Tento krok vyvolal protest zejména polských akademiků, kteří v tomto jednání spatřují porušení akademické svobody.
„Zromantizované“ povstání podle odbornice
Výrok zazněl 19. dubna 2023 v rozhovoru pro soukromou televizní stanici TVN24. Ředitelka Polského centra pro výzkum holokaustu, jež je součástí Polské akademie věd, a uznávaná odbornice v této problematice uvedla, že „historie povstání ve varšavském ghettu je často romantizována jako součást společného boje proti nacistické okupaci Polska zahájeného v roce 1939“.
V rozhovoru dále Barbara Engelking zmínila i to, že podle jejího výzkumu hrálo polské obyvatelstvo při pomoci židovskému odboji spíše omezenou roli:
„Nebylo to tak, že by se kolem nich (Židů) hemžili Poláci, kteří by jim chtěli pomoci. Tak to může vypadat jen ve falešné propagandě. (…) Ve skutečnosti největšímu nebezpečí čelili Židé dennodenně ze strany Poláků a jejich sousedů... Existovaly celé tlupy, které sledovaly Židy opouštějící varšavské ghetto, přibližovaly se k nim a obtěžovaly je.“
Odbornice na holokaust v rozhovoru dále charakterizovala vztah Židů a Poláků jako zpočátku nejasný. Na rozdíl od jasného vymezení Němců, od nichž Židé věděli, co lze očekávat, neboť Německo představovalo jasného nepřítele. Leckdy nepřátelské chování ze strany Poláků tak bylo podle slov Engelking pro Židy často velkým zklamáním.
Nesouhlasné reakce současné vlády
Barbara Engelking tak svým výrokem podle mnohých odborníků narušila narativ současné polské vlády, která staví Polsko v kontextu druhé světové války pouze do kladné role obránce a trpitele. Kromě příkoří, kterému bylo Polsko vystaveno během druhé světové války ze strany jak nacistického Německa, tak SSSR, je současně vládnoucí politickou stranou PiS zmiňována i pomoc Židům ze strany Polska. Premiér Morawiecki v této souvislosti zmiňuje, že Polsko „přijalo evropské Židy v nejhorších dobách středověkých a novověkých pogromů“.
Byl to právě současný premiér Polska, kdo jako první zaujal vůči výroku Barbary Engelking negativní postoj a vyjádřil svůj nesouhlas.
„Byla vyřčena skandální slova, která nemají nic společného se spolehlivými historickými prameny. Jako předseda vlády, jako historik, a především jako Polák cítím povinnost se k těmto slovům vyjádřit,“ uvedl Mateusz Morawiecki, který mimo jiné absolvoval magisterské studium historie na Vratislavské univerzitě.
Záhy však následovala reakce dalšího člena vládnoucí strany PiS, jež měla na současné polské dění v oblasti vědy mnohem závažnější dopad. Ministr školství Przemyslaw Czarnek otevřeně oznámil, že hodlá podstatně omezit finanční podporu Institutu filozofie a sociologie Polské akademie věd (Instytut Filozofii i Socjologii PAN). Tedy instituce, v níž Engelking působí.
Podle akademiků tak Czarnek vyslal jasnou zprávu, že nesouhlasné názory, jež si ministr vyhodnotí dle vlastních preferencí, bude možné umlčet. Podle akademické obce tak hrozí vzestup autocenzury, a tedy i ohrožení akademické svobody.
Hlasitá podpora nejen ze strany akademiků
V reakci na ztrátu 180 000 eur, jíž je instituce vystavena, a výroku Czarneka podepsalo více než 2700 polských akademiků otevřený dopis, v němž vyjadřují svůj nesouhlas vůči jednání ministra. Czarnek však oznámil, že jeho ministerstvo prověří univerzity, které zaměstnávají akademiky podepsané pod dopisem, a vyvodí z toho důsledky.
Akademici ve zmíněném dopise požadují: „Okamžité zastavení hanobení jak profesorky Barbary Engelking, tak i spřízněné komunity badatelů o holokaustu; zastavení vyhrožování a finančního vydírání, které omezuje ústavní svobodu akademického výzkumu; respektování výsledků polské akademické obce, které se projeví udržením a ochranou skutečné nezávislosti výzkumu v Polsku.“
Své stanovisko vydala také společně Konference rektorů akademických škol v Polsku, Polská akademie věd, Polská akademie věd a umění a Generální rada pro vědu a vysoké školství. Kromě zástupců těchto čtyř institucí podepsalo vyjádření i několik dalších subjektů.
„Se znepokojením sledujeme mediální vyjádření ministra školství a vědy na adresu profesorky Barbary Engelking a signatářů otevřeného dopisu k této problematice. Znepokojují nás zejména výroky oznamující sankce, včetně těch finančních, vůči institucím, jejichž zaměstnanci otevřený dopis podepsali. Vnímáme to jako kroky, které podkopávají ústavní svobodu projevu a svobodu vědeckého bádání a zveřejňování jeho výsledků,“ stojí v prohlášení.
Kromě jak polských, tak světových akademiků se Barbara Engelking dočkala podpory i ze strany předních izraelských institucí zabývajících se holokaustem, včetně státního pamětního centra Jad Vašem.
Hlavní polský rabín Michael Schudrich a další židovští představitelé v této souvislosti uvedli, že pokusy státu „cenzurovat názory nezávislých historiků“ považují za nepřijatelné.
„Jako ve 30. letech“
Další případ, kdy polská vláda zakročila podobným způsobem kvůli ochraně zmíněného narativu, jenž představuje Poláky výhradně v roli hrdinů a obětí nacistické okupace, se odehrál 30. května na Německém historickém institutu ve Varšavě. Na přednášce „(Narůstající) Polský problém v dějinách holokaustu“ měl vystoupit Jan Grabowski, historik z University of Ottawa, jenž byl kritizován i žalován za urážku Polska například v souvislosti se svou knihou Hunt of the Jews: Betrayal and Murder in German-Occupied Poland (Pronásledování Židů: Zrada a vražda v nacisty okupovaném Polsku). Svým výzkumem se tak Grabowski, stejně jako Barbara Engelking, dotýká odhalování spoluprací některých Poláků s nacisty, což názorově odporuje narativu vládnoucí strany.
Není tedy divu, že ještě před samotným zahájením přednášku kritizovala média pod vlivem vládnoucí politické strany a s ní spojené státní instituce. Přibližně po deseti minutách od zahájení se pak mikrofonu přednášejícího násilně chopil poslanec polského parlamentu Grzegorz Braun z radikálně pravicové strany Konfederace, oznámil, že „přednáška končí“, a převrátil reproduktory.
„Nic takového se mi ještě nestalo, připadal jsem si jako v Polsku ve 30. letech,“ reagoval Grabowski na incident během své přednášky.
Braun se v momentě, kdy přijela policie, odvolal na své poslanecké privilegium a odmítl opustit varšavský Německý historický institut, přestože akce byla odvolána a dav opustil prostory. Dále se k situaci vyjádřil následovně: „Odmítám opustit budovu, neboť chráním polský národ před provokativním útokem na naši historickou citlivost. Němci nás v Polsku nebudou učit historii.“
V současné době se – podobně jako v případě Barbary Engelking – vynořují hlasy, jež Jana Grabowského podporují a odsuzují čin člena polského parlamentu. Podle Efraima Zuroffa, ředitele Wiesenthalova centra pro záležitosti východní Evropy, historika holokaustu, „je tento incident nehorázným útokem nejen na svobodu slova, ale také na přesnost vyprávění o šoa v Polsku“. Zuroff dále potvrzuje, že od té doby, co se strana Právo a spravedlnost dostala k moci, prosazuje narativ, který odstraňuje jakoukoli zmínku o polské spoluúčasti na zločinech holokaustu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
Zdroje: Otevřený dopis (protest akademiků proti útoku na prof. Barbaru Engelking), TVN24 (1, 2), Notes from Poland (1, 2), Science Business, The Jerusalem Post, Euronews, The Jewish Chronicle, Arutz Sheva
