Deset lidí, kteří ovlivnili vědu v roce 2022

Jane Rigby: Hvězdná poutnice

Koncem prosince roku 2021 byl vypuštěn vesmírný Webbův teleskop. Rigby měla klíčovou roli v tom, že se zařízení dostalo hladce do vesmíru, kde správně fungovalo a poskytovalo nové možnosti pro studium vesmíru. Celá operace se zdařila nad očekávání výborně. Již letos v červenci byly zveřejněny snímky, později byly objeveny vzdálené galaxie a prozkoumány atmosféry exoplanet.

Dlouho nebylo jasné, zda bude mít Webbův teleskop úspěch. Projekt se od svého vzniku v roce 1989 vlekl, docházelo ke zpožděním a náklady narůstaly. Rigby se k projektu přidala v roce 2010 a i kvůli tomu odmítala další práce, protože ji tento výzkum „přitahoval jako magnet“. Součástí její práce bylo vymyslet, jak dostát všem vědeckým ambicím, i když byly finance projektu významně zkráceny.

Rigby se stala astronomkou, protože neměřila dost na to, aby mohla letět raketoplánem. Snu, aby mohla spatřit hvězdy, se ale nevzdala, koupila si starý teleskop a po nocích sledovala oblohu. Vědkyně je zastánkyní LGBT+ komunity, a proto se neztotožňuje se jménem teleskopu. James Webb byl ve vládě, když probíhalo pronásledování LGBT+ lidí.

Jedním ze vzorů vědkyně Rigby je astronom James Frank, který byl v roce 1957 vyhozen kvůli homosexualitě. „Myslím, že LGBT+ astronomy spojuje pocit sounáležitosti, že nás vesmír přijímá,“ říká Rigby, která se identifikuje jako queer osoba.

Yunlong Cao: O krok napřed před covid-19

Cao se vrátil v roce 2019 do Číny a věřil, že bude dál pokračovat ve svém započatém výzkumu v oblasti genomiky. Jenže se objevil covid-19, Peking se uzavřel a Cao a jeho spolupracovník se ocitli v prázdné laboratoři. V nastalé situaci si Cao uvědomil, že jeho metody lze využít i pro studium protilátek tvořených jako odpověď na virus SARS-CoV-2. Díky podrobnému zkoumání lidských protilátek se jeho týmu podařilo předpovědět řadu mutací, které se časem objevovaly.

Boj s pandemií začal screeningem protilátek lidí, kteří se zotavili z onemocnění covid-19. Vybraly se dvě nejúčinnější protilátky a začaly se testovat u lidí, kteří onemocnění prodělávali. Výsledky byly nadějné do té doby, než se objevila varianta Beta. Tato mutace zamíchala kartami s protilátkami tvořenými stykem s virem SARS-CoV-2, takže se potenciál Caovy terapie velmi snížil.

Proto se vědec začal zabývat tím, jestli existuje nějaký chytřejší boj s virem. A tak místo toho, aby terapie založil na nejsilnějších protilátkách, zkoumal protilátky, které jsou nejodolnější vůči virovým mutacím. Sledoval, jak se virus vyvíjí, když čelí různým protilátkám a vyvinul na to jedinečnou metodu. A ukázalo se, že tato sázka vyšla -- vědcův tým dnes dokáže předpovědět, jaké budou mutace a na základě toho se mohou hledat vhodné terapie pro boj s virem.

Saleemul Huq: Revoluce v odpovědnosti za klimatické změny

Vědec v oblasti klimatologie pomohl přesvědčit bohaté země, aby začaly platit za ztráty a škody způsobené změnou klimatu. I když ostatní pochybovali, on si byl jistý, že představitelé světových vlád budou na zasedání OSN souhlasit s novým druhem klimatického fondu. Jedná se o vyvrcholení téměř třicetileté kampaně. Jejím cílem je přimět země s nejvyššími emisemi uhlíku k tomu, aby uznaly finanční zodpovědnost vůči zemím s nízkými emisemi, které jsou kvůli klimatickým změnám poškozovány.

Huq se narodil v Karáčí do rodiny pracující v pákistánských diplomatických službách. V zemi to vřelo osvobozeneckou válkou a on s rodiči musel utéct do Indie. Během dospívání často cestoval, vyrůstal v Asii, Evropě i Africe. Později se vrátil do Bangladéše, kde založil nezávislý think tank zaměřený na otázky životního prostředí. Podařilo se mu přesvědčit tamní vládu, aby zřídila oddělení věnující se životnímu prostředí a pomohl ministerstvu napsat první bangladéšský akční plán pro životní prostředí.

V 90. letech se začal více účastnit mezinárodních jednání jako poradce klimaticky zranitelných zemí. Myšlenka finančního odčinění škod padla poprvé před uzavřením pařížské klimatické dohody v roce 2015. Nicméně přesvědčit velké producenty emisí, jako je Čína či USA a Evropa, nebylo jednoduché. Huq musel za svými tvrzeními pevně stát, aby se nesnažily některé z nejbohatších zemí závazek vůči chudším státům smést ze stolu.

Svitlana Krakovska: Hlas Ukrajiny

Klimatoložka Krakovska, která je členkou Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu, začala jako první mluvit o tom, že ruská invaze na Ukrajinu je válkou o fosilní paliva.

Ve čtvrtek 24. února 2022 se Krakovska účastnila videokonference Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu ve svém kyjevském bytě. Náhle uslyšela dopadající ruské rakety. I když by měl být Mezivládní panel OSN apolitický, rozhodla se promluvit na závěrečném vystoupení o tom, že válka na Ukrajině a změny klimatu mají něco společného. Společným jmenovatelem jsou fosilní paliva a to, jak je na nich lidstvo závislé.

„Chtělo se mi plakat. Tolik jsme potřebovali slyšet slova podpory,“ popisuje Krakovska, která získala svým vystoupením mezinárodní pozornost. Dostala se tak do povědomí veřejnosti jako bojovnice za dění v oblasti klimatu a také se zapsala jako hlas Ukrajiny. Krakovska se z Kyjeva neodstěhovala. Vystupuje na mezinárodních shromážděních, aby informovala o odhodlání Ukrajinců bojovat proti změně klimatu a ve válce s Ruskem. Honoráře za svoje výstupy vkládá například do nákupu generátorů a do další pomoci ostatním Ukrajincům.

Dimie Ogoina: Věděl vše o viru opičích neštovic

Když Ogoina slyšel v květnu 2022 o opičích neštovicích šířících se světem, přišlo mu to jako déjà vu. V jeho domovské Nigerii čelili viru už v roce 2017. Vědec poskytl všechny svoje předchozí znalosti, přičemž podotkl, že virus se může šířit pohlavním stykem. To znamená, že je nakažlivější, než se tušilo. Lidé ho nejprve nebrali vážně, nicméně později se tato informace ukázala jako klíčová. „Ogoina je v našem oboru přední vědec,“ říká Anne Rimoin, epidemioložka na University of California, která pomohla urychlit vývoj osvětových a očkovacích kampaní a informovala o sexuálním přenosu viru.

Zatímco celosvětová epidemie ustupuje, situace v Nigérii je beze změny. Léky a vakcíny jsou v nedohlednu. Ogoina se proto obává, že jakmile se svět z opičích neštovic oklepe, vyschne i financování. Nemoc se tak bude šířit v chudých zemích, jako jsou státy střední a západní Afriky. Vědec stále virus zkoumá ve snaze zastavit nemoc ve své rodné zemi. Jeho snaha však jde i za hranice Nigérie. Podle něj se totiž opičí neštovice vrátí. 

Lisa McCorkell: Upozornila na dlouhodobé následky covid-19

I když sama stále trpí dopadem onemocnění covid-19, snaží se pomáhat stejně postiženým pacientům. Lisa McCorkell a čtyři další ženy založily v roce 2020 iniciativu Patient-Led Research Collaborative, která sdružuje výzkumníky, kteří studují případy dlouhotrvajícího covid-19. Na začátku totiž chyběly klíčové studie o dlouhotrvajícím onemocnění covid-19 a proto se McCorkell a její kolegové rozhodli provést výzkum sami. Podařilo se jim zavést i fond na financování podobně zaměřených projektů. Jejich kolektivní výsledky bádání o dlouhodobých následcích onemocnění vzbudily pozornost. Nejen že se o nich začalo více hovořit, ale její iniciativa vedla i k zavedení řady opatření na pomoc a podporu pacientů, kteří trpí těmito dlouhodobými následky.

Diana Greene Foster: Fakta o potratech

Foster více než dvě desetiletí studovala přístup k antikoncepčním prostředkům a účinnost programů plánovaného rodičovství. Nicméně do popředí zájmu se dostala díky studii o ženách, kterým byl odepřen potrat.

Když nejvyšší soud USA dal právo státům zakázat potraty, byla demografka Foster naštvaná, ale nikoliv překvapená. Rozhodla se, že udělá vše pro to, aby veřejnost věnovala pozornost její studii o negativních důsledcích zamítnutí umělého ukončení těhotenství. Ve výzkumu srovnávala dvě skupiny žen - ty, které proceduru podstoupily a ty, pro které již bylo pozdě, protože byly ve vyšším stupni těhotenství.

Foster přesvědčila několik klinik, kde se potraty prováděly, aby se zapojily. Studie poté sledovala ženy po dobu 5 let. Ukázalo se, že potrat nevede k poškození zdraví ženy. Když je naopak odepřen, je větší pravděpodobnost, že se ženy dostanou do nepříznivých životních podmínek.

„Až se bude rozhodovat na státní úrovni, jsem rozhodnutá předložit všechna data o tom, jaké to bude mít důsledky pro rodiny,“ uzavírá Foster, která doufá, že její důkazy ovlivní politiky v přemýšlení na tím, zda je plošné omezení poskytování potratů v jednotlivých státech dobrý nápad.

António Guterres: Diplomat v krizích

Generální tajemník OSN António Guterres se rozhodl bít za otázky životního prostředí. Na klimatickém summitu OSN například řekl, že se řítíme do klimatického pekla a máme nohu stále na pedálu. Stal se tak hlasem svědomí lidstva v oblastech klimatické změny nebo snižování emisí skleníkových plynů.

Jeho agenda se soustředí na životní prostředí, hájí zájmy zemí s nízkými příjmy a stanovuje globální priority. Práce jeho úřadu letos například pomohla zmírnit potranovinou krizi, kterou zavinil ruský útok na Ukrajinu a zabránil tak přepravě milionů tun obilí. To představuje nejméně 30 % produkce světových trhů. Guterres a další představitelé OSN pomohli zprostředkovat vytvoření chráněného koridoru pro vývoz obilí.

V rámci svého druhého funkčního období v pozici generálního tajemníka OSN si klade za cíl vytvořit oficiální vědecko-poradní mechanismus. Nicméně také hodlá stále tlačit na světové vůdce, aby řešili globální problémy. Letos v listopadu naléhal na státy v rámci summitu G20, aby přijaly pakt solidarity v oblasti klimatu, který by zavázal bohatší státy k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje energie.

„Guterres je silným hlasem pro upozorňování na změnu klimatu. Využívá své schopnosti pro mobilizaci vlád v boji proti změně klimatu,“ říká Måns Nilsson, ředitel Stockholm Environment Institute.

Muhammad Mohiuddin: Průkopník v transplantacích

Chirurg Mohiuddin a jeho tým transplantovali člověku první genově upravené prasečí srdce. V předvečer této plánované procedury spal Mohiuddin ve své kanceláři na University of Maryland. Bál se, že by sníh mohl způsobit kolaps dopravy, nedojel by do práce a to by zhatilo začátek průlomové operace.

Zmíněná transplantace je vyústěním desetiletí prací, které chtěly využít prasata jako zdroj orgánů pro lidi. Tento nápad, xenotransplantace, je starý už staletí, nicméně se od něj upustilo, protože lidské tělo orgány jiných druhů odmítá. Za poslední roky se ovšem pomocí molekulární genetiky umožnilo zastavení genů, které produkují specifické prasečí proteiny a cukry, na které lidský imunitní systém negativně reaguje. 

Stejně jako mnoho jiných požádal Mohiuddin o povolení testovat xenotransplantaci. Úředníci nicméně požadovali další a další materiály. A pak našel Mohiuddin a jeho kolega řešení. Narazili na muže, jemuž selhávalo srdce a který svolil s xenotransplantací. Svolení od úřadů se podařilo sehnat jako nouzové řešení. Muž přežil, ale po operaci se potýkal s mnohočetnými infekcemi a tak po dvou měsících zemřel. I když se život pacienta nepovedlo udržet, operace znamená průlom v transplantacích.

Operace je v některém směru kontroverzní. Mohiuddin byl kritizován za výběr pacienta a ochránci zvířat také nebyli s průběhem operace spokojení. „Existuje mnoho názorů, ale teď máme cenná data,“ uzavírá vědec s tím, že je otevřený dalším nouzovým xenotransplantacím.

Alondra Nelson: Otevřenost a rovnost ve vědě

Sociální vědkyně Alondra Nelson se ujala v únoru vedení americké agentury US Office of Science and Technology. Vstoupila do rozbouřených vod, kde vyplouvaly na povrch obvinění ze šikany nebo obtěžování. Nelson i přes to dokázala situaci zklidnit a vrátit agenturu zpět k poctivé práci.

Nelson je velmi známá díky zkoumání sociálních a rasových otázek ve vědě a výzkumu. Bílý dům proto věřil, že je právě ona pravou volbou. Nelson také významně přispěla k nedávnému memorandu, podle kterého by měly být všechny výsledky federálně financovaného výzkumu veřejně přístupné už v okamžiku první publikace. Jde o jasný krok směrem k open access ve Spojených státech amerických.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: Nature