Letta, Draghi, Heitor – přehled velkých zpráv, které navrhují budoucnost VaVaI a vzdělávání

Kromě výzkumu se zprávy dotýkají také agendy vzdělávání.

Zprávy byly publikovány v roce 2024 a postupně na sebe navazují. Jsou dílem nezávislých panelů expertů, které byly pověřeny Evropskou komisí a Evropskou radou vytvořením analýz a doporučení pro Evropský jednotný trh a výzkum a vzdělávání jako páté svobody (Letta), přes konkrétní provázání vědy, výzkumu, inovací (VaVaI) a vzdělávání s konkurenceschopností evropské ekonomiky (Draghi), až po specifická doporučení pro VaVaI a vzdělávání s ohlédnutím na program Horizont Evropa a předchozí dvě zprávy (Heitor).

Pro zjednodušení debaty a s pokusem jejího přenesení do českého prostředí se kancelář CZELO rozhodla dokumenty porovnat a nabídnout čtenářům přehled podnětů zásadních pro oblast vědy, výzkumu, inovací a vzdělávání (a to také v kontextu nového neoficiálního návrhu Komise pro podobu nového rozpočtu EU). Přehled jsme rozčlenili do krátkého představení jednotlivých zpráv, po kterém následují komentáře k jednotlivým tématům, ke kterým se zprávy odkazují. Těmi jsou pátá svoboda, obranný výzkum, Widening, vzdělávání a závěrečný komentář ke společným tématům deregulace a debyrokritizace.

Letta Report – Much more than a market

Zpráva bývalého italského premiéra Enrica Letty, zveřejněná v březnu 2024, představuje komplexní vizi transformace Evropského jednotného trhu prostřednictvím klíčových strategických směrů: digitální a zelené transformace, posílení výzkumu a inovací, autonomie v obraně a bezpečnosti a rozšíření Evropské unie. Navrhuje zavedení páté svobody, která podpoří volný pohyb znalostí, VaVaI a vzdělávání, což má Evropské unii zajistit opětovnou vedoucí pozici v celosvětovém měřítku.

Klíčové iniciativy zahrnují podporu startupů, scaleupů a malých a středních podniků, zlepšení přístupu k financování, zjednodušení a podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zpráva také zdůrazňuje význam regulací strategické autonomie v sektoru obrany a digitální suverenity, s důrazem na sladění bezpečnostních politik s energetickou a digitální infrastrukturou.

Draghi Report – The future of European competitiveness

Zpráva Maria Draghiho, taktéž bývalého italského premiéra a významného ekonoma, zveřejněná na začátku září 2024, se zaměřuje na výzvy, kterým EU čelí v oblasti konkurenceschopnosti. Identifikuje tři hlavní oblasti, ve kterých by měla EU jednat pro obnovu udržitelného růstu. I když se zpráva primárně soustředí na konkurenceschopnost a novou průmyslovou strategii, mnoho jejich aktivit úzce souvisí s výzkumem, inovacemi a vzděláváním.

První oblastí je uzavření inovační mezery mezi EU, USA a Čínou, zejména v pokročilých technologiích, což také úzce souvisí s kvalitním vzděláváním. Druhou oblastí je společný plán pro dekarbonizaci a konkurenceschopnost, kdy zpráva upozorňuje, že koordinovaná činnost může být pro EU příležitostí, ale bez ní by mohla dekarbonizace růstu konkurenceschopnosti bránit. Třetí oblastí je poté zvyšování bezpečnosti a snižování závislosti na externích zdrojích.

Heitor Report – Align, act, accelerate

Zpráva bývalého portugalského premiéra Manuela Heitora, vydaná v září 2024, vychází z Lettova návrhu páté svobody a doporučení pro zjednodušení a deregulaci, stejně jako z Draghiho doporučení pro konkurenceschopnost evropského průmyslu, výzkumu a vzdělávání. Umisťuje je do kontextu budoucího rámcového programu na základě současného programu Horizont Evropa. Dokument doporučuje zjednodušení a přehodnocení současných nástrojů pro podporu vědy a výzkumu, včetně vytvoření Experimentálního unitu pro rychlé financování inovativních projektů. Dalším bodem je zřízení Rady pro konkurenceschopnost a technologie složené převážně ze zástupců průmyslu. Zdůrazňuje také nutnost, aby státy investovaly minimálně 3 % do národních systémů podpory výzkumu a inovací. Celkově ve 12 doporučeních navrhuje pružnější a deregulovaný systém, který by v kombinaci s návrhy Draghiho a Letty reagoval lépe na poptávku trhu.

Výzkum jako pátá svoboda?

Pátá svoboda v rámci Evropského jednotného trhu je jedním z ústředních motivů Lettovy zprávy. Tato iniciativa usiluje o zavedení nové dimenze k tradičním čtyřem svobodám (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu), s ohledem na měnící se globální prostředí a potřebu Evropy zůstat konkurenceschopnou v oblasti inovací a technologického pokroku. Pátá svoboda má usnadnit volný pohyb znalostí a zaměřuje se na následující klíčové oblasti: výzkum, inovace, data, kompetence, znalosti a vzdělávání.

Draghiho zpráva sice přímo nezmiňuje pojem „pátá svoboda", ale nepřímo k ní směřuje. Navrhuje totiž ustanovení tzv. Výzkumné a inovační unie, která by měla lépe koordinovat veřejnou podporu výzkumu a inovací napříč členskými státy a vést ke společnému plánování Evropské výzkumné strategie a politik. Heitor ve svém prvním doporučení kombinuje oba přístupy. Navrhuje celkové sjednocení politik a stejně jako Draghi zdůrazňuje umístění VaVaI do centra evropské ekonomiky. Zároveň jsou tyto přístupy i v souladu s politickými prioritami nově navrženého kolegia komisařů. Heitor navrhuje zvýšit výdaje na vědu a výzkum na unijní úrovni minimálně na 220 miliard eur, přičemž Draghi ve své zprávě mluví o částce 200 miliard eur. V obou případech se tedy jedná o představu minimálně dvakrát většího balíčku, než je současný rozpočet Horizontu Evropa.

Pro zajištění doposud zmiňované pružnosti a konkurenceschopnosti trhu by tak bylo třeba hledat mnohem více financí v privátním sektoru a jeho přímějším napojení na jednotlivé části programu Horizont Evropa. Draghi proto navrhuje společné financování, přeloženo společné půjčování. Letta pak navrhuje vytvoření Evropské burzy pro deep tech sektor, která by zajistila financování pro růst (tzv. scaleup) projektů, které národní burzy bohužel nepokryjí. Tyto nástroje jsou ovšem, stejně jako v případě obranné problematiky, ožehavým tématem pro několik evropských zemí.

Promění se tlak na obranný výzkum v ucelenější přístup?

Společným jmenovatelem ve všech třech zprávách je téma obrany a dvojího užití technologií. A to zejména v kontextu porovnání přístupů k těmto dvěma fenoménům ve Spojených státech a Číně. Vzhledem k tomu, že je téma obrany akcentováno jako jedna z hlavních potřeb nejen z hlediska kritické geopolitické situace, ale také z hlediska konkurenceschopnosti, můžeme si být jisti, že v rámci obrany se bude Komise snažit o prohloubení společného přístupu, ať už v případě dvojího užití a přehodnocení jeho definice nebo v roli obranného výzkumu jako jednoho z nástrojů konkurenceschopnosti. Často totiž Evropa v nákupu doposud spoléhala na Spojené státy a tamní trh, kde je, například dle Heitorovy zprávy, civilní a vojenský výzkum přímo propojen s obrannou politikou, z čehož plynou i četné výhody v případě komercionalizace. Naopak v Evropě je obranný výzkum značně fragmentovaný, což se odráží nejen v několika různých typech munice a arsenálu, ale také v atraktivitě pro investory z privátního sektoru. Toto téma například otevřela nedávná konference platformy Science|Business (Brave new world), kdy jedním z výstupů byl apel na sjednocení dosud doporučených standardů NATO se standardy EU, kde je obranná politika doposud vedena pod průmyslovou strategií.

Podobně hovoří i Draghi a Letta, konkrétně o fragmentované poptávce jednotlivých členských států bez společného stanoviska, na které by mohl evropský privátní sektor a jeho plány pro výzkum pružněji reagovat. Konkrétním příkladem jsou pak léta 2022 a 2023, kdy bylo 73 % veřejných zakázek pokryto zeměmi mimo EU (63 % Spojenými státy) z důvodu neexistující koordinace evropského obranného trhu. Zprávy také konstatují, že dvojímu užití moderních technologií se z hlediska jejich víceúčelové povahy jednoduše nevyhneme. Velkým otazníkem ovšem u obranného výzkumu a komercionalizace zůstává nutný společný přístup všech členských států, který se i po letitých debatách posouvá ke kýženému sjednocení příliš pomalu.

Jak bude vypadat Widening?

V případě nástroje programu Horizont Evropa, jehož úkolem je zacelit propast mezi staršími a novými členy, musíme ve zprávách číst mezi řádky. Draghiho zpráva pojímá celkové blaho Unie v podpoře konkurenceschopnosti průmyslu s vědou a výzkumem jako jedním z hnacích motorů, a to na celoevropské úrovni. Přímo v současném programu navrhuje hlavně jeho omezení na prioritní oblasti, které doposud dobře fungují. A dále na excelenci, myšleno excelentní věda v podobě ERC a inovace v podobě EIC a dalších podpůrných investičních mechanismů, jako by byla například Evropská burza pro Deep Tech. Zde ovšem zpráva opět naráží na ožehavé a těžce prosaditelné téma federalizace a užšího sbližování, které spoustě států není po chuti.

Naopak Heitorova zpráva má pro Widening hned několik doporučení, která pro jeho budoucnost nezní příliš pozitivně. Jako jedno z hlavních doporučení je například zmíněné zvýšení národních investic (až na 3 %) a jejich propojení s akcemi Wideningu. Dalším je návrh vytvoření nového programu s názvem „Advancing Europe“, ten by si ponechal funkční mechanismy Wideningu, které pomáhají s budováním excelentních kapacit (například Teaming nebo MSCA Staff Exchange). U zbytku nástrojů Wideningu (například Twinning nebo Hop-On Facility) navrhuje zpráva nutné přehodnocení jejich funkčnosti. Samotný program „Advancing Europe“ by navíc nezůstal geograficky limitován na země současného Wideningu, ale zaměřil by se na zaostávající regiony a nedostatečně výkonné instituce napříč celou EU. Podobná myšlenka se v bruselské komunitě objevuje už řadu let.

Dobrá zpráva pro vzdělávání a Erasmus+

Návrh navýšení rozpočtu v oblasti vzdělávání, včetně mobilit studentů a výzkumníků, najdeme ve všech třech zprávách, což by se mohlo promítnout do finálního rozpočtu dalšího programového období. Letta zdůrazňuje pokračující rozvoj Evropského prostoru vzdělávání a rozvíjí koncept páté svobody podporou navýšení rozpočtu programu Erasmus+ s důrazem na zajištění větší finanční podpory pro aliance Evropských univerzit. Dle Letty je zásadní, aby byly dále podpořeny financováním, které odpovídá jejich klíčové roli v transformaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a zavedení společného Evropského diplomu jako základního kamene páté svobody. Zmiňuje také, že by se Evropský diplom v následujících letech mohl dále rozšířit na rozvoj specifických evropských programů pro konkrétní obory (vzdělávání učitelů, evropské zdravotnické profese, aj.). Letta však nezapomíná ani na mladé lidi pod 18 let a navrhuje zajištění zahraniční mobility pro všechny v rámci iniciativy „Erasmus for all/ Erasmus High School“.

Draghi pak pracuje se vzděláváním spíše z pohledu potřeb ekonomiky. Dle jeho zprávy nemají občané EU základní digitální dovednosti. Například 60 % podniků reportuje, že nedostatek dovedností je jednou ze základních bariér, včetně náboru ICT specialistů. EU „produkuje“ také málo absolventů ve STEM oborech a čelí nízké účasti dospělých v celoživotním vzdělávání. I přesto je však kvalitní vzdělávání jednou z předností EU v porovnání s USA.

EU by měla přehodnotit svůj přístup k dovednostem, více se orientovat na budoucnost a na mezery na trhu práce, a to zejména v oblastech nově vznikajících povolání (také v kontextu digitální a ekologické transformace). Je důležité více zapojit podniky do tvorby vzdělávacích politik a kurikul a více používat výsledky výzkumu v oblasti předpovídání budoucích potřebných dovedností a povolání (tzv. skills inteligence). Jedním z řešení by mohl být právě program Erasmus+, do kterého se aktuálně zapojuje 15 % mladých lidí v EU. Cílem je dosáhnout „Erasmu pro všechny“. To by ovšem znamenalo radikální zvýšení jeho rozpočtu. Ten Draghi navrhuje v následujícím rozpočtovém období navýšit pětkrát.

Heitor pak podporuje obě výše zmíněné zprávy, upozorňuje však na potenciální plány propojení Erasmu+ s programy MSCA a ERC, které by dle něj měly zůstat oddělené, a to hlavně kvůli jejich excelenci. Dále Heitor pojímá vzdělávání a dovednosti podobně jako Draghi, tedy z pohledu absorpční kapacity trhu. Nedostatečné množství kapacit dobře školených pracovníků se totiž může promítnout do všech sektorů, ať už mluvíme o startupech nebo kritických odvětvích, jako jsou polovodiče nebo baterie. Právě vysokou absorpční kapacitou a mobilitou pracovníků se pyšní americký trh, který zvládá díky své pružnosti na obou stranách nabídky a poptávky saturovat své vlastní potřeby.

Injekce financí pro inovace jako ústřední motiv

Společným jmenovatelem pro doporučení v oblasti inovací, startupů a scaleupů je celková roztříštěnost evropského inovačního systému. Všechny tři zprávy naráží na, často i ve veřejném prostoru diskutovanou, propast v této oblasti ve srovnání se Spojenými státy a Čínou. Firmám brání v plném rozvoji strukturální a regulační překážky a na evropském trhu chybí důležité instituce, které by zajistily rizikové investice. Mnoho začínajících firem tak hledá financování mimo Evropu, což podkopává strategické cíle EU v oblastech jako je AI, kvantum, biotechnologie a biorobotika.

Draghi dále navazuje na Lettovu zprávu, kde zdůrazňuje nutnost uzavření mezery v dovednostech a deregulaci celého systému. To by vyžadovalo 800 miliard eur a rozšíření pravomocí EIC v oblasti průlomových inovací. Heitor doplňuje, že by byla potřebná instituce podobná ARPA (Advanced Research Projects Agency), která by byla modelována na úspěšné americké instituci DARPA (Defence Advanced Project Agency). Dalším mechanismem pro harmonizaci a zjednodušení pravidel pro startupy a scaleupy hledající financování by mohl být jednotný evropský status „Innovative European Company”, ten by firmě okamžitě poskytl digitální identitu platnou pro celý evropský trh.

Červená nit: deregulace, debyrokratizace a zjednodušení

Všechny tři zprávy hovoří v jádru o jedné věci – potřebě překonání překážek, kterých je na současném evropském trhu s vědomostmi příliš mnoho. Instituce mají často svázané ruce, jednotlivé agentury, ředitelství či partnerství mají různá pravidla pro výzvy, financování inovací je rozdrobeno mezi jednotlivé členské státy a část vysoce kvalitního výzkumu, který projde striktními pravidly a obdrží vysoké hodnocení, není ve finále jak zafinancovat. Další kapitolou samou o sobě je i množství legislativy, kterou se jednotliví aktéři musejí zabývat, a to jak na národní, tak i na celoevropské úrovni.

Ve stejném směru, jako upozornění na nutnost zjednodušovat, centralizovat a efektivněji spravovat, lze spatřovat také návrh, který vyvolal začátkem října v Bruselu značný rozruch. Ten totiž plánuje sjednotit jednotlivé programy (např.: ERC, EIC, druhý pilíř HE, EU4Health, Digitální Evropa), pod jeden samostatný pilíř, takzvaný Fond konkurenceschopnosti. Návrh je prozatím pouze interním dokumentem a nejedná se o nic oficiálního. Evropská komise ovšem často radikální změny vypouští cíleně, a to se záměrem získání zpětné vazby od dalších bruselských institucí, které se k návrhu zatím staví spíše negativně (například Evropský parlament).

Podle návrhu by totiž správa celého rozpočtu mohla spadat do gesce pouze jedné instituce, což by jistě rozhodovací procesy zjednodušilo, znamenalo by to však jednoznačné změny pro způsob lobbyingu a jeho případnou sílu při vyjednávání rozpočtu pro jednotlivé politické priority či kapitoly.

Tento návrh je například v rozporu s Heitorovou zprávou, která doporučuje vytvoření nezávislých institucí (převážně složených ze zástupců privátního sektoru), které by zajišťovaly synergie mezi ERC, EIC a partnerstvími druhého pilíře Horizontu Evropa. Ty by mohly vzniknout už v příštím roce a sloužit jako odrazový můstek pro budoucí bližší sjednocení evropských a privátních investic do VaVaI. V případě zpráv Draghiho a Letty je návrh nového rozpočtu v souladu s jejich doporučeními, tedy ukotvení výzkumu a inovací jako jednoho z nástrojů pro nastartování evropské ekonomiky a konkurenceschopnosti.

 

Zdroj: Letta Report, Draghi Report, Heitor Report

Přehled pro portál Vědavýzkum.cz připravila Česká styčná kancelář pro vzdělávání a výzkum v Bruselu CZELO z výše uvedených zpráv.