Jak vědci reagují na projekt Elona Muska – implantovaný mozkový čip?
Společnosti Neuralink, zaměřující se na výzkum a vývoj technologií spojených s rozhraním mozek–počítač (BCI), se v rámci klinické studie podařilo implantovat čip do mozku prvnímu člověku. Tímto úkonem se tak firma zařadila k dalším podobným úspěšným projektům (v minulých letech například Braingate).
O úspěchu informoval ve svém tweetu zakladatel společnosti Elon Musk, který uvedl, že se pacient po zákroku zotavil. Musk zároveň oznámil, že výsledky jsou slibné, a později na XSpaces potvrdil, že pacient díky čipu dokáže „pohybovat myší po obrazovce pouze pomocí mysli“.
Ačkoli společnost Neuralink minulý rok dostala od amerického úřadu Food and Drug Administration (Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv) souhlas k této klinické studii, s projektem je spojená – jak už je u Muska zvykem – kontroverze. Nejen řada vědců je znepokojena etikou výzkumu, transparentností a způsobem, jakým je projekt prezentován.
Studie se vymyká standardu tím, že není zaregistrována na ClinicalTrials.gov, online úložišti spravovaném americkými Národními instituty zdraví (National Institutes of Health). Registrace sice není podmíněna zákonem, přesto jsou lékařské studie do systému vkládány z důvodu transparentnosti, odpovědnosti a přínosu pro vědu. Nejen vědci jsou tak nespokojeni s nedostatkem podrobných informací.
„Hlavním zdrojem veřejných informací o zkoušce je brožura o studii, která vyzývá k účasti v ní. V té však chybí podrobnosti, například kde se implantace provádějí a jaké přesné výsledky bude studie hodnotit,“ uvedl Tim Denison, neuroinženýr z University of Oxford.
V oblasti komunikace výzkumu je pak Musk konfrontován kvůli absenci šíření informací prostřednictvím tradičních vědeckých kanálů. „Co mne skutečně zaráží, není samotná technologie, ale způsob komunikace. Informace o Neuralinku a výzkumu se šíří spíše prostřednictvím náhodných aktualizací na sociálních sítích,“ okomentoval komunikaci společnosti Marcello Ienca, profesor etiky umělé inteligence a neurovědy z Technické univerzity Mnichov (Technical University of Munich).
Evropská komise zřídila Úřad pro umělou inteligenci
Evropská komise dala vzniknout společně s Aktem o umělé inteligenci (Akt o AI), tedy komplexním právním rámcem pro regulaci AI v celé Evropě, který 10. 3. 2024 schválili europoslanci, i nové instituci – Úřadu pro umělou inteligenci (AI Office). Tento úřad má dohlížet (jak portál Vědavýzkum.cz informoval již v lednovém článku) na nejpokročilejší modely umělé inteligence, přispívat k podpoře nových norem a testovacích postupů a prosazovat společná pravidla ve všech členských státech EU. Funkce instituce tak má ve výsledku zajistit a podpořit vývoj důvěryhodných systémů umělé inteligence.
Úřad pro AI vychází z myšlenky Evropského parlamentu, podle které se bude Akt o AI uplatňovat na úrovni EU. Podle této perspektivy tak není žádoucí, aby byl dohled spojený s dodržováním tohoto právního rámce pro regulaci AI ponechán pouze na členských státech. Dohody o Aktu o AI dosáhly Parlament a Rada až po dlouhých jednáních začátkem prosince. Členské státy text schválily a očekává se, že Parlament bude dále hlasovat na dubnovém plenárním zasedání. Samotný Akt o umělé inteligenci začne platit dva roky po vstupu v platnost. Zákazy budou platit po šesti měsících, zatímco pravidla týkající se obecné umělé inteligence budou platit po 12 měsících.
Mezitím Komise zahájila přípravu paktu o umělé inteligenci a má v plánu vyzvat vývojáře z Evropy i dalších zemí, aby se dobrovolně zavázali k provádění klíčových povinností zákona o umělé inteligenci ještě před uplynutím zákonných lhůt.
Polští akademici vítají oddělení ministerstev a zvýšení financí na vědu
Polská akademie věd (Polska Akademia Nauk – PAN) využila povolebního úspěchu Občanské koalice a dopisem adresovaným nynější vládě iniciovala rozdělení Ministerstva školství a vědy na dvě samostatné instituce. Nová liberální vláda vedená Donaldem Tuskem akademikům vyhověla. Zároveň se také zavázala zvýšit výdaje na vědu.
Transformace však není v Polsku novinkou. Samostatné fungování obou institucí – Ministerstva národního vzdělávání a Ministerstva vědy a vysokého školství – bylo v této podobě nastaveno před rokem 2020. O změnu – sloučení pod jednu instituci – se postarala předešlá vládní strana (Právo a spravedlnost – PiS).
Důvodem, proč polská akademická obec vítá zmíněnou institucionální transformaci, je i skutečnost, že Przemysław Czarnek v čele kombinovaného ministerstva byl podle akademiků často označován za ministra školství, aniž by byla zmiňována jeho klíčová role ve vědě. „Věda, skrytá ve stínu školství, byla proto často vnímána jako méně důležitá součást ministerstva a jeho činnosti, jakýsi doplněk k jádru,“ okomentoval dosavadní situaci Marek Konarszewski, ředitel PAN.
Nový šéf Ministerstva vědy a vysokého školství Dariusz Wieczorek v prosinci na tiskové konferenci potvrdil, že výdaje na polskou vědu se oproti roku 2023 zvýší o 7 miliard. Zároveň informoval o 30% navýšení prostředků pro vědecké pracovníky na polských univerzitách. Finanční prostředky se v této oblasti navýší i v administrativě. Další prostředky budou směřovat i do zmíněné PAN.
Francouzští vědci jsou pobouřeni kvůli snížení prostředků na výzkum o 900 milionů eur
Příčinou celkového snížení veřejných výdajů o 10 miliard eur ve Francii – součástí kterého jsou i zmíněné škrty ve vědě – je prognóza růstu hrubého domácího produktu (HDP) pro letošní rok z 1,4 % na 1 %. Dekret, kterým se tyto škrty zavádějí, byl zveřejněn v Úředním věstníku Francie a 22. února jej podepsal premiér Gabriel Attal.
Oficiálnímu rozhodnutí předcházelo oznámení ministra hospodářství a financí Bruna Le Maira, který o škrtech informoval. V návaznosti na tyto události zasáhnou francouzský vědecký systém největší změny za poslední desetiletí.
Ušetřeny nebudou ani národní výzkumné agentury, jako jsou CNRS, Inserm, Inria a INRAE, které financují základní výzkum. U nich se prostředky sníží přibližně o 383 milionů eur. Celkově se rozpočet na výzkum a vysokoškolské vzdělávání sníží o 904 milionů eur.
Uvedené změny jsou - nejen podle francouzských vědců - dále v přímém rozporu s oznámením revize organizace francouzského výzkumu (o které portál Vědavýzkum.cz informoval v tomto článku) prezidentem Emmanuelem Macronem. Paradoxně v rámci tohoto oznámení Macron zdůraznil význam vědy a potřebu dohnat ostatní země.
CERN plánuje nový urychlovač částic
Evropská organizace pro jaderný výzkum (Conseil Européen pour la recherche nucléaire – CERN) se pomalu, ale jistě přibližuje výstavbě nového urychlovače, který mimo jiné nahradí Velký hadronový urychlovač (Large Hadron Collider – LHC), jenž je v provozu od roku 2008. Rada začátkem února projednala studii proveditelnosti a zprávy politických, finančních a poradních výborů CERN o plánovaném projektu, jehož příprava byla zahájena v roce 2021.
Prstenec dosavadního LHC, kde byl objeven Higgsův boson, se rozkládá na 27 kilometrech. Vyústěním plánovaného projektu má však být 91 kilometrů dlouhý okruh, který se podle plánu bude rozkládat v podzemí francouzských departementů Haute-Savoie a Ain a švýcarského kantonu Ženeva. CERN v této záležitosti doposud mobilizoval odborné znalosti vědců a inženýrů z celého světa, úplná zpráva o studii proveditelnosti celého urychlovače s oficiálním názvem Future Circular Collider (FCC) má být dokončena a zveřejněna v příštím roce. Celková realizace projektu je však ještě v daleké budoucnosti.
Vědecký tým objevil ve Sluneční soustavě nový oceán
Na základě analýzy snímků NASA pořízených sondou Cassini, která zkoumala Saturn a jeho měsíce v letech 2004–2017, tým vědců v čele s Valéry Laineym, astronomem z Pařížské observatoře, dospěl k závěru, že se ve vnější Sluneční soustavě nachází oceán. A to na velmi překvapivém místě. Místem určení je totiž Mimas, středně velký měsíc Saturnu. Ten jej doposud ukrýval pod svým ledovým povrchem.
Mimas se tak připojuje k rostoucímu seznamu ledových měsíců, které jsou zároveň oceánskými světy. Skutečnost, že „nudně vypadající“ Mimas má oceán znamená, že „se tekutá voda může nacházet téměř kdekoli,“ uvedl Valéry.
Interakce mezi oceánskou vodou a horninou, k níž by docházelo v místech, kde se pohřbený oceán setkává se skalnatým jádrem měsíce, navíc může vytvářet dostatek chemické energie pro udržení živých organismů. Pokud tedy existuje více skrytých oceánských světů, jako je na měsíci Saturnu, existuje i větší šance na mimozemský život.
Zdá se však, že se v případě měsíce Mimas jedná o mladý oceán. Vznikl totiž v posledních 25 milionech let, zatímco první oceán na Zemi vznikl před téměř 4 miliardami let. Pokud by oceán existoval déle, začal by již nyní působit na ledový povrch Mimasu, například jeho štěpením.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
Zdroje: Nature (1, 2, 3, 4), Forbes, studie (1, 2) Evropská komise, Science Business (1, 2, 3, 4, 5, 6), Polish Science (1, 2), CERN, sociální platforma X (tweety)
