Ve středu 18. září 2024 oznámila Ursula von der Leyen nominace na pozice, které se týkají evropského výzkumného prostoru. Bulharka Ekaterina Zaharieva bude mít v gesci startupy, výzkum a inovace. Úkolem Zaharievové bude mimo jiné realizovat řadu nedávných doporučení bývalých italských premiérů Enrica Letty a Maria Draghiho, kteří ostře varovali před tím, že Evropa nedokáže držet krok s globální konkurencí.
Při představení svého týmu Ursula von der Leyen hned na začátku zmínila výzkum a inovace. „Výzkum a inovace, vědu a technologie musíme postavit do centra našeho hospodářství. Ekaterina Zaharieva pomůže zajistit, abychom více zaměřili naše výdaje na strategické priority a na průlomové inovace,“ řekla.
Navzdory této rétorice se von der Leyen ve svých dopisech komisařům nezmiňuje o Draghiho hlavním doporučení v oblasti výzkumu – aby EU vytvořila vlastní agenturu pro převratné inovace po vzoru Agentury pro pokročilé obranné výzkumné projekty.
Místo toho bude Zaharieva „pracovat na rozšíření Evropské rady pro inovace (EIC) a Evropské rady pro výzkum (ERC)“, jak ve svém politickém programu slíbila pokračující předsedkyně Leyen.
Bulharka bude mít ve své gesci navržení zákona o Evropském výzkumném prostoru, aby se konečně vypořádala s roztříštěností a zajistila, že se výzkum a inovace stanou „pátou svobodou“ jednotného trhu EU, jak k tomu vyzývala Lettova zpráva.
Slibuje se také zavedení evropského inovačního zákona, který by zmírnil regulaci a umožnil podnikům lepší přístup k rizikovému kapitálu.
Zaharieva, právnička, jejímž hlavním vzděláním je zahraniční politika, je „zkušená politička, která má však málo zkušeností v oblasti vědy a inovací,“ uvedl Robert-Jan Smits, prezident výkonné rady Eindhoven University of Technology a bývalý generální ředitel pro výzkum a inovace v Evropské komisi. „Konkrétní zmínka o startupech v její funkci je pro EIC dobrou zprávou a ukazuje, že von der Leyen bere Draghiho doporučení vážně. Totéž platí i pro programové prohlášení Zaharievy, které začíná zmínkou o konkurenceschopnosti Evropy jako jasném cíli politiky EU v oblasti výzkumu a inovací,“ uvedl Smits.
Podpora průmyslu
Zaharieva bude podle svého programového prohlášení také řídit veškeré činnosti směřující k vytvoření strategie pro evropské vědy o živé přírodě a zákona EU o biotechnologiích. Pomůže zřídit Evropskou radu pro výzkum umělé inteligence, k čemuž se von der Leyen zavázala ve svých politických pokynech před svým znovuzvolením do druhého funkčního období.
Z dopisu však vyplývá, že tento nový orgán pro umělou inteligenci bude více zaměřen na „zavádění umělé inteligence evropskými vědci“, než na rozsáhlejší organizaci využívající umělou inteligenci plošně. Někteří evropští odborníci na umělou inteligenci si přejí orgán s širší gescí.
Mezi další úkoly Zaharievy bude patřit vypracování dlouhodobé strategie pro vytvoření celoevropského ekosystému výzkumných infrastruktur, posílení univerzitních aliancí a přispění k posílení mezinárodní spolupráce a bezpečnosti výzkumu.
Rozdělení výzkumu a vzdělávání
S novou komisařkou dochází k rozdělení agendy výzkumu a vzdělávání, ačkoli v minulém funkčním období byly ve stejném portfoliu. Komisařkou pro vzdělávání se má stát Roxana Mînzatu. Do portfolia rumunské komisařky bude patřit odpovědnost za dovednosti, vzdělávání a kulturu, kvalitní pracovní místa a sociální práva.
„Kde přesně se nachází vysoké školství mezi oběma komisařkami? Opravdu bychom si přáli, aby bylo vzdělání společně s výzkumem,“ řekl Thomas Jørgensen, ředitel pro koordinaci politik a prognostiku Evropské asociace univerzit. „Jakmile řešíte věci, které se dotýkají vysokých škol a oddělíte výzkum a vzdělávání, je to pak velmi obtížné,“ dodal. Jørgensen se rovněž obává, že zařazení startupů do portfolia Ekateriny Zahrieva signalizuje, že výzkum je instrumentalizován a oceňován pouze do té míry, do jaké přispívá ke komercializaci a hospodářskému růstu. „Nejsme jen nástrojem pro něco jiného,“ varoval.
Podobně Mattias Björnmalm, generální tajemník univerzitní asociace CESAER, uvedl, že je zásadní, aby výzkum a inovace zůstaly v jednom portfoliu, a že absence vzdělávání je „promarněnou příležitostí, protože výzkum, vzdělávání a inovace společně tvoří znalostní trojúhelník,“ řekl.
Kurt Deketelaere, generální tajemník Ligy evropských výzkumných univerzit, uvedl, že je „škoda“, že vzdělávání bylo odděleno od výzkumu a inovací, ale poznamenal, že všech šest výkonných místopředsedů má jasné vazby na politiku výzkumu, inovací a vzdělávání.
Výkonní viceprezidenti
Komunita zabývající se výzkumem a vývojem doufala, že se komisařem pro výzkum stane někdo, kdo výzkumu a vývoji rozumí, například Finka Henna Virkkunen, která má v oblasti výzkumu a vývoje bohaté zkušenosti. Virkkunen se nakonec stane výkonnou viceprezidentkou pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii. Virkkunen, která se jako poslankyně Evropského parlamentu podílela na přípravě programu Horizont Evropa, podpořila záměr von der Leyen, aby bylo na výzkum vynakládáno více prostředků a došlo k rozšíření ERC a EIC.
Mattias Björnmalm uvítal, že se výkonná místopředsedkyně zaměřila na technologie, lidi a dovednosti. „Vyspělé technologie a špičková věda a talenty, které jsou jejich základem, mají zásadní význam pro budoucí prosperitu a konkurenceschopnost Evropy,“ řekl.
Zaharieva bude podřízena jak Henně Virkkunen, tak francouzskému výkonnému viceprezidentovi odpovědnému za prosperitu a průmyslovou strategii Stéphanu Séjournéovi.
Kde je 10. rámcový program?
Někteří pozorovatelé „pozvedli obočí“ nad tím, že se Zaharieva ve svém programovém prohlášení nezmiňuje o přípravě 10. RP, výzkumného programu, který by měl v roce 2028 nahradit program Horizont Evropa.
To podporuje obavy, že má Evropská komise v plánu začlenit tento rámcový program do širšího fondu pro konkurenceschopnost, který by měl být součástí příštího víceletého finančního rámce v roce 2028.
Zejména v rámci II. pilíře výzkumného programu, který financuje průmyslová a akademická konsorcia, by to mohlo znamenat přesměrování prostředků z výzkumu na širší vývoj a zavádění strategických technologií, i když zatím jde jen o spekulace Bruselu.
„Chápu ,politické´ přání zjednodušit a zefektivnit podporu tím, že bude méně programů, ale nepochybně se tím věda a inovace dostanou do podřízeného postavení, což by mohlo narušit jejich specifika a způsob fungování,“ řekl Smits.
Podle odborníka na právo EU Deketelaereho by bylo „šokem“, kdyby rámcové programy zanikly v širší konstrukci. Smlouvy EU však podle něj nezakládají „žádnou skutečnou povinnost“ zahrnout rámcové programy výzkumu.
Je však dobré zmínit, že programová prohlášení předchůdců Zaharievy z let 2014 a 2019 se také o plánování dalšího rámcového programu nijak nezmiňovaly.
Třetí komisařka z Bulharska
Pokud bude Zaharieva potvrzena ve zmíněné funkci, stane se po Marii Gabrielové a Ilianě Ivanovové v pořadí třetí bulharskou komisařkou pro výzkum a inovace. Ivanova své pravděpodobné nástupkyni poblahopřála a uvedla, že Zaharievové bylo „svěřeno jedno z nejdůležitějších strategických portfolií v budoucí Evropské komisi. Je to uznání jejích schopností a kvalit, stejně jako úspěchů a přínosu Bulharska v této oblasti. Přeji jí mnoho úspěchů a jsem přesvědčena, že díky jejím zkušenostem a evropské angažovanosti budeme mít v Evropské komisi důstojného zástupce Bulharska,“ uvedla Ivanova.
Kandidáti na komisaře musí být ještě vyslechnuti poslanci Evropského parlamentu v příslušných výborech, následně je Evropský parlament na podzim potvrdí v hlasování. V současné době nejsou potvrzeny žádné termíny slyšení.
Kdo je Ekaterina Zaharieva?
Je členkou bulharské středopravicové strany GERB, zkušenou političkou, která byla místopředsedkyní vlády, ministryní zahraničních věcí a ministryní spravedlnosti. Její životopis však nenaznačuje, že by měla nějaké zázemí nebo skutečné znalosti v oblasti výzkumu a inovací nebo toho, co je potřeba k podpoře rozvoje technologických startupů.
Narodila se v roce 1975, studovala na univerzitě v bulharském Plovdivu, kde získala magisterský titul v oboru práva. Poté, co do roku 2003 pracovala jako právnička, se začala angažovat politicky – nejprve jako právní poradkyně a později jako ředitelka právního ředitelství na ministerstvu životního prostředí a vod.
Během první vlády premiéra Bojka Borisova v roce 2009 byla Zaharieva jmenována náměstkyní ministra pro regionální rozvoj a veřejné práce, tuto funkci zastávala až do roku 2011.
V letech 2011–2015 byla vedoucí kabinetu a generální tajemnicí bulharského prezidenta a v letech 2013 a 2014 byla na omezenou dobu jmenována místopředsedkyní vlády pro hospodářskou politiku a ministryní pro regionální rozvoj a veřejné práce.
Od prosince 2015 do ledna 2017, v druhé Borisovově vládě, byla Zaharieva ministryní spravedlnosti. Poté se stala ministryní zahraničních věcí a místopředsedkyní vlády pro reformu justice, přičemž tyto funkce zastávala až do roku 2021.
V roce 2019 Zaharieva popřela údajné vazby na případ úplatků výměnou za bulharské pasy.
V roce 2021 byla Zaharieva bulharskou národní koordinátorkou Iniciativy tří moří, fóra třinácti států EU, jehož cílem je posílit spolupráci v energetice, dopravě a digitálním odvětví.
Zaharieva bude muset ještě získat souhlas Evropského parlamentu, než bude moci nastoupit do své nové funkce v Bruselu. Poslanci Evropského parlamentu obvykle jmenované komisaře zkoušejí z jejich kompetencí v dané oblasti, ale také vznášejí dotazy na jejich etiku a politickou kariéru.
Foto: Arno Mikkor (EU2017EE) / Flickr
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
