Čtyři z pěti začínajících výzkumníků v Austrálii zvažují zanechání svého zaměstnání a ukončení vědecké kariéry. Vyplývá to z průzkumu, kterého se zúčastnilo 658 postdoktorandů a juniorských výzkumníků. Většina dotázaných má svou práci ráda, vadí jim ale chování některých kolegů a schází jim podpora instituce.
Hlavní autorka studie Katherine Christian z Federation University Australia v Ballartu se v rámci své doktorské práce zabývala výzvami, kterým musí mladí vědci čelit na počátku kariéry. Výzkum probíhal od března do června minulého roku a výsledky byly zveřejněny minulý měsíc na serveru bioRxiv. Podle slov Christian se potvrdily hypotézy a navíc se ukázala celá řada dalších jevů, s kterými se předem nepočítalo.
Zjištěné výsledky jsou pro australskou vědu novou výzvou ke zlepšení. Přibližně 38 % respondentů například uvedlo, že byli osobně poškozeni „pochybnými výzkumnými praktikami“ ostatních kolegů. Spoluautor studie biolog Michael Doran z Queensland University of Technology v Brisbane si myslí, že jde o závažná zjištění. Výzkum sice přímo nedefinuje, co „pochybné praktiky“ znamenají, někteří respondenti se však podělili o konkrétní případy. Pochyby například plynou z toho, že nedostatek finančních prostředků a času vede k přikrašlování, někdy dokonce i k vymýšlení celých vědeckých zjištění a dat.
Austrálie potřebuje nezávislý orgán pro vyšetřování přestupků
Podle Davida Vauxe z neziskové organizace Center for Scientific Integrity chybí Austrálii mechanismus, který by prováděl nezávislá vyšetřování vědeckých pochybení. Některé země již pro tento typ dohledu zřídily nezávislé vládní orgány. Příkladem může být Švédsko, které v loni založilo agenturu Research Misconduct Board (psali jsme zde).
Stalo se tak poté, co byl uznávaný chirurg Paolo Macchiarini propuštěn z Karolinska Institute (KI) ve Stockholmu a obviněn z přestupku týkajícího se pokusů s experimentální metodou transplantace. Původně ho v roce 2015 institut i přes tři obvinění očistil. Později přitom nezávislá vyšetřovací komise došla k závěru, že se pochybení opravdu dopustil a že postupy interní komise KI byly chybné. Vaux si myslí, že si švédská vláda uvědomila, že instituce nejsou zcela schopny dohlížet samy na sebe, protože existuje příliš mnoho možných střetů zájmů. „Austrálie bude pravděpodobně potřebovat vědecký skandál podobný tomu švédskému, aby se rozhodla zřídit orgán, který by prošetřoval výzkumná pochybení,“ dodává.
Svou práci mají rádi, spolehlivé zázemí však postrádají
Nespokojenost vědců je viditelná i v pracovním prostředí. Téměř třetina respondentů uvedla, že je v práci nespokojená. Vědci v počátcích kariéry jsou podle Christian postradatelní. „Pro instituce jsou přínosem v prvních letech – dokud je levné je platit,“ dodává vědkyně. Velká část nespokojenosti tak pramení zejména z převahy krátkodobých pracovních smluv. V podobném duchu 60 % respondentů uvedlo, že byli negativně ovlivněni nedostatkem podpory ze strany svých vedoucích. Podle Vaux je většina začínajících vědců v Austrálii vyplácena převážně z externích grantů a sama domovská instituce jim na plat většinou nepřispívá.
„Na svou první skvěle placenou pozici jsem dosáhl až v 53 letech,“ říká Drew Dawson, psycholog na Central Queensland University. Dawson nicméně dodává, že výsledky studie mohou být zčásti zkreslené tím, že ne každý respondent má úplný obraz o stavu australské vědy. „Výzkumná kultura se liší podle laboratoře. Lidé nemusí nutně znát rozmanitost příležitostí, které existují,“ dodává psycholog. I přes některá negativní zjištění sebraná data ukazují, že většina dotázaných (77 %) má svou práci ráda. „Se svou prací jsou spokojeni, ale nejsou spokojeni se svým pracovištěm,“ uzavírá Christian.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
