Komise jmenovaná Ruskou akademií věd zveřejnila na začátku ledna podrobnosti o nekalých publikačních praktikách v ruské vědě. Na základě podezření z plagiátorství a dalších pochybení zahájily vědecké časopisy v Rusku stažení více než osmi set vědeckých publikací.
Zjištění komise naznačují, že v ruské vědě je ve velké míře rozšířeno plagiátorství, autoplagiátorství i spoluautorství takzvaně „na dálku“, při němž jsou jako spoluautoři připisováni akademici, kteří k práci žádným způsobem nepřispěli.
Rusové vydávají přibližně na 6 tisíc vědeckých časopisů, z nichž většina je publikována v ruštině, a jejich standardy bývají často nízké. Mezi tamními akademiky jsou přitom domácí časopisy ve značné oblibě. Podle studie z roku 2019 publikují ruští autoři v domácích časopisech mnohem častěji než například jejich protějšky v Polsku nebo Německu.
Plagiátorství je v Rusku rozšířené
Důkazy o tom, že publikační etika dělá ruským autorům problém, se již nějakou dobu množí. Například síť Dissernet v březnu 2018 identifikovala více než 4 tisíce případů plagiátorství nebo pochybného spoluautorství ve vzorku 150 tisíc publikací ve zhruba 1 500 časopisech.
Podle výkonného ředitele společnosti Antiplagiat Yuryho Chevkhoviche zase ruští autoři velmi často svou práci zveřejňují opakovaně. V minulém roce společnost zveřejnila výsledky analýzy 4,3 milionu ruských publikací, mezi nimiž nalezla nejméně 70 tisíc článků, které byly publikovány alespoň dvakrát a některé dokonce až sedmnáctkrát.
Internetová stránka 123mi.ru zase veřejně uvádí, že dosud zprostředkovala autorství pro více než 10 tisíc výzkumníků, jimž zajistila spoluautorství článků, které již byly přijaty k publikaci ve vědeckých žurnálech.
Nezávislé šetření s vážnými důsledky
Právě tato množící se zjištění vedla komisi Ruské akademie věd s oficiálním názvem Komise pro boj proti falšování vědeckého výzkumu k zahájení nezávislého prošetřování. Pomocí antiplagiátorského softwaru prohledala stovky ruskojazyčných časopisů z nejrůznějších vědních oborů. Případy, u nichž se vyskytlo podezření na neetické jednání, byly následně podrobně přezkoumány.
Na základě šetření požádala Komise celkem 541 časopisů, aby stáhly 2 528 publikací, jejichž autoři porušili etická pravidla. Podle magazínu Science prozatím s úplným stažením souhlasilo 263 časopisů. Další souhlasily, že stáhnou některé texty nebo uvedly důvody, proč by tyto publikace retrahovat neměly.
Pouze osm žurnálů se problémy zabývat zcela odmítlo. Komise proto u pěti z nich požádala o vyřazení z databáze Russian Science Citation Index, která hraje významnou roli ve financování ruské vědy.
Podle členky Komise Anny Kuleshové některé časopisy argumentovaly tím, že o mezinárodně uznávaných standardech publikační etiky nevěděly. „Doufám, že naše práce nám pomůže omezit scientometrická zkreslení, pomůže nám zbavit se odpadních publikací a upozorní na otázky související s řízením vědy“, uvedla.
Kasia Kaczmarska z University of Edinbourgh, která se zabývá výzkumnou etikou v Rusku, považuje zveřejnění závěrů Komise za zásadní moment, který by mohl otevřít cestu k širší diskusi o akademických standardech v zemi. „Inflace akademických titulů, plagiátorství a systém financování závislý na počtu publikací patří k největším výzvám ruské vědy,“ uvedla pro server Times Higher Education. Doposud podle ní byly tyto problémy spíše „zametány pod koberec.“
„Problém asi je, že zvláště v rozvojových zemích, a tam kde je na tom věda špatně - a to bohužel je teď v Rusku pravda, protože mají málo peněz - ti lidé ani nevědí, že to je neetické chování. Je tedy velice dobře, že ruská vědecká komunita se do toho nyní pustila,“ komentoval pro ČT24 kauzu také imunolog Václav Hořejší.
Autor: Vědavýzkum.cz (JS)
Zdroj: Science, Times Higher Education, Česká televize
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
