Ze statistik rámcového programu Horizont 2020 vyplývá, že výzkumníci z Evropské unie v projektech méně spolupracují s kolegy z ostatních států. Ačkoliv ochota po kooperaci se Spojenými státy americkými přetrvává, oproti minulému rámcovému programu klesl podíl společných projektů z 0,5 % na 0,35 %.
Evropská unie a Spojené státy americké k sobě mají velmi blízko – sdílejí podobnou kulturu, mají mezi sebou jedny z nejvýznamnějších obchodních vztahů a oba celky si stále drží pozici těch největších velmocí v oblasti vědy. Nejen proto uzavřely v roce 2007 dohodu, která měla spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje posunout kupředu. Statistiky ale hovoří spíše o opačném trendu. Je sice potřeba vzít v úvahu, že rámcové programy na podporu vědy se zvětšují a celkově tedy projektů přibývá. Míra spolupráce mezi těmito mocnostmi ale klesla o více než čtvrtinu.
Významné konflikty se objevují především na úrovni byrokracie, a to jak na americké, tak unijní straně. Oba systémy jsou velice komplexní a odlišné – mají jiné zákony, pravidla a zvyky. Podle Claire Chen z National Council of University Research Administrators je častým problémem i odlišná terminologie. Nejen proto je mnohdy jednodušší spolupracovat s jednotlivými výzkumnými organizacemi a nezapojovat se do projektů rámcového programu.
Spojené státy ale nejsou výjimkou. Výzkumníci z EU méně často kooperují také s odborníky z Ruska, Indie, Číny, Mexika, Kanady, Austrálie a dalšími. Celkově se podíl projektů, na kterých se podílí státy mimo EU, snížil z 4,3 % na 2,4 %. Ukazuje se tedy, že iniciativa zahájená v roce 2007, která měla pomoci k častější spolupráci mezi EU a USA, zatím nenabrala takové tempo, jakým roste celkový objem projektů podporovaných z rámcových programů.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
