Rwanda přitahuje i české inovátory. Nabízí „vývojové centrum“ Afriky

Kongresové centrum v hlavním městě Kigali přitahuje čím dál větší pozornost.

Rwanda bývá označována za „Švýcarsko Afriky“ a ve srovnání s dalšími státy na kontinentu má značný potenciál ve vědě a výzkumu. České firmy mohou být u toho, když se tvoří ekosystémy a vybírají se klíčové technologie.

Čeští exportéři by ale o Rwandě neměli uvažovat jako o trhu, který je nerozvinutý. Předpoklad, že tam snadno prodají zboží a o víc se nebudou starat, by byl mylný. O potenciálu Rwandy se přesvědčily inovativní české firmy, jejichž zástupci začátkem září navštívili zemi v rámci projektu ekonomické diplomacie PROPED. Tyto společnosti chtějí navázat spolupráci ve vzdělávání a výzkumu s technickými univerzitami, nebo hodlají rwandské prodeje podpořit založením opravárenského střediska či alespoň částečně výrobky montovat na místě.

Obdivuhodná obnova

Genocida, ke které došlo v roce 1994, zemi naprosto zdecimovala. Zanechala za sebou téměř milion mrtvých, přeživší často museli najít způsob, jak dále žít se sousedy, kteří povraždili jejich rodinu. Rwanda se však naprosto obdivuhodně a navzdory této hrůze semkla v národní stát, který systematicky buduje struktury moderní ekonomiky a po téměř 30 letech se opravdu může označovat za Švýcarsko Afriky.

V obnově pomohlo Rwandě mnoho států, nicméně silné pouto má Rwanda s Izraelci, kteří chápou rwandské trauma i aspirace. Také Rwanda se zaměřuje na inovativní technologické přístupy a v konkurenční výhodu přetvořila i svoji „malost“. I oproti sousedním zemím je to malý, vnitrozemský stát. I když vás oslní až „neafrická“ čistota, upravenost a bezpečnost země, Rwanda je živý africký stát s vřelými lidmi a africkými kulturními specifiky. Díky progresivní legislativě a velmi nízké byrokracii při zakládání a vedení projektů se nabízí jako místo, kde lze vyzkoušet inovativní řešení pro Afriku. Ta jsou pak připravená pro přijetí ve velkém v ostatních afrických zemích.

Drony pro zemi tisíce kopců

Do rwandského města Muhangy pojedete jednou z hlavních výpadovek z hlavního města Kigali po točité jednoproudové silnici vinoucí se z kopce do kopce. Ne náhodou se Rwandě říká země tisíce kopců! Všichni dodržují maximální rychlost 60 km/h, neboť rychlostní kamery jsou opravdu na každém kroku. Naplno naložený kamion za kamionem míří směr Burundi či Kongo a tak nám 50kilometrová cesta trvá hodinu a půl. Silnice je ovšem perfektní a bez výmolů.

Ač jsou silnice v Rwandě neobvykle dobré, přeci jen ne každá vesnice má asfaltovou silnici. A když pak zaprší, není jednoduché se všude dostat. Vzdušnou cestou to ale může být jen pár kilometrů. Tým laboratoře Afrotech ze švýcarské École Polytechnic Fédérale de Lausanne (EPFL) proto představil v roce 2015 koncept dronové dopravy pro Afriku, jejímž hlavním přínosem bylo rychlé překonání vzdáleností vzdušnou cestou. Projekt Redline pak do Rwandy následující rok přivedl Zipline, americkou firmu, která měla zájem o komerční využití konceptu a od té doby pomocí dronů přepravuje krevní plazmu a léky do nemocnic po celé Rwandě.

Z Rwandy do dalších zemí

Pro použití dronové dopravy je nutné poprat se s existující legislativou. Ve Rwandě však pro strategické inovativní projekty umí legislativu rychle upravit. A tak se projekt uchytil. Dnes už o jeho přínosu nikdo nepochybuje. Díky dronům má i nejvzdálenější nemocnice objednávku vyřízenou a dopravenou maximálně do dvaceti minut. Zipline nyní rozšířila svou působnost i do dalších afrických zemí. Od roku 2019 je v Ghaně, od roku 2022 uzavřela smlouvy s Keňou, Pobřežím slonoviny a Nigérií.

Při návštěvě Zipline vás oslní perfektně zorganizovaný prostor, technologicky špičkové vybavení, ale jednoduché, striktně nastavené pracovní a obslužné procesy. Nehledají se zde „zkratky“ či „zlevnění“ prostřednictvím náhražek tak, jak k tomu často dochází u technických projektů v jiných afrických zemích. Projekt si tak i po osmi letech uchovává kvalitu a přesnost, jakou měl při zahájení. Dnes provozovatelé postupně přidávají dopravu veterinárních léků a nově také dovážku do vybraných hotelů. Populární jsou například zásnubní prstýnky, které se vám před výletem za ohroženými gorilami snesou z nebe přímo na trávník luxusního hotelu v podhůří sopečného národního parku. 

Drony pro zemi tisíce kopců a 3D tisk v režii Prusa Research. Foto: Marta Anna Ledgard

Češi míří k vesmírnému programu

Do dronového projektu Zipline české firmy zapojeny nejsou, ale vesmírný klastr Brno Space Cluster a firma TRL Space jednají o podobně inovativní spolupráci s Rwandou ve vesmírném programu. TRL Space je česká firma, která vyvíjí a staví družice zákazníkům na míru. Díky nim pak poskytuje data, která pomáhají v zemědělství, monitoringu ovzduší, při budování infrastruktury a v neposlední řadě při zajišťování komunikace a internetového spojení. Firma chce do Rwandy převést know-how, část vývoje a produkce.

Kromě evropského trhu, kde TRL Space mimo jiné spolupracuje na různých misích pro Evropskou kosmickou agenturu, usiluje česká firma o širší zavedení vesmírných technologií v jihovýchodní Asii nebo právě v Africe. Za zemi, v níž si chce ověřit svá řešení („proof of concept country”), si firma vybrala právě Rwandu. Založila tam pobočku, plánuje investice v řádu dvou milionů amerických dolarů a klade si za cíl stát se centrem pro stavbu malých satelitů pro zbytek Afriky.

První družice, která bude sloužit výhradně pro monitorování Rwandy, se začne stavět již v prvním čtvrtletí roku 2024. Firma zapojí místní univerzity, firmy i výzkumná centra. Zároveň v lednu v nové pobočce otevře deset kvalifikovaných pracovních míst pro tamní inženýry.

Centrum e-commerce

Dalším příkladem rwandské orientace na technologie je nové funkční a rostoucí e-commerce centrum (ECC). Webová stránka RwandaMart.rw začala fungovat na konci června a dnes je na ní publikováno více než 4 500 výrobků. Studie proveditelnosti o tom, jak by centrum mohlo fungovat, byla původně financována německou rozvojovou agenturou GIZ, v únoru 2023 ale přešla pod Rwandskou národní poštu (Iposita). Centrum slouží malým a středním podnikům v rozvoji online prodeje. Firmy si mohou vyžádat pomoc s nafocením produktů, profesionálním zabalením pro dopravu, či s jejich popisem na stránkách.

Na portálu je rwandské oblečení, rukodělné výrobky, ale také vynikající rwandská káva. Zboží je pak možné zaslat do celého světa a systém je uživatelsky jednoduchý i pro velmi malé firmy. Pro zajištění online prodeje také ve Rwandě pojmenovávají a katalogizují všechny ulice, aby bylo možné zboží doručit i v nejmenších vesnicích.

Ačkoliv má Iposita specifikované kroky, jak v projektu postupovat, nemá s online prodejem velkou zkušenost. Pomohla by výměna zkušeností s již fungujícím online obchodováním, například u nás v Česku.

Průšovy 3D tiskárny „vylezou“ z krabic

Návštěvy Iposity v rámci výše zmíněného projektu ekonomické diplomacie PROPED se zúčastnili také zástupci známého českého výrobce 3D tiskáren Prusa Research. Ukázalo se, že z dvaceti nakoupených 3D tiskáren se používají jen dvě. Ostatní jsou zatím složeny v krabicích. Pokud nebude ve firmě dost zaškolených zaměstnanců, asi není šance, že by se tiskárny plně využívaly.

3D tiskárny jsou právě od firmy Prusa Research, ale prodej původně proběhl přes prostředníka, nikoliv přímo od firmy. Ve firmě tedy o prodeji ani nevěděli. Českou delegaci přijal přímo generální ředitel rwandské pošty Célestin Kayitare a zástupci Prusa Research se na schůzce domluvili na organizaci zaškolovacích kurzů. Navázali cenný kontakt, díky němuž bude možné ve Rwandě zlepšit povědomí o tom, jak tiskárny využívat. Firmě Prusa Research totiž nejde jen o jednorázové prodeje, chce být u budování ekosystému 3D tisku v Rwandě. A to je přesně to, co chtějí i Rwanďané.

Africká improvizace

Také v sousední Keni se rozjíždí online prodej, potýká se ale s logistickými problémy například v podobě nesystematicky číslovaných domů. Afričané ale umějí improvizovat, a tak se zatím daří tento problém s trochou kreativity minimálně ve městech překonat.

I o tom jsou „africká řešení“, je potřeba se přizpůsobovat místní realitě. Ne vždy je možné implementovat standardy, na které jsme v Evropě zvyklí. To by ale nemělo omezit možnosti a podnikavost.

Ve Rwandě je zatím platforma RwandaMart.rw ojedinělá, je zde však hlad po získání zkušeností ohledně online prodejů a navázání spolupráce při vývoji těchto projektů. To by mohlo být příležitostí pro české vývojářské firmy. V Česku máme jednu z nejrozvinutějších a nejvíce používaných sítí online obchodů v Evropě. Spojení znalosti potřeb a specifik s technickým know-how odjinud je tím, co je ve Rwandě potřeba. Kupní síla obyvatel Rwandy není velká, ale schopnost vypořádat se s africkými specifiky je cennou znalostí pro expanzi do dalších afrických zemí, které jsou mnohonásobně větší, ale zdaleka ne tak administrativně příznivé jako Rwanda.

Poptávka po znalostech a dovednostech

Pro vývoj ekosystému jsou důležití vyškolení zaměstnanci. Množství vývojářů ve Rwandě díky vládním programům, jako je například síť „Coding Academy“, přibývá, potřeba je však mnohem větší. Po vzdělání a zaučení se je zde stále velká poptávka. Aby byli opravdu schopní nezávisle pracovat na dalších projektech, potřebují se rwandští vývojáři vyučit přímo na konkrétních zakázkách. V Rwandě také fungují laboratoře typu „Fab lab“, ve kterých rostou nové technické talenty. Například 3D tisk je v nich oblíbeným zaměřením, jak vytvářet prototypy.

Rwanda má již od roku 2017 Národní strategii pro transformaci (NST1 2017 – 2024), jejíž součástí je i ICT Policy, politika v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jedním z významných výsledků je implementace platformy „Irembo“, což je integrovaný vládní portál pro e-governance. Další fáze strategie se právě tvoří a počítá se zavedením online systému tendrů, sjednoceného systému IP komunikace, centrálního vládního koordinačního systému či zavedením digitálních občanských průkazů. Součástí plánu je také implementace konceptu chytrých měst a vytvoření „master plánu pro chytrá města“.

Jak řešit dopravní zácpy

Rychle rostoucí africká města se potýkají se stále se zhoršující dopravní situací, silnice jsou permanentně přetížené a dopravní zácpy až nelidské. Ve Rwandě mají dobře nastavený systém autobusové dopravy, který je ale čím dál méně dostačující. Autobusů je nedostatek a ty necertifikované na silnice nesmí. Navíc i autobusy často uvíznou v dopravní zácpě. Situace se jen za poslední půlrok zhoršila o 100 %. Minulý rok relativně vzácné dopravní zácpy jsou dnes na denním pořádku a mohou zabrat hodiny. Řešení hromadné dopravy je tak jednou z priorit vlády.

Vláda v současné době začíná připravovat plán sdílené místní infrastruktury („Shared local infrastructure“). Ta by měla digitálně monitorovat i řídit veřejnou infrastrukturu a umožnit využívání chytrých mikroenergetických sítí tam, kde to je přínosné. Priority, které čekají na realizaci, jsou vybudování centrálního řídícího centra pro chytrá města, zavedení chytrého monitoringu spotřeby vody, vytvoření platformy pro IoT (internet věcí), online mapování dopravy a návazných spojů, portál občana „Mbaza“ a zřízení krizového a pohotovostního zásahového centra.

A čím přispějí české firmy...

V těchto oborech mají české firmy velkou zkušenost. Například Cross Zlín řídí dopravu v tureckém městě Izmir. Český systém „Záchranka“ sbírá ocenění po celém světě. Ekonomické oddělení Velvyslanectví ČR v Nairobi proto na základě zájmu rwandské strany plánuje propojit české firmy s relevantními kontakty na rwandské straně. Chtělo by pozvat zástupce rwandských institucí k návštěvě Česka, aby se mohli s českými řešeními seznámit přímo. Rwanďané mají také velký zájem o obohacení jejich hromadné dopravy o další možné dopravní prostředky. Těmi mohou být například příměstské vlaky či tramvaje.

Správný čas je nyní

Rwanda nabízí mnoho zajímavých možností, je inovacím otevřená a právě nyní je správný čas zahájit spolupráci. Pro úspěšnou spolupráci bude ale třeba do země především zpočátku jezdit a setkávat se s partnery napřímo. Třeba i náhodné schůzky během takových návštěv často vedou k neočekávaným obchodům. Návštěva ve Fab labu, kolem kterého jsme s delegací projížděli, vedla k propojení s nadšenci, kteří – jak se ukázalo – jsou také poradci pro technické záležitosti ministerstva školství. Pro českou spolupráci s Rwandou je pozitivní, že se nepřejíždí žádné časové zóny. Letecké spojení přes Brusel nebo Dauha je relativně rychlé a časté. Výzva sloganu „Visit Rwanda“ má něco do sebe i pro české podnikatele, je potřeba se přesvědčit na vlastní oči. Technicky „nastartovanou“ africkou Rwandu by asi mnohý Čech nečekal.

Autorka: Marta Anna Ledgard, Velvyslanectví ČR v Nairobi 

Článek vyšel na serveru o moderní ekonomické diplomacii Export.cz při Ministerstvu zahraničních věcí ČR.