Model umělé inteligence se učil jazyk tím, že viděl svět očima dítěte
Jazykové modely umělé inteligence, jako je ChatGPT, se učí na základě miliard datových bodů. To však není srovnatelné s reálnou zkušeností člověka. V kojeneckém období přecijen není součástí lidského vědomí internet.
Touto myšlenkou se inspirovali vědci Wai Keen Vong, Wantao Wang a Brenden M. Lake z New York University ve své nové studii, která se zabývá otázkou „Jak se malé děti učí spojovat nová slova s konkrétními předměty nebo vizuálně reprezentovanými pojmy?“
Vong společně se svým týmem použil k otestování hypotéz výzkumu na modelu umělé inteligence 61 hodin záznamů z kamery připevněné na helmě, kterou nosil chlapec jménem Sam, aby získal zkušenosti z pohledu dítěte. Ten tuto kameru nosil dvakrát týdně po dobu přibližně jedné hodiny (což odpovídá zhruba 1 % jeho bdělého času), a to od šesti měsíců do přibližně dvou let věku.
Výzkumníci trénovali svou neuronovou síť – umělou inteligenci inspirovanou strukturou mozku – na snímcích z videa a slovech namluvených Samem, přepsaných ze záznamu. Model byl dále vystaven 250 000 slovům a odpovídajícím snímkům zachyceným během činností, jako je hraní, čtení a konzumace jídla. Vědci v rámci zmíněného modelu použili techniku zvanou kontrastní učení, aby se umělá inteligence naučila, které obrázky a texty se k sobě hodí, a které nikoli. Umělá inteligence si tak vytvořila informace, které lze použít k předvídání, ke kterým obrázkům se vztahují určitá slova, například „míč“ či „mísa“.
Model AI dále nebyl naprogramován s žádnými dalšími předchozími znalostmi o jazyce, ale učil se pouze vytvářením asociací mezi obrázky a slovy, jež viděl pohromadě. Tato skutečnost tak může podle Vonga „zpochybňovat určité kognitivní teorie, podle kterých děti potřebují k tomu, aby mohly slovům přiřadit význam, určité vrozené znalosti o tom, jak jazyk funguje“.
Německo, Francie a Polsko zahajují spolupráci v oblasti umělé inteligence
Příčinou založení tzv. Výmarského trojúhelníku v oblasti AI je podle zmíněných tří zemí snaha být relevantním participantem v závodě s konkurencí. Německo, Francie a Polsko tak tvrdí, že členské státy EU budou muset těsněji spolupracovat, pokud má EU dohnat USA a Čínu a vyvinout vlastní verze umělé inteligence. Ty by měly nejen vnést inovace do evropské ekonomiky, ale zároveň by také měly být zakotveny v pravidlech EU a demokratických zásadách.
V prvních fázích internetové éry EU sehrála druhořadou roli, neboť jen velmi málo významně přispívala do vyhledávačů, sociálních médií a dalších internetových platforem určených například pro zábavu či nákup. Umělá inteligence by tak mohla být pro technologický sektor EU druhou šancí.
„Nyní se nám naskytla další příležitost, takže se nenechme vést, ale buďme lídry,“ uvedla spolková ministryně pro výzkum Bettina Stark-Watzinger na akci, kterou dne 23. ledna v Bruselu uspořádala německá spolková vláda.
Francouzská ministryně pro výzkum Sylvie Retailleau na schůzce okomentovala hlavní cíle Výmarského trojúhelníku, tedy utvoření společného strategického přístup k AI. EU by tak podle ní měla také přilákat špičkové talenty z celého světa a zajistit, aby technologie AI, které vyvíjí, byly využívány zodpovědně.
Kromě financování z programů Horizon Europe a DigitalEurope by evropský vývoj AI měla také podpořit iniciativa, která má urychlit přístup startupů v oblasti umělé inteligence k evropským vysoce výkonným počítačům. Tímto způsobem tak tyto společnosti budou moci rychleji trénovat své modely.
Podvodné skupiny z Číny a Saúdské Arábie dopomohly uměle zvýšit počet citací některým matematikům
Stanford University a Princeton University, tedy instituce s výbornými výsledky v oblasti matematiky, produkují menší počet vysoce citovaných prací než některé univerzity v Číně a Saúdské Arábii, jež často navíc ani nemají katedry matematiky. Nabízí se tak otázka, jak je to možné.
Odpověď je podle článku časopisu Science jednoduchá – určité skupiny matematiků v institucích v Číně, Saúdské Arábii a dalších zemích uměle zvyšují počty citací svých kolegů tím, že vydávají nekvalitní studie, které opakovaně odkazují právě na práce jejich kolegů.
Odborníci na publikační praxi tak tvrdí, že se tyto tzv. „citační kartely“ snaží zlepšit postavení svých univerzit.
„V sázce jsou vysoké částky, neboť díky posunům v žebříčcích mohou univerzity benefitovat, nebo naopak ztratit desítky milionů dolarů. Je tak nevyhnutelné, že lidé budou ohýbat a porušovat pravidla, aby si zlepšili své postavení,“ uvedl Cameron Neylon, odborník na výzkumnou komunikaci na Curtin University.
V reakci na zmíněné nekalé praktiky tak analytická společnost Clarivate, která se zabývá publikační činností, vyřadila celý obor matematiky z nejnovějšího vydání svého vlivného seznamu autorů vysoce citovaných prací, vydaného v listopadu 2023.
Pro představu: Podle dat v letech 2008–2010 vyprodukovaly nejvíce vysoce citovaných matematických prací (28) instituce, jako jsou University of California v Los Angeles a Princeton University. V období 2021–2023 je však vytlačily instituce s malou matematickou tradicí, z nichž mnohé sídlí v Číně, Saúdské Arábii a Egyptě. V tomto období se v čele žebříčku umístila Taipei Medical University s 95 vysoce citovanými matematickými studiemi. Před deseti lety navíc Taipei Medical University nevydala žádnou studii z tohoto oboru.
Japonsko má ambice posílit během následujících deseti let svůj kosmický program
Japonsko ve srovnání se Spojenými státy a Evropou zaostává v zapojení soukromého sektoru do vesmírného programu. Ve snaze upevnit své postavení v této oblasti a rozšířit svůj kosmický program tak země vycházejícího slunce přichází s novou iniciativou ve formě nového fondu.
V následujících deseti letech tak Japonsko bude mít pro podporu spolupráce mezi Japonskou vesmírnou agenturou (JAXA) a firmami k dispozici 1 bilion jenů (6,9 miliard amerických dolarů). Tento plán je inspirován úspěchy SpaceX a dalších soukromých iniciativ, které se ve Spojených státech úspěšně rozvíjejí ve spolupráci s NASA.
JAXA bude k financování vybírat ty projekty – zejména v oblasti raket nové generace a satelitních technologií – jež mají potenciál posílit strategické státní zájmy, zvláště pak národní bezpečnost. Exkluzivní pozornost bude také věnována projektům, které je obtížné v krátké době komercionalizovat a které tak nejsou ve svém počátku tolik atraktivní pro soukromé investory. V první výzvě, která je naplánována na duben 2024, se bude rozdělovat 300 mld. jenů z rozpočtů ministerstva školství a vědy, ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu a ministerstva vnitra (psali jsme zde).
Další protesty v Argentině: Část vědců se bouří proti novému kontroverznímu šéfovi CONICET
V předminulém zahraničním přehledu Věda kolem světa jsme informovali o obavách argentinských vědců ohledně nově zvoleného prezidenta Javiera Mileho. Ten plánuje výraznou restrukturalizaci Národní rady pro vědecký a technický výzkum (CONICET), hlavní argentinské agentury pro financování vědy, a zvažuje zrušení ministerstev zabývajících se ochranou veřejného zdraví a životního prostředí.
Problémy však vyústily právě ve jmenování nového šéfa CONICET Daniela Salamona, s nímž je spojena řada kontroverzí.
Prezidenta Javiera Mileho zaujal Salamoneho životopis díky prestižní práci v CONICET v oblasti klonování, i díky zkušenostem ze soukromého sektoru. Argentinský prezident, který vlastní pět klonovaných mastifů, nazývá Salamoneho „národním klonovačem“ – mimo jiné díky úspěchům, k nimž patří klonování krav. Ty byly upraveny tak, aby ve svém mléce vylučovaly lidský růstový hormon, což by mohlo poskytnout levný zdroj tohoto hormonu ve farmaceutické oblasti. Salamoneho tým dále vyprodukoval prvního klonovaného koně v Jižní Americe a vytvořil prasata, která lze použít pro kožní transplantáty, protože postrádají klíčové molekuly, které vyvolávají odmítnutí imunitním systémem. Salamonova laboratoř také zkoumala možnosti klonování na pomoc ohroženým druhům zvířat a vyvinula hybridy – například křížence krávy a buvola.
Pro zmíněný výzkum Salamone se svým týmem hledal jiné zdroje než veřejné financování, a dal tak vzniknout několika firmám, což oslovilo právě nového prezidenta - stoupence volného trhu. Nový ředitel CONICET je tak v souvislosti s budoucími plány instituce přikloněn k přehodnocení způsobů, jakým jsou vynakládány prostředky, a rovněž k zapojení soukromého sektoru. Těmto plánům Salamonemu nahrává nový zákon iniciovaný argentinským prezidentem, který má napomoci převodu vědeckých a technologických poznatků na soukromé subjekty. Zabývá se jím v současné době Národní kongres. Kritici se však obávají, že by vedl k omezení financování základního výzkumu.
Víctor Ramos, prezident argentinské Národní akademie exaktních, fyzikálních a přírodních věd, se v této souvislosti obává, že Salamone „zastává velmi zjednodušené názory a prokazuje naprostou neznalost vědeckého systému. To nejpozitivnější, co o něm však mohu říci, je, že je zdatným technikem v oblasti klonování.“
Od nástupu Salamoneho do funkce agentura dále propustila 50 administrátorů. Proti tomuto kroku protestovalo více než 260 vedoucích pracovníků vědeckých a technologických center CONICET po celé zemi. Ti vydali prohlášení, v němž odsoudili „likvidaci části organizačních schopností CONICET“.
Výzkumní pracovníci jsou znepokojeni dále tím, že CONICET pozastavil poskytování stipendií a povyšování ve funkcích, dokud nebude mít k dispozici rozpočet na rok 2024. Platy argentinských vědců již nyní patří k nejnižším v regionu.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
