Dokáže EU zajistit začínajícím podnikům lepší podmínky než USA a Čína?

Evropský program inovací (New European Innovation Agenda) si klade za cíl postavit Evropu do čela světových inovací –⁠ prostřednictvím zmíněných odvětví a jejich posílením⁠, zejména pak v oblasti deep tech. Má ale šanci se to skutečně podařit?

Prostor pro talenty nejen z Evropy

„Evropská unie disponuje nezanedbatelným množstvím talentů – aktuálně je v oblasti terciárního vzdělání více než 17 milionů studentů. Dále má unie více než milion výzkumných pracovníků, více než 50 % z 200 nejlepších univerzit v oblasti inženýrství na světě. Tyto talenty se odrážejí i v počtu kvalitních publikací – v celosvětovém měřítku nejcitovanějších publikací zaujímá 20 procent právě z EU,“ zmínila v březnu na tiskové konferenci European Innovation Agora v San Francisku Mariya Gabriel, která však v květnu rezignovala na post komisaře EU, aby se mohla soustředit na sestavení příští koaliční vlády v rodném Bulharsku.

V návaznosti na talenty a pozitivní stav akademického prostředí zazněly i další evropské přednosti a plány spojené s novým evropským programem, jako je školení dalších expertů v oblasti deep tech inovací. Do roku 2025 se jejich počet má podle Gabriel zvýšit o jeden milion. Tento plán má v budoucnu zajistit European Institute of Innovation and technology (Evropský inovační a technologický institut - EIT). V oblasti lidských zdrojů chce EU nechat dveře otevřené i expertům ze zemí mimo EU. Jedním z cílů je pomoci evropským podnikům, včetně startupů, přilákat talenty ze zemí mimo EU prostřednictvím projektu Innovation Talent Platform, jenž byl v nedávné době představen.

Ve své první fázi má tato platforma zprostředkovávat údaje o pracovních povoleních EU, informovat o možnostech financování a v neposlední řadě pak nabízet digitální sadu nástrojů pro začínající podniky. To vše má pomoci začínajícím subjektům v podnikání v EU. V rámci druhé fáze projektu bude platforma sloužit jako nástroj, jenž zajistí navazování kontaktů s inovátory a podnikateli z celého světa, kteří chtějí pracovat a žít v Evropě.

Dlouhodobé výzvy a aktuální překážky

„Evropa je územím s největším počtem regionálních inovačních ekosystémů na světě. Zároveň je součástí evropské DNA snaha nenechat ve vývoji žádný region pozadu. Do tohoto postupu máme v plánu investovat miliardy eur s tím, že se také zaměříme na regiony s nižší inovační výkonností – kromě posílení vlastních inovačních ekosystémů budou tyto regiony realizovat meziregionální inovační projekty včetně těch zaměřených na rozvoj deep tech. Venkovské oblasti dále zatraktivníme pro inovátory prostřednictvím naší inciativy ,startup villages´. Zájemci, kteří cílí na založení či rozšíření startupu/ů v Evropě – v jakémkoli regionu v celé EU – tak jistě uvítají vznikající a dynamické regionální ekosystémy,“ nastínila bývalá komisařka řešení problému různých regionálních úrovní v evropském inovačním prostředí.

Jedním z dalších cílů, jež si projekt vytyčil do budoucna, je zvýšit americké investice do technologického sektoru EU a posílit tak její konkurenceschopnost v inovačním prostředí, kde operují i Spojené státy a Čína. V tomto směru však bylo načasování akce European Innovation Agora v San Francisku poněkud nešťastné. Společnosti a firmy s rizikovým kapitálem (venture kapitálové společnosti) se aktuálně potýkají s náhlým krachem Silicon Valley Bank, jednoho z největších poskytovatelů technologických úvěrů v USA. I přes tuto překážku chce Komise projekt Innovation Talent Platform nechat spuštěný.

V neposlední řadě má nejen zmíněný projekt, ale celý nový evropský inovační program (New European Innovation Agenda) zúročit nabyté vědecké poznatky, v jejichž vytváření je EU, jak již bylo řečeno, lídrem. Cílem je však přeměnit tento potenciál v produkty a služby, neboť v této oblasti unie naopak oproti Spojeným státům a Číně zaostává. Nejen podle portálu Science Business rostou evropské soukromé investice mnohem rychleji než v konkurenčních oblastech, ale evropští investoři rizikového kapitálu se stále vyhýbají velkým investicím do společností v pozdější fázi vývoje.

V případě programů zaměřených na rozšiřování inovací panuje v kontextu Evropské unie zažitá představa „zkostnatělé“ administrativy, jež způsobuje problémy spojené s pomalým procesem realizace. Maye Walraven, generální ředitelka francouzské biotechnologické společnosti Innovafeed v USA, však na základě vlastní zkušenosti toto tvrzení rozporuje: „Podle mých zkušeností se regulace mění velmi rychle, tak, aby podporovaly inovace. Evropa je možná ‚starý kontinent', ale Komise je relativně nová a je otevřená změnám a mění regulaci poměrně rychle.“ Walraven působila pět let na vedoucím postu firmy ve Francii, před půlrokem se však přestěhovala za stejným účelem do Spojených států. Obhajovala Evropu jako zajímavé místo pro začínající podniky a uvedla, že zaměstnanci v USA ji stáli dvakrát více než v Evropě. A navzdory představě, že EU je posedlá regulacemi, je podle ředitelky flexibilnější, než se jí přisuzuje.

S tímto tvrzením se ztotožňuje i Svilen Rangelov, generální ředitel společnosti Dronamics. „Jsme první licencovanou leteckou společností na světě provozující nákladní drony právě díky tomu, že se EU ujala vedení při zavádění společných předpisů pro drony. Oproti tomu ve Spojených státech bohužel stále není možné realizovat některé procesy tak, jako v Evropě,“ uvedl Rangelov na European Innovation Agora v San Francisku.

Lepší časy pro evropské inovační prostředí?

S evropským inovačním prostředím byly dlouhou dobu spojovány obavy z odchodů firem – zejména pak scaleup podniků, tedy společností, jež začínají druhé kolo financování nebo si jej aktuálně zajistily – do USA. To se však v poslední době podle organizace Mind the Bridge mění. Na základě údajů této inovační platformy, jež zazněly i na konferenci v San Francisku, mělo před pěti lety sídlo ve Spojených státech 13 % evropských scaleup podniků. Aktuálně tento podíl klesl na 6 %.

„Tato data potvrzují značný pokrok, kterého Evropa v posledních několika letech dosáhla, pokud jde o rozvoj silných regionálních inovačních ekosystémů a zvýšení přístupu ke kapitálu pro začínající podniky,“ stojí ve zprávě European Innovation Agora.

Podstatnou inovací, jež EU v oblasti scaleup podniků aktuálně realizuje, je pak založení European Scaleup Institute (ESI). Kromě iniciativy šesti renomovaných vzdělávacích institucí – Otto Beisheim School of Management (Německo), Vlerick Business School (Belgie), Rotterdam School of Management a Erasmus Centre for Entrepreneurship (Nizozemsko), ESSEC Business School (Francie), ESADE Business School (Španělsko) a Nova School of Business and Economics (Portugalsko) – je úřad dále podporován ze strany organizace Nordic Innovation, tedy Severské rady ministrů, jež zahrnuje Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko a zaměřuje se na stimulaci inovací nejen ve zmíněném regionu či poskytování finančních prostředků v oblastech, jako je například zdravotnictví, digitalizace atd. „Kolem startupů je stále značný ,humbuk´, ale ve skutečnosti jsou to právě scaleupy, které vytvářejí jak hospodářský růst, tak zaměstnanost a pomáhají řešit velké výzvy, kterým jako společnost čelíme,“ uvedla Anna-Maija Sunnanmark, partnerka Nordic Innovation a hlavní poradkyně pro inovace, která si stejně jako další zúčastnění od European Scaleup Institute slibuje hmatatelné posílení evropského ekosystému a rozvinutí evropské inovační síly.

Podle Sunnanmark je spojení Nordic Innovation se vzdělávacími institucemi nanejvýš vítané, neboť se oba druhy institucí navzájem doplňují. Obchodní školy mají rozsáhlejší výzkumné schopnosti, zatímco Nordic Innovation má jak praktické zkušenosti s prací s podniky, tak přímou linku k tvůrcům politik v severských vládách. „Takže v tomto smyslu máme doplňující se kompetence a zdroje. Všichni jsme navíc pracovali nezávisle na sobě, ale dospěli jsme k podobným závěrům ohledně druhu podpory, kterou scaleupy potřebují,“ uvedla Anna-Maija Sunnanmark.

Oficiální datum zahájení činnosti tohoto institutu, který se zaměří na aktivní podporu firem založenou na vědeckých poznatcích a zajištění bezproblémového přechodu mezi fázemi založení, přes růst až po škálování podniků, připadá na 1. července 2023.

 

Autor: Vědavýzkum.cz (JM)

Zdroj: Evropská unie (1, 2), Startup Europe Partnership, Mind The Bridge (1, 2), Science Business (1, 2, 3)