Německo a Francie usilují o technologickou samostatnost Evropy

Mezi členskými zeměmi Evropské unie sílí tlak na „technologickou“ samostatnost regionu. Cíl, který by měl Evropě umožnit nezávislý přístup ke klíčovým technologiím budoucnosti, získává vzhledem k napjatým vztahům s Čínou a zvětšující se propasti mezi EU a Spojenými státy americkými stále silnější politickou podporu. Německo například ohlásilo nový program na podporu elektroniky či vývoje nových baterií. Francie chce zase investovat do bezuhlíkových technologií v leteckém průmyslu.

Tento politický cíl se také odráží v programu německého předsednictví v Radě EU. Současná pandemie COVID-19 poukázala na problémy v dodávkách a distribuci některých klíčových materiálů, které byly nutné pro boj s nemocí. Řada evropských politiků proto nyní poukazuje na přílišnou závislost Evropy na Číně a Spojených státech.

Klíčové téma německého předsednictví

Německo a Francie v této souvislosti ohlásily projekt Gaia-X, cloudovou iniciativu, která má mimo jiné za cíl vymanit se z područí amerických společností jako je Amazon, Microsoft a Google. Iniciativa směřuje zejména na zajištění soukromí jednotlivých uživatelů. Zásadní roli nezávislé datové infrastruktury zdůraznila i Angela Merkelová ve svém projevu před Evropským parlamentem v červenci 2020. „Je velice důležité, aby Evropa získala nejen technologickou samostatnost, zejména v oblasti umělé inteligence a kvantových výpočetních technologií, ale aby si zajistila také bezpečnou, důvěryhodnou datovou infrastrukturu,“ uvedla německá kancléřka.

Zdá se, že jak Francie, tak Německo stojí v jádru úsilí za technologické osamostatnění Evropy. Výzkum a nové technologie jsou mimo jiné také ústředním tématem nového německého předsednictví v Radě EU. Mezi ambiciózní cíle, které Berlín oznámil, kromě zmíněné cloudové iniciativy, patří systematická podpora výzkumu a vývoje v oblasti umělé inteligence a jejích aplikací, podpora výroby v oblasti elektroniky, tlak na snížení produkce plastového odpadu, digitální vzdělávání i podpora evropské výzkumného prostoru.

Silná, samostatná a odolná Evropa – alespoň to by mělo být cílem německého programu. „Koronavirová krize jasně ukázala, že Evropa potřebuje posílit svou technologickou a datovou samostatnost. Snaha zajistit tuto samostatnost v klíčových oblastech musí být primárním cílem budoucích evropských politik výzkumu a vývoje,“ prohlásila německá ministryně pro výzkum Anja Karliczek na začátku července 2020.

Baterie pro automobily i ekologičtější letadla

Německé ministerstvo pro výzkum a vzdělávání v této souvislosti ohlásilo, že přidá dalších 100 milionů eur na výzkum nových bateriových technologií. „Začíná to distribucí, přes skladování energie v energetické síti až k průmyslovým aplikacím od zdravotnických zařízení po vrtačky,“ vysvětluje důležitost baterií a akumulátorů Anja Karliczek. Nová investice je součástí širší evropské snahy si zajistit samostatnost i v klíčovém oboru produkce baterií a akumulátorů. Podle zprávy Evropské komise z roku 2014 totiž asijské firmy vlastní až 88 % světové výrobní kapacity lithium-iontových baterií, přičemž jenom Čína vlastní víc než 50 %. Zejména představitelé německého automobilového průmyslu tak mají obavy ze závislosti na zahraniční produkci – cena baterií totiž představuje nezanedbatelnou část výrobní ceny automobilů. Pro elektronická auta je to dokonce téměř polovina z celkové výrobní ceny. Evropská investiční banka i proto letos plánuje zvýšit investice do projektů zaměřených na baterie téměř na jednu miliardu eur.

Také Francie se rozhodla podpořit jednu ze svých klíčových průmyslových oblastí. Tamější vláda v červnu 2020 oznámila, že investuje téměř 1,5 miliardy eur do výzkumu v leteckém průmyslu. Prostředky by měly být v následujících třech letech použity na vývoj ekologičtějších leteckých technologií, jejichž dlouhodobým cílem je do roku 2035 vytvořit uhlíkově neutrální letadlo. Nový cíl francouzské vlády by měl také podpořit letecký průmysl po koronavirové krizi. Podle vládního plánu by už v roce 2028 měly být ve vzduchu první modely, které budou fungovat čistě na vodíku nebo biopalivu.

V plánu je také vytvořit nový investiční fond, který by měl podpořit malé a střední firmy v investicích do technologií, které snižují produkci skleníkových plynů. Nový fond by měl získat 200 milionů eur z vládních prostředků, 200 milionů od velkých firem jako je Airbus, Thales nebo Safran. Dalších 100 milionů eur by mělo přijít od budoucího manažera fondu, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.

Autor: Vědavázkum.cz (JT)

Zdroj: ScienceBusiness (1, 2, 3, 4, 5), Euractiv