Každoroční hodnocení Evropské výzkumné rady (ERC) ukazuje, že téměř pětina projektů, které financuje, vede k vědeckým průlomům a dalších téměř 62 % přineslo významné vědecké objevy. Z výsledků také vyplývá, že ty nejrizikovější projekty s odstupem přináší ty nejzajímavější vědecké výsledky.
Evropská výzkumná rada (ERC)
, kterou v roce 2007 založila Evropská unie, je pravděpodobně v současnosti nejprestižnějším poskytovatelem prostředků na výzkum, vývoj a inovace v Evropě. Získat grant podpořený ERC patří mezi největší kariérní úspěchy, kterých může vědec v Evropě dosáhnout. ERC nabízí podporu ve čtyřech grantových schématech – Starting Grants, Consolidator Grants, Advanced Grants, a konečně Proof of Concept, který nabízí podporu při prvních fázích komercializace vědeckých výsledků. Do současnosti ERC financovala přes 9500 vědců a přes 70 000 postdoktorandů, PhD studentů a dalšího personálu v jednotlivých výzkumných týmech.
Výsledky jsou stále kvalitní
Kvalita projektů, které ERC financuje, je pravidelně každý rok podrobena hodnocení. Nová analýza si vzala za cíl prověřit náhodně vybrané výzkumy prostřednictvím intenzivních recenzních řízení. Bylo vybráno 225 projektů, které ERC financovala mezi lety 2007-2013 v rámci 7. rámcového programu. Smysluplné hodnocení vědeckých výsledků je totiž podle ERC možné až po delším čase.
Systém hodnocení byl založen na expertíze 25 odborných panelů. Ty se skládaly ze tří až čtyř nezávislých vědců, kteří se těší dobré pověsti a ve svých oborech dosahují vynikajících výsledků. Podmínkou také bylo, aby alespoň jeden z členů panelu neměl žádné přechozí vazby na ERC. V některých případech hodnocení panelů doplnila ještě nezávislá, externí recenzní řízení.
Průzkum ukázal, že 18 % projektů vedlo k „vědeckému průlomu“ a dalších 61,9 % vedlo k „zásadnímu vědeckému posunu“. Celkem tak téměř čtyři pětiny zkoumaných projektů obdržely jedno ze dvou nejvyšších možných hodnocení. Zbylé projekty byly hodnoceny tak, že nemají „žádný hodnotný vědecký výsledek“ (2,5 % projektů), nebo přináší menší „přírůstek vědeckému poznání“ (17,6 %). V tomto smyslu výsledky výzkumu odpovídají evaluacím z minulých let. V zásadě lze říci, že přestože se ERC daří vybírat k financování kvalitní projekty, ani její schémata a programy se neobejdou bez rizika investic do neperspektivního výzkumu.
Celkové hodnocení projektu podle typu soutěže
„Tato evaluace potvrzuje, že výzkum, který ERC financuje, znovu a znovu přináší významné výsledky – často takové, které jsme ani neočekávali. Ukazuje to, že evropské investice do excelentního výzkumu prostřednictvím ERC se jednoznačně vyplatí. Evropa přitom takových výsledků potřebuje víc – nikoliv méně, jak se obáváme po červencovém summitu EU,“ řekl k výsledkům evaluace současný staronový předseda ERC Jean-Pierre Bourguignon. Naráží tak na pravděpodobné škrty v rozpočtu nového rámcového programu Horizon Europe.
Nejúspěšnější jsou projekty ve schématu Advanced Grants, naopak nejméně úspěšné jsou projekty v programu Starting Grants. Jednotlivé panely se shodly, že přibližně u 36 % projektů patřily mezi důvody nízkého hodnocení buď přehnané ambice v projektu, nebo vyvrácení původní výzkumné hypotézy.
Interdisciplinarita souvisí s kvalitou
Průzkum také potvrdil výrazný interdisciplinární charakter financovaných projektů. Přibližně u 70 % projektů jsou jejich zjištěné výsledky aplikovatelné také v dalších výzkumných oblastech mimo hlavní vědecký obor projektů. Přibližně 70 % z nich svými výsledky propojuje obory, které spolu byly dosud jen v malém kontaktu. Přibližně u poloviny z nich odborné panely shledaly, že výsledky výzkumných projektů měly vliv na ekonomiku, společnost nebo formování konkrétních politických řešení.
Výsledky evaluace také indikují, že existuje zřetelná souvislost mezi stupněm hodnocení projektů a mírou interdisciplinarity. Projekty, u nichž hodnoticí panely dospěly k závěru, že přináší výrazný vědecký posun, měly zároveň vazbu k mnohem většímu množství oborů. Naopak projekty, u nichž komise dospěla k závěru, že významné výsledky nepřinesly, měly tendenci se omezovat jen na jeden vědecký obor bez interdisciplinárních přesahů. Podobná korelace se objevuje také mezi celkovým hodnocením projektu a jeho vlivem na ekonomiku a společnost.
Za zmínku také stojí, že méně než 10 % z projektů vybraných k evaluaci bylo možné považovat za návrhy s malou mírou rizika. Výsledky analýzy zřetelně ukazují trend, že nejlépe hodnocené výzkumy patřily na začátku mezi ty nejrizikovější projekty, u nichž byla velká pravděpodobnost, že žádné významnější vědecké výsledky nepřinesou. Tyto výsledky tak podporují, že je třeba podporovat právě radikálně inovativní a riskantní nápady.
Pokud se započítá i hodnocení v tomto kole analýzy, bylo v průběhu posledních let hodnoceno už téměř 50 % všech projektů, které ERC podpořila v rámci 7. rámcového programu. V příštích letech přitom ERC očekává, že bude mít konečně dostatek dat na to, aby mohla nabídnout podrobnější hodnocení i podle jednotlivých oborů.
Celý průzkum si můžete prohlédnout zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ERC
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
