Ve středu 3. 7. 2024 vyšel Leidenský žebříček založený na srovnání tvrdých bibliografických dat. Kdo je z českých univerzit premiantem? Možná vás to překvapí, ale v mnoha oblastech je to Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Ve většině vědních oborů však české univerzity stále nemají ani 10 % publikací v prvním decilu nejlepších časopisů. V článku došlo k opravě údajů.
V článku došlo k opravě údajů, bližší popis opravy je uveden na konci článku.
Leidenský žebříček neboli CWTS Leiden Ranking 2024 je bibliometrické hodnocení 1 506 významných univerzit po celém světě. Tyto univerzity byly vybrány na základě počtu jejich publikací indexovaných v databázi Web of Science v období 2019–2022. Žebříček vytváří Centrum pro vědecké a technologické studie (CWTS) na Univerzitě v Leidenu v Nizozemsku. Hodnocení poskytuje statistiky o vědeckém dopadu, spolupráci, publikování v režimu otevřeného přístupu a genderové diverzitě a je založeno na bibliografických datech z databáze Web of Science produkované společností Clarivate Analytics.
Databáze Web of Science se skládá z řady citačních indexů. Leidenský žebříček používá data ze Science Citation Index Expanded, Social Sciences Citation Index a Arts & Humanities Citation Index. Žebříček nezohledňuje publikace z konferenčních sborníků a knižní publikace, což je relevantní zejména pro informatiku, inženýrství a společenské a humanitní vědy.
Pro ukazatele otevřeného přístupu jsou využívána data z OpenAlex. Leidenský žebříček nepoužívá žádná data získaná přímo od univerzit. Aby byla univerzita zahrnuta do hodnocení, musí mít určitý minimální počet vědeckých publikací; více si o metodologii žebříčku můžete přečíst zde. Vzhledem k tomu, že žebříček hodnotí skutečně „tvrdá data“ a nikoliv faktory, jako je např. pověst univerzity, lze z něj dobře hodnotit kvalitu publikací, která odráží vědecký výkon instituce.
Do žebříčku se dostalo stejně jako loni devět českých univerzit: Česká zemědělská univerzita v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Masarykova univerzita, Univerzita Karlova, Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Vysoké učení technické v Brně.
Vědecký dopad
V tomto indiktáoru lze vidět, kolik publikací univerzity v období 2019 – 2022 publikovaly a kolik z nich bylo mezi 10 % nejprestižnějších oborových časopisů (v prvním decilu). A to jak absolutně, tak proporčně ke všem publikacím dané univerzity. Hodnocený interval se každý rok o jeden rok posune. Pokud tedy srovnáváme data meziročně, vždy hraje roli změna v posledním hodnoceném roce. Změnu umístní v letošním žebříčku oproti předchozímu roku tak mohly způsobit publikace vydané v roce 2022, v příštím žebříčku to budou publikace vydané v roce 2023.
Celosvětově se nejlépe umístil Massachusetts Institute of Technology: MIT, který má v prvním decilu 22,6 % publikací stejně jako druhá Princeton University. Na třetím místě je Harvard University, která má v prvním decilu 19,7 % publikací (omlouváme se za chybně uvedené údaje, v článku bylo nejdříve zveřejněno loňské pořadí v žebříčku, kdy se na prvním místě umístil MIT, na druhém Princeton, na třetím však kalifornský technologický institut Caltech, který měl v prvním decilu 20,5 % publikací).
Z českých institucí je v tomto indikátoru stejně jako loni nejlepší Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, která má 8,7 % publikací v prvním decilu (loni to však bylo ještě o něco více, 9,6 %), což ji celosvětově řadí na 851. místo z 1506, v rámci Evropy na 301. místo. Jihočeská univerzita v červnu 2024 vstoupila do Asociace výzkumných univerzit, jak jsme psali zde. Na druhém místě z českých univerzit se umístila Česká zemědělská univerzita, která měla v prvním decilu 8,1 % publikací (loni to bylo 7,9 % publikací). Na třetím místě z českých univerzit je Univerzita Palackého v Olomouci, která měla v prvním decilu stejně jako loni 7,9 % publikací. Dále pak Masarykova univerzita, která měla v prvním decilu 7,4 % publikací (loni 7,9 %), Karlova univerzita se 7,3 % publikací v prvním decilu (loni 6,8 %), Vysoké učení technické v Brně se 7,1 % publikací v prvním decilu (loni 7,4 %), Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se 6,7 % publikací v prvním decilu (loni 7,2 %), České vysoké učení technické v Praze, které mělo stejně jako loni 5,6 % publikací v prvním decilu a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, která měla 4,1 % publikací v prvním decilu, loni 3,8 %.
Vědecký dopad – pořadí českých institucí, které se propracovaly do Leidenského žebříčku
Přikládáme i grafy dle jednotlivých oborů. Žebříček rozděluje vědy do pěti oblastí:
1. Biomedicínské vědy (Biomedical and health sciences)
V těchto vědách se na prvním místě z českých institucí umístilo Vysoké učení technické v Brně s 9,3 % publikací v prvním decilu, dále Masarykova univerzita v Brně a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích.
Biomedical and health sciences, pořadí v Leidenském žebříčku 2024 (data za období 2019 - 2022)
Biomedical and health sciences, loňské pořadí v žebříčku (data za období 2018 - 2021)
2. Vědy o životě a Zemi (Life and earth sciences)
Na prvním místě se umístila Univerzita Palackého v Olomouci s 9,4 % publikací v prvním decilu, na druhém místě Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, na třetím místě Česká zemědělská univerzita v Praze.
Life and Earth sciences, pořadí v Leidenském žebříčku 2024 (data za období 2019 - 2022)
Life and Earth sciences, loňské pořadí v žebříčku (data za období 2018 - 2021)
3. Matematické a informatické vědy (Mathematics and computer science)
V matematice a informatice se na prvním místě mezi českými institucemi umístila Univerzita Karlova se 7,7 % publikací v prvním decilu, dále Vysoké učení technické v Praze a České vysoké učení technické v Praze.
Mathematics and computer science, pořadí v Leidenském žebříčku 2024 (data za období 2018 - 2021)
Mathematics and computer science, loňské pořadí v žebříčku (data za období 2018 - 2021)
4. Fyzikální a inženýrské vědy (Physical sciences and engineering)
V těchto vědách na prvním místě exceluje s poměrně velkým odstupem od ostatních českých institucí Univerzita Palackého v Olomouci, která překročila 10 % podíl publikací v prvním decilu (má 10,8 %), je tedy lehce nadprůměrná i v mezinárodním srovnání. Na druhém místě za ní je Vysoké učení technické v Brně, na třetím místě Česká zemědělská univerzita v Praze.
Physical sciences and engineering, Leidenský žebříček 2024 (data za období 2019 - 2022)
Physical sciences and engineering, loňské pořadí v žebříčku (data za období 2018 - 2021)
5. Sociální a humanitní vědy (Social sciences and humanities)
Naopak v humanitních vědách se do hodnocení propracovaly pouze čtyři české instituce, což je však o jednu instituci více než v loňském roce. Na prvním místě je Univerzita Karlova, za ní Masarykova univerzita a poté Univerzita Palackého v Olomouci. Na čtvrté místo se ještě probojovala Česká zemědělská univerzita v Praze.
Social sciences and humanities, Leidenský žebříček 2024 (data za období 2019 - 2022)
Social sciences and humanities, loňské pořadí v žebříčku (data za období 2018 - 2021)
Spolupráce
Tento indikátor posuzuje, kolik publikací vzniklo ve spolupráci s autory z jiné instituce. Na prvním místě mezi českými institucemi je taktéž Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, která má 92,5 % publikací vzniklých ve spolupráci s autory z jiných institucí. Na druhém místě za ní je Karlova univerzita, na třetím Česká zemědělská univerzita v Praze. Další pořadí českých institucí vidíte v grafu. Tato čísla jsou i v mezinárodním srovnání velmi dobrá.
Spolupráce, Leidenský žebříček 2024 (data za období 2019 - 2022)
Spolupráce, loňské pořadí v žebříku (data za období 2018 - 2021)
Open Access
Tento indikátor posuzuje, kolik publikací vzniklo v tzv. otevřeném neboli open access režimu. Na prvním místě se shodně umístila Karlova a Masarykova univerzita, které publikovaly 65,5 % publikací v open access režimu. Na třetím Univerzita Palackého v Olomouci. Další pořadí českých institucí vidíte v grafu. Ze zahraničních univerzit mají nejvyšší podíly open acess publikací holandské univerzity v Groningenu a Twente a britské univerzity (přes 90 %).
Open Access, Leidenský žebříček 2024 (data za období 2019 - 2022)
Open Access, loňské pořadí v žebříku (data za období 2018 - 2021)
Gender
Tento indikátor posuzuje, kolik procent z autorů publikací dané instituce tvořily ženy. Na prvním místě mezi českými univerzitami je Masarykova univerzita, na níž ženy tvořily 36,1%ní podíl mezi autory publikací. To ji celosvětově řadí na 487. místo z 1506. Na druhém místě za ní je Karlova univerzita, na třetím Vysoká škola chemicko-technologická v Praze. Další pořadí českých institucí vidíte v grafu.
Gender, Leidenský žebříček 2024 (data za období 2019 - 2022)
Gender, loňské pořadí v žebříčku (data za období 2018 - 2021)
Samotní tvůrci o svém žebříčku tvrdí, že se snaží „nabízet alternativu k jiným známým univerzitním žebříčkům, jako jsou Times Higher Education World University Rankings, QS World University Rankings a Academic Ranking of World Universities, k jejichž metodologii máme výhrady. Leidenský žebříček zakládáme na nejmodernějších bibliometrických metodách, nezohledňujeme však výkon univerzit z hlediska výuky, proto tento žebříček nedoporučujeme studentům, kteří se rozhodují, kde studovat.“
Oprava 8. 7. 2024: V článku bylo bohužel u některých indikátorů uvedeno loňské pořadí (u vědeckého dopadu dle oborů a dále u indikátorů spolupráce, open access a gender). Do článku byla doplněna data z aktuálního Leidenského žebříčku a pro srovnání jsou v článku ponechány tabulky loňského umístění (při kliknutí je možné je zvětšit). Pořadí českých univerzit u hlavního kritéria (vědecký dopad) byla uvedena správně. Za chybu se omlouváme.
Autor: Vladislava Vojtíšková (Vědavýzkum.cz)
Zdroj: CWTS Leiden Ranking
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
