Povolební restart polské vědy?

PiS nakonec k vítězství nepomůže ani ultrapravicová Konfederace, jež se však jako strana s pátým nejvyšším počtem hlasů dostala do parlamentu. Jména členů této strany navíc byla – společně se členy PiS, jako je například Przemysław Czarnek – v předešlých několika měsících zmiňována v souvislosti s narušením akademické svobody.

Při jednom z těchto nedávných případů poslanec Konfederace Grzegorz Braun násilně přerušil přednášku o holokaustu v Německém historickém institutu ve Varšavě, když hned v úvodu vytrhl historikovi Janu Grabowskému z ruky mikrofon a dále zničil zvukovou techniku. Následně se před policií bránil poslaneckou imunitou.

Útržky slibované vize

První vyjádření některých akademiků dávají tušit, že od nové vlády v čele s Donaldem Tuskem očekávají zásadní změnu k lepšímu v oblasti dlouhodobé strategie vědy, zlepšení financování v sektoru výzkumu a vzdělávání, dále pak očekávají konstruktivní dialog mezi ministrem školství a akademickou obcí a v neposlední řadě očekávají zlepšení akademické svobody bez dosavadních intervencí vlády, kterých se strana PiS dopouštěla.

Alespoň některé tyto změny nastiňuje například i před volbami zveřejněný program Občanské koalice, který se – byť ve své krátkosti – k vysokým školám a financování vědy vyjadřuje takto: „Posílíme autonomii vysokých škol a zajistíme jejich apolitičnost tím, že zvýšíme financování vědy a zlepšíme transparentnost vynakládaných prostředků. Dále uzdravíme mechanismy hodnocení vědy a zároveň budeme respektovat zákonnou úlohu Komise pro hodnocení vědy.“

Naděje akademiků o přerušení intervencí vlády v oblasti vzdělávacího systému vyvolává i první bod v části programu Občanské koalice, jež se věnuje vzdělávání. Ten slibuje, že okamžitě změní školní osnovy středních škol, jež podléhaly narativu PiS: „Okamžitě vyřadíme předmět HiT z osnov. Zavedeme praktické, nikoli ideologické jádro. Dále pak učební plány a učebnice budou vytvořené a schválené odborníky a učiteli z praxe v rámci Národního vzdělávacího programu.“

Právě zavedení předmětu HiT, tedy historia i teraźniejszość (historie a současnost), do středoškolských osnov vyvolávalo řadu kontroverzí. Zejména pak opoziční politici často uváděli, že obsah učebnice tohoto předmětu je silně ovlivněn konzervativními názory strany PiS.

První ohlasy, vize a predikce polských akademiků

„Stojíme na křižovatce, na které můžeme buď vykročit směrem k přijetí otevřené vědy, tím pádem i k otevřenější a propojenější společnosti, podpoře mobility a spolupráce na společných projektech, nebo zvolit sebestřednější cestu s lokální vizí,“ uvedla v projevu před volbami Lucyna Woźniak, prorektorka pro strategii výzkumu a mezinárodní vztahy na Medical University of Lodz. Woźniak dále před volbami uvedla, že zásadní skupinou ve volbách je mladá generace, zejména pak mladé ženy, které se musejí rozhodnout, zda chtějí vstoupit na trh práce a budovat samostatnou kariéru.

V souvislosti s budoucím vývojem akademické oblasti a výzkumu prorektorka zdůraznila potřebu střednědobé a dlouhodobé politiky pro vysokoškolské vzdělávání a větší soulad polského systému financování s programy EU, neboť oba tyto body v období vlády PiS podle Woźniak absentovaly.

Dariusz Stola, historik z Polské akademie věd, označil volby podle svých slov za „pro Polsko přelomové“, neboť podle něj ukončily stále rostoucí kontrolu PiS nejen nad akademickou obcí, ale i soudnictvím a státními médii. V poslední jmenované oblasti pak stojí za zmínku kontroverze spojené s veřejnoprávní televizí TVP, jež se v posledních osmi letech – podle nedávných povolebních vyjádření zaměstnanců této instituce – přetransformovala ve spolehlivý komunikační nástroj PiS.

Podle něj kromě zmíněných zásahů vládnoucí strany PiS šlo při budování „paralelní“ akademie věd – Nicolaus Copernicus Academy (Akademie Mikuláše Koperníka) – o ohýbání myšlenek intelektuálů pro nacionalistický projekt. Tuto situaci v Polsku tak přirovnal k převzetí výzkumných ústavů v Maďarsku. Stola v souvislosti s vizí budoucnosti ve vědě a výzkumu uvedl, že nová vláda by měla přednostně rozpustit historické ústavy – například National Remembrance a Roman Dmowski and Ignacy Jan Paderewski Institute for the Legacy of Polish National Thought (Institut národní paměti a Institut odkazu polské národní myšlenky Romana Dmowského a Ignace Jana Paderewského), které PiS změnila nebo vytvořila pro to, co historik označil za „ideologické cíle“.

Jak Dariusz Stola, tak Zofia Stemplowska, polsko-britská expertka na politickou teorii z University of Oxford, uvedli, že nová vláda bude muset pečlivě rozklíčovat změny ve „zkostnatělém a konzervativním“ systému hodnocení výzkumu, který PiS upravila tak, aby zvýhodňoval časopisy, jež tato strana považovala za shodné se svým politickým smýšlením. „Nyní je šance zastavit tyto antidemokratické tendence. Zlepšení situace však bude trvat dlouho. Ministerstvo doposud intervenčně přidělovalo body konkrétním časopisům způsobem, který pak odměňoval světonázor, jež chtělo prosazovat,“ okomentovala po volbách stav hodnocení vědy v Polsku Stemplowska.

Kdo si po volbách oddechl?

Kromě všech zmíněných intervencí a pochybení, kterých se podle řady akademiků dopustila v uplynulých osmi letech vládnoucí PiS, visela na vlásku i existence určitých institucí – zejména pak agentury pro financování základního výzkumu v zemi – Národního vědeckého centra (National Science Centre – NCN).

Przemysław Czarnek, ministr školství a vědy, na začátku srpna totiž prohlásil, že po říjnových volbách – za předpokladu, že PiS zvítězí – navrhne zrušení hlavních agentur pro financování vědy, včetně právě NCN, Národního centra pro výzkum a vývoj (National Centre for Research and Development – NCBR) a Agentury pro lékařský výzkum (Medical Research Agency), a bude iniciovat založení jedné zastřešující agentury.

„Naše agentura je jednou z mála veřejných institucí, které nebyly v posledních letech podřízeny úřadům. Po těchto volbách jsme přesvědčeni, že nezávislost agentury bude zachována. Nyní bude klíčové navýšit financování NCN, protože rozpočet agentury byl v posledních letech zmrazen,“ uvedla pro Science Business mluvčí NCN Anna Korzekwa-Józefowicz a dodala, že výsledky voleb jsou dobrou zprávou jak pro NCN, tak pro tisíce polských – zejména pak mladých – vědců, které tato instituce podporuje.

Nadějné vyhlídky pro polskou vědu a vysoké školství?

Navzdory nadějím a zmíněným predikcím je však těžké aktuálně určit, jaká přesně bude strategie nové vlády v oblasti vysokého školství a vědy. S ohledem na fakt, že se v programech vítězných stran neobjevuje detailní a přesná vize budoucnosti těchto oblastí, lze označit tato první vyjádření akademiků za zbožná přání, jež však reflektují neblahý stav vědy, výzkumu a vzdělávání v uplynulých letech.

Na tento nedostatek, v důsledku kterého nelze předvídat, jak se k výzvám, kterým akademické instituce čelí či budou čelit, postaví nová vláda, upozornil i Marcin Pałys, bývalý rektor University of Warsaw: „Je to znepokojující, protože tento sektor má zásadní význam pro inovace a budoucí rozvoj ekonomiky a společnosti.“

Autor: Vědavýzkum.cz (JM)

Zdroje: gov. pl, Program Občanské koalice, Science Business (1, 2, 3), Evropský parlament, American University, Times Higher Education, Notes from Poland