Evropská výzkumná rada (ERC) podporuje evropský výzkum od roku 2007 a za tu dobu financovala již přes 10 tisíc vědeckých projektů. Jen v aktuálním programu Horizont 2020 je na ně vyčleněno přes 13 miliard EUR. I do budoucna by měl význam této podpory růst.
Granty Evropské výzkumné rady patří k těm nejprestižnějším zdrojům financí, které vědci mohou během své kariéry na výzkum získat. Odměnou za úspěch v soutěži s vysokou konkurencí je poměrně velká dávka svobody v nakládání s relativně vysokým rozpočtem i možnost projekt přenést na jinou instituci nebo do jiné země.
Rada od roku 2007 proplatila více než 10 tisíc vědeckých projektů v pěti ustálených programech. Vedle hlavních programů Starting Grants, Consolidator Grants a Advanced Grants, které jsou odstupňovány podle fáze, v níž se nachází žadatelova kariéra, poskytuje ERC ještě prostředky v programu Proof of Concept. Ten je určen pro vědce, kteří již v minulosti jiný ERC projekt řešili a chtějí ověřit jeho výsledky v praxi. A dále se jedná o program Synergy Grants na propojování vědeckých týmů a využití potenciálu multidisciplinárního přístupu.
Prostředky na excelentní výzkum doposud získali vědci 82 národností v celkem čtyřiatřiceti evropských a asociovaných zemích. Z jejich práce vzniklo přinejmenším 125 tisíc vědeckých publikací. O významu těchto grantů svědčí i více než 1 300 ocenění, které řešitelé projektů získali, a to včetně sedmi Nobelových cen. Dle statistiky ERC při řešení těchto projektů vzniklo na 75 tisíc nových pracovních míst pro doktorandy, postdoky a další vědecké pracovníky.
Společným rysem grantů ERC je, že podporují takzvaný „bottom-up“ výzkum s vysokou mírou rizika ale také s šancí přinést průlomové poznatky. Jsou určeny jednotlivcům jakéhokoliv věku a národnosti z libovolné země světa, kteří pracují v Evropské unii či některé z asociovaných zemí. „Znalosti získané v projektech financovaných ERC nám umožňují pochopit aktuální problémy a výzvy a poskytují nám inovace, které jsme si do té doby neuměli ani představit,“ říká Mariya Gabriel, eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělání a mládež.
Prostředky, které ERC rozděluje, plynou z evropských rámcových programů na podporu vědy. Konkrétně v období 2014 – 2020 to byl program Horizont 2020, z něhož bylo na ERC vyhrazeno 13 miliard eur, tedy 17 % celkového rozpočtu. V příštím rámcovém programu Horizont Evropa, jehož alokace by měla přesáhnout 100 mld. eur, by tento podíl mohl být ještě vyšší. Jen v minulém roce Evropská výzkumná rada proplatila bezmála 2 miliardy eur a počet podaných žádostí ve výzvách meziročně vzrostl o 18 %.
ERC a ženy - vědkyně
Stále přetrvává nevyrovnaný poměr mezi muži a ženami, kteří o tyto granty žádají, i těmi, kteří je získávají. Podíl žen žadatelek se mezi sedmým rámcovým programem (2007 – 2013) a Horizontem 2020 (2014-2020) mírně zvýšil z 25 % na 29 % a v případě příjemkyň grantů se jejich podíl zvýšil z 20 % na 29 %, ale pořád neodpovídá zastoupení žen ve vědě. V rámci Horizontu 2020 byl nejvyšší podíl žen u výzev pro mladé vědce Starting Grants (35 %), zatímco u grantů pro vědce na vrcholu kariéry, Advanced Grants, byl podíl žen pouze 17%. Nejvyšší zastoupení mají ženy ve výzvách z oblasti společenských a humanitních věd (44 %), naopak v oborech ve skupině Physical science and Engineering je jejich zastoupení jen 21%.
V předchozím sedmém rámcovém programu ženy vykazovaly také nižší míru úspěšnosti ve výzvách, a to 8 % oproti mužským 11 %. Tento hendikep byl však v současném rámcovém programu odstraněn a úspěšnost mužů i žen byla v období 2014 – 2020 13%.
Nejúspěšnější instituce
Mezi institucemi, na nichž vědci získali ERC grant (bez ohledu na to, zda s ním později odešli jinam), naprosto vyniká National Centre for Scientific Research (CNRS) počtem 324 úspěšných příjemců, což je ale do jisté míry dáno i velikostí této přední francouzské vědecké instituce. K nejúspěšnějším příjemcům patří také vědci z Velké Británie, nejčastěji z University of Oxford (131), University of Cambridge (124) a University College London (94). V Německu statistiku vedou ústavy Společnosti Maxe Plancka (145). Mezi asociovaným zeměmi vyniká švýcarský ETH Zürich (101) a úctyhodných výsledků dosahují například i vědci z Hebrew University of Jerusalem (66).
ERC a otevřená věda
Evropská výzkumná rada uspořádala v letech 2017 – 2019 šetření, jehož cílem bylo zjistit dopady řešení projektů na šíření otevřeného přístupu k vědeckým informacím. Průzkum vedle 130 rozhovorů s hlavními řešiteli projektů zahrnoval také 15 hloubkových případových studií a bibliometrickou analýzu dat.
Z výzkumu vyplynulo, že naprostá většina (89 %) řešitelů ERC má k otevřenému přístupu pozitivní vztah, avšak názory na jednotlivé publikační modely se liší. Takzvanou zelenou cestu podporuje 85 % oslovených výzkumníků, se zlatou cestou sympatizuje 63 % z nich a hybridní model podporuje jen asi polovina. Celkem 70 % publikací vzniklých řešením projektů ERC bylo zveřejněno pomocí otevřeného přístupu, což ERC staví na první příčku mezi poskytovateli financí na výzkum a vývoj.
Za hlavní překážku otevřeného přístupu považovali oslovení výzkumníci výši nákladů na otevřené publikování textů, která v průměru činila něco kolem 13 tisíc EUR. Dalším často zmiňovaným problémem bylo i vnímání kvality některých otevřených časopisů. Mnoho řešitelů by také uvítalo větší podporu v oblasti publikačních licencí a copyrightu. Podle některých by Evropská výzkumná rada měla vyvíjet větší tlak na vydavatele a jejich přístup k politice otevřeného přístupu, zejména co týká poplatků a ochranných lhůt.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Výroční zpráva ERC
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
