Rakouské inovace v oboru AI vzbuzují pozornost. Podaří se překonat OpenAI?

Univerzita Johannese Keplera v Linci

Země se však pyšní také inovacemi, které vzbuzují mezinárodní zájem. Rakouská ekonomika je i přes loňský pokles silná a v mnohých odvětvích průmyslu lze odkazovat na tzv. Hidden Champions, tedy specializované a mezinárodně úspěšné firmy zejména z ligy malých a středních podniků. Potenciál AI ale firmy přes vzrůstající zájem zatím využívají pro své podnikaní v malé míře.

Servis a transparentnost

V oblasti rámcových podmínek pro vývoj řešení AI země zavedla na podzim loňského roku několik opatření. Jedná se o zřízení centrálního pracoviště pro agendu AI, které bude mít sídlo u rakouského regulačního úřadu pro vysílání a telekomunikace (Rundfunk- und Telekom-Regulierungs) a má v dané oblasti zajistit transparentnost a právní jistotu. Uvedené servisní místo slouží jako předchůdce plánovaného úřadu pro AI, který by měl v budoucnu převzít certifikaci a dozor nad trhem. Rakousko je vedle Španělska a Nizozemska jedna z prvních zemí s obdobným servisním místem.

Dále zavádí Rakousko povinné označování systémů AI – uživatelé moderních technologií by měli podle státního tajemníka pro digitalizaci F. Turského vždy vědět, kdy probíhá interakce s AI. Dalším krokem je zavedení nástroje k monitorování AI s názvem AI-Monitor, který by měl zkoumat dopady AI na společnost, firmy a spotřebitele. Data AI ​​Monitor budou veřejně dostupná na portálu digitalaustria.gv.at.

Rakousko chce udávat směr

Kromě toho bude revidována národní strategie AI z roku 2021 pod názvem „Artificial Intelligence Mission Austria 2030“ – aktualizovaný dokument bude prezentován v první polovině letošního roku. V neposlední řadě by měl být prostřednictvím workshopů podpořen rozvoj příslušných dovedností a vědomí Rakušanů. Rakousko se těmito kroky nejen připravuje na nadcházející akt o umělé inteligenci EU (EU AI Act), ale chce také udávat směr, jak se s novými technologickými možnostmi obecně vypořádat.

Slabá místa

I přes tyto kroky spolkové vlády je zřejmé, že jiné evropské země prosazují rychlejší rozvoj AI než Rakousko nebo také, jako například Spojené arabské emiráty, do této oblasti investují mnohem více finančních prostředků. Dalším slabým bodem je nedostatek rizikového kapitálu v Rakousku, například v podobě zájmu ze strany penzijních fondů, ohledně čehož existují úspěšné mezinárodní příklady. Rakousko má dobré výsledky ve výzkumu a vývoji inovativních řešení, ale je příliš opatrné, pokud jde o propagaci, marketing a prosazování na mezinárodní úrovni.

Země se však pyšní také inovacemi, které vzbuzují mezinárodní zájem. Za uvedení stojí dva příklady – první popisuje hotový produkt, který využívá řešení AI a postupně úspěšně proniká na mezinárodní trhy, druhý má slibné nové výsledky v oblasti špičkového výzkumu AI.

Špička v rozpoznávání textu a řeči

Produkt Deepassist rakouské firmy DeepSearch je celosvětově mezi pěti nejlepšími technologiemi v oblasti rozpoznávání textu a řeči. Cílem Deepassistu podle jednatele DeepSearch R. Fleischhackera je, aby byl stroj schopen interpretovat texty na úrovni člověka. Transformací nejdůležitějších informací do definovaného formátu se texty stanou čitelné a srozumitelné i pro jiné systémy, které je budou zpracovávat. Automatická interpretace jazyka má mnoho aplikací – jednoduchý příklad je zlepšení klasifikace a reorganizace dokumentů všeho druhu, například e-mailů nebo telefonních hovorů. Produkt je v současné době patentován pro americký trh a je mimo jiné považován za jedno z možných řešení problému nedostatku zaměstnanců v call centrech.

Průkopník výzkumu moderních systémů AI

Vedoucí institutu pro strojové učení a laboratoře Artifical Intelligence (AI) Lab na Univerzitě Johannese Keplera v Linci Sepp Hochreiter je zase průkopníkem základního výzkumu moderních systémů AI. Spolu s J. Schmidhuberem je otcem paměti v sítích Long Short-term Memory (LSTM), které dnes používá Siri a mnoho dalších ICT firem.

Hochreiter položil koncem 90. let základy pro současné aplikace AI. Svou prací významně přispěl i k jinému typu jazykového modelu – k transformačním technologiím, jejichž příklad je ChatGPT (GPT = Generative Pre-trained Transformer) firmy Open AI. Mezinárodně se vědci převážně koncentrují na Large Language Model (LLM), tj. velké modely Deep Learning, kde funguje jako transformátor řada neuronových sítí. Tyto transformační sítě obsahují kodér a dekodér s funkcí introspekce a provádějí lingvistické předpovědi na základě normálního rozdělení. Modely GPT jsou specifickou podskupinou modelů LLM.

Orientace na aplikace v průmyslu

V Linci se tým kolem Seppa Hochreitera, Güntera Klambauera a Johannese Brandstettera zaměřuje na oblasti použití, které LLM nedokáže vyřešit. Pro tyto účely byla nedávno založena nová výzkumná skupina pro simulaci a AI. Středem zájmu uvedených vědců jsou aplikace v průmyslu, a právě místní průmyslové firmy v Horním Rakousku mají z uvedené alternativy k LLM profitovat.

Vědci tvrdí, že vyvíjeli algoritmus, který podporuje výrazně lepší jazykový model než ChatGPT – řeč je o novém xLSTM, nástupci LSTM v jazykových modelech. „Algoritmus LSTM je dnes v průmyslu široce používán – xLSTM bude ještě výkonnější,“ uvádí Brandstetter. Výhodou LSTM ve srovnání s aktuálně nejoblíbenější technologií transformátorů (např. GPT) je schopnost extrahovat důležité rysy jazyka, včetně myšlenek a nápadů. Na druhou stranu je přesné ukládání těchto informací v případě LSTM obtížnější než u transformačních technologií.

Vytlačit OpenAI z trhu

Modely na bázi xLSTM by měly být celkem rychlejší, energeticky účinnější a přesnější, mj. pomocí Exponential Gating a vektorizace předchozí generace LSTM, a hlavně mají spojit velkou sémantickou výhodu modelů LSTM s výhodami paralelního multicvičení a ukládání modelů GPT. Hochreiter otevřeně říká, že chce vytlačit OpenAI z trhu.

Nová verze xLSTM už teď poskytuje lepší výkon na malých souborech dat než modely GPT a je považována za revoluci v oblasti autoregresivního modelování jazyka. K testování modelu na větších souborech dat je však zapotřebí velký výpočetní výkon a hodně kapitálu. V současné době vede Hochreiter první jednání s mezinárodními investory, mj. z Německa, o spolupráci, s cílem udržet technologii v Evropě.

Technická univerzita v Grazu, univerzita v Linci a Institute of Science and Technology Austria jsou také součástí evropské výzkumné sítě ELLIS (European Laboratory for Learning and Intelligent Systems), v rámci níž mají vlastní program Machine Learning for Molecule Discovery.

Pomalý nástup AI ve firmách

Výsledky průzkumu Rakouského statistického úřadu z podzimu loňského roku ukazují, že umělou inteligenci (AI) v roce 2023 využívalo 11 % společností, v roce 2021 činil tento podíl 9 %. Podrobnější informace přinesl průzkum mezi vedoucími pracovníky 100 rakouských firem s více než 250 zaměstnanci. Dle něj aplikuje řešení z oblasti AI pouze pětina z nich. Čtvrtina firem plánuje v příštích 12 měsících zrealizovat první projekty s využitím umělé inteligence.

Přibližně polovina firem má z užití AI obavy, zejména z důvodu ochrany firemních dat. Překážkou je také nedostatek dat v potřebné kvalitě pro užití AI nebo nedostatečné odborné zázemí ve firmě. Vedoucí pracovníci mají často nízké povědomí o možných přínosech AI. V užití AI zásadní změnu pro vlastní model podnikání nespatřuje 64 % oslovených firem. V tomto ohledu se vymyká sektor finančních služeb.

U firem využívajících AI se pak projevují dva trendy. Část z nich integruje standardní technologie a produkty a část využívá AI hloubkově a v komplexních procesech, například při srovnání materiálu z hlediska produkovaných emisí nebo kvality, nebo při analýze procesů. V profesním užívání AI u dotázaných pracovníků v současnosti dominují především běžně dostupné aplikace – více než čtvrtina dotázaných využívá pravidelně ChatGPT, následovaný DeepL Translate. Firmy v těchto případech ale musí zvažovat bezpečnostní rizika. To přináší potenciál pro bezpečná řešení na bázi umělé inteligence, u kterých firemní a zákaznická data zůstávají ve správě firmy. Z průzkumu vyplývá, že většina firem je v oblasti AI teprve na začátku cesty.

 

Autor: Gunter Vogl, Velvyslanectví ČR ve Vídni

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR