Polská akademie věd využila povolebního úspěchu Občanské koalice a dopisem adresovaným nynější vládě iniciovala rozdělení Ministerstva školství a vědy na dvě samostatné instituce. Nová liberální vláda vedená Donaldem Tuskem akademikům vyhověla. Zároveň se také zavázala zvýšit výdaje na vědu.
Transformace však není v Polsku novinkou. Samostatné fungování obou institucí – Ministerstva národního vzdělávání a Ministerstva vědy a vysokého školství – bylo v této podobě nastaveno před rokem 2020. Od 1. ledna 2020 však k nelibosti řady akademiků došlo pod bývalým ministrem školství a vědy Przemysławem Czarnekem z předešlé vládní strany (Právo a spravedlnost – PiS) ke sloučení pod jednu instituci.
Změnou se tak snížil počet státních zaměstnanců, některá oddělení byla sloučena a jiná zcela vyčleněna. Jedním z úskalí této koncepce však byla skutečnost, že školní vzdělávání a vědecký výzkum mají odlišné mechanismy financování a řízení. V souvislosti s aktuálními příznivějšími politickými podmínkami se tak Polská akademie věd (Polska Akademia Nauk – PAN) rozhodla požádat o navrácení ke stavu, v němž obě instituce fungovaly separátně. Na tuto výzvu polská vláda v lednu přistoupila a oddělila z bývalé instituce Ministerstvo vědy a vysokého školství.
Změny v separaci institucí nezasahují jen do oblasti vědy
Tento trend spočívající v rozdělování úřadů nynější vládou, jež PiS v minulosti sloučila, pokračuje i v dalších oblastech. Jako příklad lze uvést aktuální návrh zákona, který má oddělit funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora. Prostřednictvím tohoto kroku by se tak vrátilo rozdělení, které PiS nastavila v roce 2016 v souvislosti s reorganizací soudnictví. Tento proces sloučení vedl k tomu, že Evropská unie zablokovala zemi přístup k fondům organizace.
Návrh zákona následně bude muset také podepsat prezident Andrzej Duda, o kterém je známo, že má s novou vládou řadu sporů. Mimo jiné se změnami v oblasti státních médií.
Polská vláda dále v současné době neřeší změny pouze na vnitrostátní úrovni, aktuálním tématem je také krize na Ukrajině. Ministr národní obrany a místopředseda vlády Władysław Kosiniak-Kamysz v nedávném rozhovoru promluvil o plánované podpoře Ukrajiny ve vojenském konfliktu. V oblasti obrany a zahraničních vztahů bylo polskou vládou ohlášeno i posílení vojenské spolupráce s Dánskem. V neposlední řadě polská vláda reagovala i na celosvětově sledovaný rozhovor mezi prezidentem Ruské federace Vladimirem Putinem a americkým novinářem Tuckerem Carlsonem a opravila – podle ní – lživé výroky o historii a zahraniční politice Polska.
Nový ministr Wieczorek: „Vědu a akademickou sféru chceme podpořit“
Do čela nově vzniklých ministerstev, jež byla formálně vytvořena během ledna, byl jmenován Dariusz Wieczorek, který se ujal funkce ministra vědy a vysokého školství, ministryní národního školství se stala Barbara Nowacka.
Dariusz Wieczorek, elektroinženýr z Nové levice a bývalý náměstek primátora města Štětín, v prosinci na tiskové konferenci potvrdil, že výdaje na polskou vědu se oproti roku 2023 zvýší o 7 miliard. Zároveň potvrdil 30% navýšení prostředků pro vědecké pracovníky na polských univerzitách. V této oblasti – podle slov ministra vědy a vysokého školství – proběhne i 20% navýšení prostředků na administrativu.
Další prostředky má získat i v posledních letech opomíjená PAN, které se od předešlé vládní strany PiS nedostávalo dostatečné podpory. Minulý rok dokonce bývalý ministr školství Przemyslaw Czarnek otevřeně oznámil, že hodlá podstatně omezit finanční podporu Institutu filozofie a sociologie Polské akademie věd (Instytut Filozofii i Socjologii).
„Díky rozhodnutí předsedy vlády a ministra financí se podařilo navýšit rozpočet Polské akademie věd, který v posledních letech nebyl vůbec navýšen. V letošním roce jej navyšujeme o 180 milionů,“ dodal podle Polish Science Wieczorek.
Zmíněné oznámení o navýšení financí – s ohledem na dosavadní vývoj – je tak pro Polsko vítané. V roce 2022 představovaly podle Statistického úřadu Evropské unie výdaje na vědu a výzkum v poměru k HDP 1,46 %, což je méně než v ČR, kde tato hodnota ve zmíněném roce dosáhla 1,96 %. Pro představu v roce 2022 činily výdaje EU na výzkum a vývoj v poměru k HDP 2,23 %.
Náměstek ministra Marek Gzik pro portál Science Business uvedl, že zvýšení investic do výzkumu a vývoje na 2 % HDP umožní univerzitám udržet si mladé vědce, kteří jinak často odcházejí za lepším finančním ohodnocením.
Nutno však také podotknout, že kromě zmíněného politického napětí sehrály svou roli v (ne)navýšení finančních prostředků pro všechny aktéry vysokého školství a výzkumu v Polsku během posledních let i další faktory, jako je pandemie a inflace.
Polská věda vystupuje ze stínu vzdělávání
Souvisejícím důvodem, proč polská akademická obec vítá zmíněnou institucionální transformaci, je skutečnost, že Przemysław Czarnek v čele kombinovaného ministerstva byl podle akademiků často označován za ministra školství, aniž by byla zmiňována jeho klíčová role ve vědě.
„Věda, skrytá ve stínu školství, byla proto často vnímána jako méně důležitá součást ministerstva a jeho činnosti, jakýsi doplněk k jádru,“ okomentoval pro Science Business situaci, jež panovala během období vládní strany PiS, Marek Konarszewski, ředitel PAN, který do pozice nastoupil minulý rok.
Podle Konarszewského vedlo zřízení jednotného ministerstva k vnímanému poklesu významu vědeckého výzkumu, a v důsledku toho tak došlo i ke snížení výdajů. Návrat ke dvěma ministerstvům bude podle něj znamenat rychlejší a snadnější přístup k prostředkům na výzkum.
V polské akademické obci kromě převládajících kladných ohlasů zaznívá i skepse. Ta je spojená s reálným dopadem změny.
„Důraz by měl být kladen mnohem více na plány a cíle rozvoje vědy v Polsku a způsoby jejich realizace – včetně financování – než na název ministerstva,“ uvedla Justyna Chodkowska-Miszczuk, profesorka na Univerzitě Mikuláše Kopernika v Toruni a členka Rady Národního vědeckého centra (NCN – Narodowe Centrum Nauki).
Skeptický pohled členů NCN je však v souvislosti s financováním namístě. Kromě skutečnosti, že agentura po léta nedostávala dostatek peněz, Przemysław Czarnek na začátku srpna oznámil, že po říjnových volbách – za předpokladu, že PiS zvítězí – navrhne zrušení hlavních agentur pro financování vědy, včetně právě NCN. Ačkoli existence instituce visela na vlásku, zachránil ji povolební politický vývoj. Navýšení prostředků pro tuto instituci však zatím nebylo současnou vládou oznámeno, ačkoli bývalý ředitel NCN Zbigniew Błocki po volbách vyzval k navýšení rozpočtu agentury.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
Zdroj: Polish Science (1, 2) Science Business (1, 2), EUROSTAT, Narodowe Centrum Nauki, University of Bialystok, Forum Akademickie, Ministerstvo národní obrany (1, 2, 3), Bloomberg
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
