Podle neziskové organizace Committee on Publication Ethics jsou takzvané paper mills neoficiální a potenciálně nelegální organizace zaměřené na zisk, které produkují a prodávají podvodné rukopisy, jež se zdánlivě podobají skutečnému výzkumu. Mohou se také zabývat administrativou spojenou s odesláním článku do časopisů k posouzení a prodávat autorství výzkumným pracovníkům, jakmile je článek přijat k publikaci.
Společnost STM spolu s většinou největších vydavatelů nyní testuje nový software na odhalení těchto neetických praktik.
Nature News přinesly zprávu o tom, že společnost International Association of Scientific, Technical and Medical Publishers (STM), globální asociace sídlící v nizozemském Haagu, chce na začátku příštího roku uvést do rozsáhlejšího provozu nový software odhalující některé neetické či dokonce nelegální publikační praktiky. Projekt společnosti STM Intergrity Hub by měl obsahovat online nástroje napomáhající boji s rostoucími počty fabrikovaných vědeckých článků. Ke spolupráci se podle Nature News spojilo na čtyřiadvacet vydavatelů, přičemž na testování softwaru se v současnosti podle spekulací podílí mimo jiné i vydavatelství Elsevier, Taylor & Francis nebo Frontiers.
„Jeden případ paper mills se může týkat desítek, stovek nebo dokonce tisíců článků ve více vydavatelstvích,“ upozorňuje na riziko exponenciálního zaplevelení výzkumného prostoru vymyšlenými daty a zjištěními David Knutson, mluvčí open-access kaliformského vydavatelství PLOS.
Software funguje tak, že na základě více než 70 kritérií vyhodnocuje důvěryhodnost submitovaných článků. O jaká konkrétní kritéria se jedná, drží zainteresované organizace pochopitelně v přísné tajnosti. Praktiky paper mills se totiž relativně často mění a přizpůsobují protiopatřením, jak připomíná i Sabina Alam, ředitelka pro publikační etiku a integritu ve společnosti Taylor & Francis. Tématu se pochopitelně aktivně věnují ale také samotní vydavatelé, jak si můžete přečíst. Nabízí se i využití umělé inteligence k detekování podezřelých prací. Půjde, vzhledem k velikosti jednotlivých vydavatelství, množství jimi vydávaných titulů a přijímaných prací k recenznímu řízení, o do velké míry automatizovaný proces.
Konečné slovo ale budou mít stále editoři jednotlivých časopisů, ubezpečuje Nicola Nugent, manažerka vydavatelství pro kvalitu a etiku The Royal Society of Chemistry v Londýně, která se na vývoji software podílí.
Problém vícenásobného recenzního řízení jedné práce
Vedle detekce problematických příspěvků by měl program či jeho alternativní verze schopnost odhalit případy, kdy dochází k vícenásobnému zaslání totožného textu do recenzního řízení do vícero časopisů. Vedle toho, že této praxe využívají právě paper mills struktury, jedná se samo o sobě o chování autorů, které je považováno za neetické. Implementace takovéhoto opatření by byla pro vydavatelství jistě velmi ceněným nástrojem, jelikož nyní prakticky neexistuje způsob, jak takovouto praxi odhalit.
Na druhou stranu tento krok vyžaduje úzkou spolupráci konkurenčních vydavatelství, a navíc jde o autorskoprávně problematický jev, protože jakmile je text zaslán k recenzi do jednoho časopisu, nemohou si ho vydavatelské společnosti posílat jen tak mezi sebou. Zůstává také otázkou, do jaké míry bude kritéria možné aplikovat na všechny vědní obory.
Charakteristiky paper mills
Cristina Candal-Pedreira a její kolegové letos podrobili analýze všechny retrakce spojené s charakteristikami paper mills služby The Retraction Watch a dat z Web of Science a Journal Citation Reports. Identifikovali 1182 takovýchto retrahovaných článků a zjistili, že téměř 48 % paper mills retrakcí proběhlo u článků z druhého kvartilu dle Journal Citation Reports. Z výsledků také vyplývá, že téměř 97 % autorů retrahovaných článků jsou čínští vědci a vědkyně nebo že asi tři čtvrtiny zkoumaných článků byly afiliovány primárně k nemocničnímu pracovišti. Jak ale autoři sami upozorňují, zkoumané paper mills články se mohou podstatně lišit od těch, které jako takové nahlášeny (prozatím) nebyly.
Paper mills jsou problémem z několika důvodů. Vedle výše zmíněných jde například o to, že není možné zjistit skutečného autora, výzkumníka, který například naměřil zkoumaná data a je tak znevěrohodněna sama podstata těchto dat.
Dále, ačkoli autoři mohou legitimně zadávat části studie k řešení externím dodavatelům (například posílat vzorky k analýze do jiné laboratoře), zásadní rozdíl spočívá v tom, že taková spolupráce je legitimně přiznána v řádném článku, ale ne v článku napsaném v rámci paper mills. A i když paper mills mohou produkovat pravé údaje, jejich obchodní model vyžaduje, aby se mnoho článků vyrábělo levně, což motivuje k falšování, pozměňování nebo augmentaci údajů. Studie také ukazují, že tato neetická praxe se týká zejména medicínských věd, což zvyšuje závažnost jejich existence.
Autor: Vědavýzkum.cz (TH)
Zdroje: Nature (1, 2, 3, 4) , Pacific Conservation Biology
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
