci. Ke zveřejněnému článku byl připsán spoluautor, který nikdy předtím na daném tématu nespolupracoval a pravděpodobně k vytvoření práce nijak nepřispěl.
Predátorské časopisy v hledáčku
Podle Anny Abalkiny, socioložky na univerzitě v německém Mnichově a spoluautorky zprávy, za poslední desetiletí stoupá počet ruských autorů v anglicky psaných vědeckých časopisech. Ukazuje se, že za nárůstem stojí predátorské časopisy, které znamenají problém pro vědu i na celosvětové úrovni.
Komise označila ve své zprávě časopisy, které plagiáty publikovaly, právě za predátorské. V době vyšetřování byl každý z těchto predátorských časopisů indexován alespoň jednou v mezinárodní citační databázi Web of Science nebo Scopus.
Lednová zpráva plagiátorství nezastavila
Šetření navazuje na lednovou zprávu od stejné komise, kde bylo prošetřeno více než 2 500 publikací. Jak informoval i portál Vědavýzkum.cz, Komise tehdy donutila stáhnout 869 publikací z 263 vědeckých časopisů. Zmiňované dvě letošní zprávy prošetřující plagiátorství v Rusku ale nejsou ojedinělé. Webové stránky Dissernet přinášejí podrobné informace o stavu ruské vědecké práce už delší dobu. Například zpráva z roku 2019 udává, že 64 rektorů z 676 prověřovaných univerzit duplikovalo svou dizertaci do vědeckého časopisu. Devět rektorů dokonce svá empirická data v dizertační práci vylepšilo.
Velký tlak na publikační činnost
Mnoho vědců se domnívá, že zvyšující se číslo plagiátů má na svědomí příkaz ruského prezidenta Putina z roku 2012, který na jednu stranu podpořil ruské vědecké pracovníky velkou finanční injekcí, na druhou stranu ale vedl k dalšímu tlaku na vysokou publikační činnost na úkor její kvality.
Ruské ministerstvo vědy a vysokého školství totiž v roce 2018 vydalo nařízení, že Rusko musí zdvojnásobit svou publikační činnost v zahraničních vědeckých časopisech. Univerzity na základě tohoto kroku začaly povyšovat vědce, kteří publikovali nejvíce.
Emeritní profesor z MIT a Harvardu Loren Graham, který se zabývá ruskou vědou, uvádí, že výsledky jsou velmi znepokojivé a mají negativní dopady na její pověst: „Problém s velkým nárůstem plagiátorství v ruské vědě by neměl vzbuzovat dojem, že veškerá ruská věda je špatná,“ upozorňuje ale Graham.
Neptej se a zatloukej
Anna Abalkina napsala dopis Valery Falkovovi, který byl v lednu jmenován ministrem vědy a vysokého školství, aby ho informovala o problémech s plagiátorstvím v ruské vědě. Od května stále čeká na odpověď. Není to přitom první nevyslyšená stížnost. Mnoho vysoce postavených lidí na vysokých školách nebo v politice je pobouřeno tím, že se někdo odvažuje říkat, že ukrást práci druhých je špatné.
Plagiátorský skandál se objevil i kolem ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten získal v devadesátých letech doktorát z ekonomie na petrohradské univerzitě. Jeho práce byla podrobena zkoumání ve washingtonském Brookingském institutu a podle výsledků působí jako by ji psalo více lidí dohromady a 16 stránek je převzato z knihy vydané roku 1978 bez řádného citování. Putin se k otázce plagiátorství své dizertace nevyjádřil.
Podle Abalkiny je klíčem k odstranění plagiátorství v ruské vědě lepší přístup ke kvalitním nástrojům, které dokáží rozpoznat i překlady z ruštiny do angličtiny. Na univerzitách je sice k dispozici hned několik takových nástrojů, ale nemají přístup do databáze Ruské státní knihovny, což výrazně omezuje jejich použitelnost.
Autor: Eva Doležalová
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
