Nový francouzský prezident Emmanuel Macron jakožto bývalý investiční bankéř dobře rozumí rizikovému kapitálu a jeho vlivu na růst inovací. Rád by prosadil reformu vysokého školství a zlepšil výuku. Úspěch jeho plánů ale do značné míry závisí na nadcházejících parlamentních volbách.
S jistou úlevou přivítali francouzští vědci výsledky nedávných francouzských prezidentských voleb. Když Emmanuel Macron přebíral 14. května prezidentský úřad, sliboval nový přístup k politice. I když není zcela jasné, co se za takovým příslibem skrývá, mezi francouzskými vědci panuje mírný optimismus. Podle nich Macron rozumí problémům ve vědě a vysokém školství více než jakýkoliv prezident několika posledních dekád. A patrně také lépe než většina současných francouzských politiků.
Emanuel Macron poprvé silněji veřejně podpořil vědeckou agendu v reakci na loňské události ve Velké Británii a Spojených státech. „Politika Donalda Trumpa a Brexit vysílají negativní signály do světa výzkumu a inovací, což je nešťastné“ prohlásil ještě jako prezidentský kandidát. Zároveň však v těchto událostech vidí potenciál pro Francii, která by se podle něj mohla stát světovým lídrem v oblastech jako je například výzkum globálních změn klimatu a environmentálních procesů. Macron také nedávno přislíbil více financí pro francouzskou Národní výzkumnou agenturu (ANR), která ve Francii přerozděluje účelové prostředky na základní i aplikovaný výzkum.
Nicméně úspěch Macronových plánů závisí na výsledcích jeho mladého hnutí En Marche! v parlamentních volbách. Ty se budou ve Francii konat již od 11. do 18. června.
Podrobněji o tématu čtěte v článku Éanna Kellyho zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Science|Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
