Deset nejvlivnějších vědeckých publikací za rok 2021

Vliv se nedá vždy jednoduše měřit. Scientometrie se o to ale pokouší. Ve vědě jsou pak platidlem vlivu citace. Nejvlivnější výzkumy v daném oboru jsou na ně většinou nejbohatší. Recenzní řízení ale trvá měsíce a v některých případech i roky, citace tak často nabíhají až v řádu let. A proto, pokud chceme zjistit, jaký výzkum je nejvlivnější právě teď, může nám jako komplementární indikátor posloužit tzv. Altmetrické skóre (Altmetric Attention Score). Právě to měří impakt jaký výzkum vzbudil v globálním digitálním prostoru. Vypočítává se na základě zmínek v médiích, na blozích, na Wikipedii, Redditu či na Twitteru atd. Altmetrika všechny digitální zdroje analyzuje téměř v reálném čase a zmínky indexuje a výpočty provádí v řádu hodin nonstop. A s postupující digitalizací (a nástupem generace tweetujících výzkumníků) je stále významnější. Jsou také indicie, že toto skóre koreluje s pozdější citovaností výzkumu ve vědecké literatuře a slouží tedy jako prediktor citovanosti.

Hlavní společnost zabývající se altmetrikou – Altmetric.com – proto vydávala každoročně tiskovou zprávu, v níž informovala o výsledcích s nejvyšším altmetrickým skórem. Tento rok ji však nevydala. My jsme ale data analyzovali svépomocí a přinášíme Vám proto unikátní přehled nejdiskutovanějších vědeckých článků. Není překvapením, že se všechny věnují covidu. Jedná se proto také o přehled 10 nejvlivnějších covidových vědeckých publikací.

Velká část vědeckých článků není citována ani zmíněna v žádném zdroji, proto mají altmetrické skóre nula. Pokud výzkum již má altmetrické skóre v řádu jednotek či desítek, řadí se často mezi top 25 % výzkumů trackovaných altmetrikou. Články, jež mají skóre nad sto (či dokonce tisíc), jsou většinou již velmi známé. Publikace, které se umístily v našem seznamu top 10 článků indexovaných altmetrikou mají nicméně skóre dokonce v řádu desítek tisíc, jedná se proto o nejvlivnější papery, které rezonují v globálním vědeckém i laickém prostředí.

Top 10

Vůbec nejvyššího skóre (45 887) dosáhl článek Covid-19: Researcher blows the whistle on data integrity issues in Pfizer’s vaccine trial, který se věnoval špatným postupům ve smluvní výzkumné společnosti, která pomáhá provádět stěžejní studii vakcíny Covid-19 společnosti Pfizer, článek argumentuje, že tyto postupy vyvolávají otázky ohledně integrity dat a regulačního dohledu.

Na druhém místě se umístila studie Comparing SARS-CoV-2 natural immunity to vaccine-induced immunity: reinfections versus breakthrough infections publikovaná na preprintovém serveru medRxiv (jak se ukazuje preprinty zažily rychlou evoluci v čase covidu, překonaly počet klasických publikací, a nemusí tak být známkou nízké kvality). Tato studie prokázala, že přirozená imunita poskytuje déletrvající a silnější ochranu proti infekci, symptomatickým onemocněním a hospitalizaci způsobeným Delta variantou SARS-CoV-2 ve srovnání s imunitou vyvolanou dvoudávkovou vakcínou BNT162b2. Jedinci, kteří byli dříve infikováni SARS-CoV-2 a dostali jednu dávku vakcíny, získali další ochranu proti variantě Delta.

Pomyslné třetí místo obsadil článek Ivermectin for Prevention and Treatment of COVID-19 Infection: A Systematic Review, Meta-analysis, and Trial Sequential Analysis to Inform Clinical Guidelines jež argumentuje, že důkazy se střední jistotou ukazují, že při použití ivermektinu je možné velké snížení úmrtí na COVID-19. Užívání ivermektinu časně v klinickém průběhu může snížit počet postupů do závažného onemocnění. Autoři konstatují, že zjevná bezpečnost a nízké náklady naznačují, že ivermektin bude mít pravděpodobně významný dopad na celosvětovou pandemii SARS-CoV-2. Čtvrtý článek Safety and efficacy of an rAd26 and rAd5 vector-based heterologous prime-boost COVID-19 vaccine: an interim analysis of a randomised controlled phase 3 trial in Russia, prozatímní analýza fáze 3 studie Gam-COVID-Vac, ukázala 91,6% účinnost proti COVID-19 a dobrou toleranci ve velké kohortě.

Pátý článek v pořadí COVID-19: stigmatising the unvaccinated is not justified pak argumentoval proti stigmatizaci nevakcinovaných občanů, již srovnával s historickou diskrimnací, autor Günter Kampf z University Medicine Greifswald v něm přímo apeluje: „Historicky jak USA, tak Německo mají negativní zkušenosti s tím, že stigmatizovaly části populace pro jejich barvu pleti nebo náboženství. Vyzývám vysoké úředníky a vědce, aby přestali s nevhodnou stigmatizací neočkovaných lidí, mezi něž patří naši pacienti, kolegové a další spoluobčané, a vynaložili mimořádné úsilí na sbližování společnosti.”

Na šestém místě se umístila studie Increases in COVID-19 are unrelated to levels of vaccination across 68 countries and 2947 counties in the United States. Ta konstatuje, že „výhradní spoléhání se na očkování jako primární strategii ke zmírnění COVID-19 a jeho nepříznivých důsledků je třeba znovu prozkoumat, zejména s ohledem na variantu Delta (B.1.617.2) a pravděpodobnost budoucích variant. Spolu se zvýšením proočkovanosti může být nutné zavést další farmakologické a nefarmakologické intervence. Taková korekce kurzu, zejména s ohledem na politický narativ, se stává prvořadým s nově vznikajícími vědeckými důkazy o účinnosti vakcín v reálném světě.” Autoři konstatují, že je sice třeba vynaložit úsilí na povzbuzení populace k očkování, mělo by se tak ale podle nich činit s pokorou a respektem. Protože stigmatizace populace může způsobit více škody než užitku. Důležité je, že je třeba obnovit další snahy o nefarmakologickou prevenci, jako je hygiena, testování či dodržování bezpečné vzdálenosti, „aby se dosáhlo rovnováhy mezi učením se žít s COVID-19 stejným způsobem žijeme i o 100 let později s různými sezónními změnami viru chřipky z roku 1918”.

Sedmý článek, respektive dopis, The epidemiological relevance of the COVID-19-vaccinated population is increasing publikoval v časopise The Lancet Regional Health – Europe opět již zmiňovaný Günter Kampf. V něm konstatuje, že se očekávalo, ž, e vysoká míra proočkovanosti COVID-19 sníží přenos SARS-CoV-2 v populacích snížením počtu možných zdrojů přenosu, a tím sníží zátěž onemocněním COVID-19. Nedávné údaje však dle něj naznačují, že epidemiologický význam jedinců očkovaných proti COVID-19 roste. Autor proto píše, že „při rozhodování o opatřeních pro kontrolu veřejného zdraví se zdá být hrubě nedbalé ignorovat očkovanou populaci jako možný a relevantní zdroj přenosu.”

Osmý článek v našem žebříčku s názvem Ten scientific reasons in support of airborne transmission of SARS-CoV-2 konstatuje, že je vědeckou chybou použít nedostatek přímých důkazů SARS-CoV-2 v některých vzorcích vzduchu ke zpochybnění přenosu vzduchem a zároveň přehlédnout kvalitu a sílu celkové důkazní základny. Podle autorů existují konzistentní a silné důkazy, že SARS-CoV-2 se šíří vzduchem. I když mohou přispět i jiné cesty, autoři věří, že vzdušná trasa bude pravděpodobně dominantní.

Na předposledním místě se umístila studie Jurisdictions might consider expanded prevention strategies, including universal masking in indoor public settings, particularly for large public gatherings that include travelers from many areas with differing levels of SARS-CoV-2 transmission. Ta na základě výzkumu ve městě Barnstable County v Massachusetts argumentuje, že jurisdikce by mohla zvážit rozšířené strategie prevence, včetně univerzálního nošení ochrany obličeje ve vnitřních veřejných prostorách, zejména pro velká veřejná shromáždění, která zahrnují cestující z mnoha oblastí s různou úrovní přenosu SARS-CoV-2.

Náš žebřícek uzavírá publikace Preliminary Findings of mRNA Covid-19 Vaccine Safety in Pregnant Persons uveřejněná v The New England Journal of Medicine, jež se zabývala aplikací vakcíny v těhotenství. Pro těhotné osoby může být uklidňující, že předběžná zjištění neprokázala zjevné problémy (safety signals), které by hrozily těhotným osobám, nicméně poukazuje na důležitost dalšího zkoumání.

Zájemce o bližší informace o data odkazujeme na ilustraci výpočtu altmetrického skóre (Tabulka 1). Z ní je patrné, že největší vliv na jeho výpočet mají zmínky v médiích, na blozích či na slavné Wikipedii. Poměrně malý díl tvoří zmínky na Twitteru, zde je ovšem třeba podotknout, že tweety mívají mnoho retweetů a každý je ve výpočtu považován za samostatný tweet. Zájemce o analytiky jednotlivých výzkumů odkazujeme na analytiku vygenerovanou prostřednictvím námi využívaného softwaru, je možno si ji rozkliknout celou prokliknutím na položku ve sloupci „odkaz na analytiku” (Tabulka 2).

Tabulka 1 Ukázka výpočtu altmetrického skóre

Tabulka 2 Pořadí nejvlivnějších publikací

Poznámka: Vzhledem k tomu, že se altmetrické údaje mění v reálném čase, jsou údaje platné ke dni analytického zhodnocení tedy 1. 2. 2022

Autor: Eduard Petiška

Přečtěte si také rozhovor s Eduardem Petiškou a Tomášem Gavlasem, zakladateli agentury Sciencecom Agency. S nimi jsme hovořili o tom, jak by měla vypadat komunikační strategie u moderních vědeckých institucí a proč by se vědci měli snažit šířit výsledky své práce.

Eduard Petiška

Autor je jednatelem společnosti Sciencecom Agency, která poskytujeme komunikační služby akademickým institucím. Nově poskytuje také software, který umožňuje výzkumným organizacím sledovat jejich výzkum a impakt v reálném čase.