Čtrnáct laureátů Nobelovy ceny se nedávno připojilo k tisícům akademiků, kterým se nelíbí snížení rozpočtu evropského programu na vědu a výzkum. V otevřeném dopise vyzvali předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen, aby pro Horizon Europe zajistila férovější podmínky a financování. Program má odstartovat již příští rok a bude trvat do roku 2027.
Vědci a akademici se obávají, že by snížení rozpočtu mohlo „omezit jeden z největších úspěchů Evropské unie.“ Dopis podepsalo celkem 16 tisíc akademiků z 94 zemí, mezi nimiž je i 14 laureátů Nobelovy ceny.
„Ochrana a zlepšení rozpočtu Evropské výzkumné rady (ERC) zajistí následné investice do výzkumu, který posouvá hranice našich znalostí a podporuje Evropu jako dynamickou společnost s prvotřídními znalostmi,“ uvádí se v dopise, který byl adresován také předsedovi Evropského parlamentu Davidu Maria Sassolovi a předsedovi Evropské rady Charlesi Michelovi.
Petice, která požaduje „finančně silnou a nezávislou ERC“, navazuje na červencové rozhodnutí Evropské rady o rozpočtu na vědu, který byl během pětidenního vyjednávání snížen hned několikrát. Před začátkem rozpočtového summitu byli zastánci Horizon Europe připraveni získat ze speciálního sedmi set padesáti miliardového fondu obnovy podporu ve výši 13,5 miliardy eur. Konečná dohoda však částku snížila na 5 miliard eur.
Podle závěrečného ustanovení lídrů EU zůstane základní rozpočet Horizon Europe na úrovni, ve které se nacházel před červencovým summitem - ve výši 75,9 miliardy eur. I to však představuje snížení z původního květnového plánu Evropské komise, který chtěl pro výzkumný program získat 80,9 miliardy eur.
ERC je základem úspěchu evropského výzkumu, peníze potřebuje
V dopise, který zorganizovala University of Bergen v Norsku, se uvádí, že ERC je „hlavním důvodem rostoucí síly Evropy ve výzkumu“. Jeho autoři vyzdvihli fakt, že EU tvoří pouze 7 % světové populace, ale přitom produkuje třetinu světových kvalitních vědeckých publikací.
Petici podepsali mimo jiné Ben Feringa, který získal Nobelovu cenu za chemii v roce 2016, Edvard Moser a May-Britt Moser, kteří převzali Nobelovu cenu za medicínu v roce 2014, a Ole Petter Ottersen, prezident Karolinska Institute ve Stockholmu. Všichni vyjádřili obavy, že snížení ve všech oblastech programu Horizon Europe by mohlo mít dopad i na samotnou ERC. „Již nyní víme o velkém množství skvělých nápadů, které za současných rozpočtových omezení nedostanou šanci na financování,“ stojí v dopise.
Výzkumníci považují ERC za nejdůležitější evropský nástroj financování hraničního výzkumu. „Díky úspěchům ERC má Evropa dobrou pozici, aby zůstala vedoucí světovou ekonomikou,“ uvedli v dopise vědci. Na konci července 2020 se do čela ERC dočasně vrátil její bývalý předseda Jean-Pierre Bourguignon, namísto Maura Ferrariho, který na post rezignoval. Bourguignon má organizaci vést do konce letošního roku a jeho hlavním úkolem jsou právě i jednání o rozpočtu.
V úterý se k situaci ohledně rozpočtu vyjádřil také německý europoslanec Christian Ehler, který uvedl, že „je nutné zajistit, aby parlament s Radou neuzavřel dohodu, aniž by přitom navýšil rozpočet na výzkum a vývoj.“ Naznačil tak, že by v takovém případě mohl Evropský parlament schválení rozpočtu zablokovat. Ke konečné dohodě by tak podle Ehlera mohlo dojít až těsně před koncem letošního roku.
Autor: Vědavýzkum.cz (BK)
Zdroje: Times Higher Education, Friends of the ERC, ScienceBusiness
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
