Téměř 70 % evropských výzkumníků uvádí, že se v posledních třech letech podíleli na projektech, které zahrnovaly autory, jenž však dostatečně nepřispěli svými znalostmi. Uvádí to nový průzkum integrity výzkumu, který rovněž naznačuje, že existuje rozpor ve vnímání „sporných výzkumných postupů“ vědci z USA a Evropy.
Mezinárodní průzkum integrity výzkumu (IRIS) zahrnoval odpovědi od přibližně 47 tisíc akademiků v Evropě a Spojených státech o jejich zkušenostech s osmi „spornými výzkumnými postupy“ (QRP), které se týkaly například úmyslného neoznámení protichůdných zjištění, nedostatku dohledu mladších kolegů nebo provádění výzkumu bez etického nadhledu. Nejčastějším QRP, se kterým se respondenti setkali, bylo nesprávné autorství – tedy uvedení autorů, kteří však dostatečně nepřiložili ruku k dílu.
Průzkum je součástí čtyřletého projektu s názvem Standard Operating Procedures for Research Integrity Project, financovaného Evropskou komisí, jehož cílem je nabídnout poskytovatelům financování výzkumu a institucím bezplatný a snadno použitelný soubor nástrojů na podporu integrity výzkumu.
Odpovědi byly shromážděny od akademiků z celé řady oborů, včetně přírodních, společenských a humanitních věd. Vzorek byl navíc vybrán tak, aby reprezentoval demografické údaje výzkumníků, kteří byli autory článků indexovaných v databázi Web of Science, vlastněné analytickou společností Clarivate.
Znepokojivě vysoká čísla
Dalšími nejčastějšími QRP byly nedostatečné peer review a špatný dohled. Téměř 54 % autorů v Evropě a asi polovina respondentů z USA uvedli, že pracovali na projektech, u kterých nebylo peer review provedeno. Více než 56 % amerických výzkumníků uvedlo také nedostatečný dohled ve srovnání se 49 % v Evropě.
Ačkoli se průzkum neptal výzkumníků, zda mají pocit, že někteří autoři byli do studií zahrnuti na základě odměny nebo laskavosti, obavy z této praxe v posledních letech vzrostly. V průzkumu z prosince 2022 mezi více než 500 výzkumníky, z nichž většina pocházela z Austrálie, 47 % respondentů uvedlo, že byli ovlivněni QRP, ve srovnání s 38 % v průzkumu provedeném v roce 2019 stejnými výzkumníky. Novější studie zjistila, že nejčastější QRP se týkaly zahrnutí nebo řazení autorů, přičemž 49 % účastníků uvedlo, že na ně byl vyvíjen nátlak, aby zahrnuli nebo vyloučili konkrétní autory.
Nick Allum, sociální vědec z University of Essex v Colchesteru ve Spojeném království a hlavní autor studie IRIS, například poznamenává, že seniorní autoři mnohdy sami rozhodují o tom, kdo se dostane na seznam autorů, aniž by to konzultovali s mladšími kolegy. „Někteří lidé si myslí, že je to úplně v pořádku," říká. V laboratorních skupinách nebo mezi jednotlivými kolegy mohou stejně tak vyvstat neshody ohledně toho, jaká jména by se pod prací měla objevit.
Gowri Gopalakrishna, epidemioložka z Maastricht University v Nizozemí, není překvapena, že IRIS zjistil vysokou prevalenci QRP. Její vlastní průzkum na toto téma z roku 2021, do kterého se zapojilo téměř 7 tisíc nizozemských výzkumníků, zjistil, že více než polovina se často zabývala QRP a 8 % přiznalo, že v posledních třech letech falšovalo nebo pozměnilo data.
Ačkoli novější IRIS zahrnoval jen asi 2 300 akademiků ze Spojených států, výsledky naznačují, že američtí a evropští vědci se liší ve svém vnímání integrity výzkumu: 74 % respondentů z USA bylo velmi přesvědčeno, že splňují vysoké standardy integrity, ve srovnání s 52 % těch v Evropě. Není zcela jasné, zda tyto výsledky znamenají, že QRP jsou celkově méně běžné ve Spojených státech než v Evropě, nebo zda kultura výzkumu v USA je taková, že je zde méně pravděpodobné, že tu budou QRP hlášeny a řešeny.
„Spojené státy jsou obvykle považovány za zemi s více konkurenčním pracovním prostředím,” vysvětluje Gopalakrishna a dodává, že pro akademika je mnohdy těžké tu vůbec „přežít”. Na závěr dodává, že Spojené státy mají navíc více decentralizovaný systém, v němž se každá instituce stará o vlastní zajištění kvality a integrity.
„Za těchto okolností je snadné pochopit, jaký problém může zapříčinit nedostatečné vykazování problému,” říká Jelte Wicherts, který studuje metodologii výzkumu na Tilburg University v Nizozemsku. Hlášená čísla QRP mohou být totiž ve Spojených státech nižší, ale celkově jsou stále „znepokojivě vysoká“. „V neposlední řadě proto, že je tam nižší úroveň povědomí o integritě výzkumu než v Evropě,” přibližuje.
„Můžete najít lidi s nejrůznějšími pohledy na to, co to znamená být autorem,“ říká na závěr Michael Kalichman, který vyučuje etiku výzkumu na University of California v San Diegu.
ChatGPT jako autor?
Problém s autorstvím článků však začíná přerůstat i do oblasti umělé inteligence. V poslední době se objevily nejméně čtyři články, které připisují nástroj AI jako spoluautora. Editoři časopisů, výzkumníci a vydavatelé nyní diskutují o místě takových nástrojů AI v publikované literatuře a o tom, zda je vhodné uvádět robota jako autora. Ten byl v listopadu uvolněn technologickou společností OpenAI v San Franciscu v Kalifornii jako bezplatný nástroj.
Vydavatelé a preprintové servery kontaktované webem Nature souhlasí s tím, že AI jako ChatGPT nesplňuje kritéria pro autora studie, protože nemůže převzít odpovědnost za obsah a integritu vědeckých prací. Někteří vydavatelé však říkají, že příspěvek umělé inteligence k psaní článků může být uznán v jiných částech, než je přímo seznam autorů.
„Musíme odlišit formální roli autora odborného rukopisu od obecnějšího pojetí autora jako autora dokumentu,“ říká Richard Sever, zástupce ředitele tisku Cold Spring Harbor Laboratory v New Yorku.
„Nedovolili bychom, aby umělá inteligence byla uvedena jako autor v článku, který jsme publikovali, a použití textu vytvořeného umělou inteligencí bez řádné citace by mohlo být považováno za plagiátorství,“ komentoval věc Holden Thorp, šéfredaktor časopisu Science.
Jiní vydavatelé souhlasí s tím, že softwarový nástroj nemůže být autorem příspěvku částečně proto, že nemůže souhlasit s podmínkami použití a právem na šíření obsahu. Další navrhují, že autoři jsou zodpovědní za platnost a integritu své práce, a měli by uvést jakékoli použití AI v sekci poděkování.
Společnost Insilico Medicine, která se zabývá léky, zahrnula AI ve své práci. „Velmi často vrací výroky, které nemusí být nutně pravdivé, a pokud se jí zeptáte několikrát na stejnou otázku, dá vám různé odpovědi,“ říká Alex Zhavoronkov, výkonný ředitel firmy. „Takže se rozhodně budu obávat zneužití systému v akademické sféře, protože s její pomocí by nyní lidé bez odborných znalostí v oboru mohli zkoušet psát vědecké práce,” dodává.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
