Podle nového průzkumu jsou univerzity ve střední a východní Evropě obzvláště citlivé vůči demografickým změnám. Ty ovlivňují univerzity a výzkumné instituce v celé Evropě, ale země, které rozšířily Evropskou unii v posledních letech, jsou na tom hůře. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu trendů Evropské asociace univerzit (EUA), který byl proveden mezi 489 vysokoškolskými institucemi ve 46 zemích.
Průzkum zjistil, že demografické změny jsou obzvláště naléhavým problémem v Chorvatsku, Lotyšsku a Polsku, a že se dotýkají zejména institucí, které se věnují aplikovaným vědám.
„Domníváme se, že je to důsledek klesajícího počtu absolventů škol ve spojení s migrací,“ říká Michael Gaebel, ředitel oddělení pro politiku vysokoškolského vzdělávání v EUA a spoluautor zprávy. „V zemích, jako je Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Moldavsko a Polsko, jasně vidíme vyšší počet respondentů, kteří uvedli, že se jich to týká.“
Klesající počet studentů
Mladí lidé ze střední a východní Evropy již dlouho míří za vzděláním a prací do zahraničí a v poslední době se tento problém ještě prohloubil díky dalším faktorům. V roce 2022 Organizace spojených národů uvedla, že s výjimkou jedné země jsou všechny z deseti zemí, kde se počet obyvatel snižuje nejrychleji, ve střední a východní Evropě, a že je to důsledek emigrace a nízké porodnosti.
OECD odhaduje, že 20 % slovenských studentů odchází studovat do zahraničí, zatímco průměr EU činí 4 %. V Maďarsku se odhaduje, že 85 % emigrantů je mladších 40 let a 33 % z těch, kteří odcházejí, má vysokoškolský titul, z celé populace má vysokoškolský titul 18 % obyvatel.
Stoupající počet emigrantů má dopad na univerzity a vědecký výzkum v několika směrech. Méně studentů znamená méně peněz pro univerzity a menší počet lidí, které je možné vést k novým vědeckým oborům. „Vytvořit funkční propojení mezi vzděláváním, odbornou přípravou a ekonomikou je stále obtížnější, protože jste stále více nuceni apelovat na imigraci,“ říká Robert Santa, vedoucí výzkumný pracovník think-tanku Rethink Romania.
Odliv mozků neboli brain drain může také vést ke snížení rozpočtů na výzkum, protože státy soustředí své finance na podporu stále více stárnoucí populace.
Průzkum EUA zjistil, že 59 % polských institucí uvádí, že demografické změny na ně mají významný dopad – jen v Krakově se počet studentů za posledních deset let údajně snížil téměř o 40 %.
86 % lotyšských institucí uvedlo, že je v posledních pěti letech ovlivnila kombinace ekonomických tlaků a demografických změn.
Horší situace je v Litvě, kde ani jedna instituce neuvedla, že by ji demografické změny ovlivnily méně než výrazně. Podle vládních statistik klesl počet studentů vysokých škol v Litvě z 210 000 v roce 2008 na pouhých 102 000 v akademickém roce 2022–2023. Reakcí Univerzity Vytautase Magnuse v Kaunasu, druhém největším litevském městě, na takový pokles studentů bylo sloučení výzkumných pracovníků do větších a konkurenceschopnějších skupin. Univerzita má nyní pět výzkumných ústavů, které vznikly v roce 2021.
„Správa si uvědomila, že v Litvě máme obecně méně studentů, ale máme poměrně profesionální skupiny výzkumníků v různých oborech,“ říká Jurga Bučaitė-Vilkė, ředitelka Transdisciplinárního výzkumného institutu Vytautas Kavolis, jednoho z pěti institutů, který se zabývá společenskými vědami včetně demografických a populačních studií. „Byla by to strategická ztráta, katastrofa, kdybychom tyto lidi nechali odejít do podnikatelského sektoru. Konsolidace umožňuje výzkumným pracovníkům spojit sítě a také efektivněji podávat žádosti o financování ze strany národních vlád a programu Horizont Evropa,“ dodává Bučaitė-Vilkė.
Cirkulace mozků
Evropská komise v rámci svého cíle zvýšit účast tzv. widening zemí v Evropském výzkumném prostoru (EVP, anglicky European research area – ERA) vyčlenila 161 milionů eur na výzvy, jejichž hlavním cílem je zvrátit odliv mozků v zemích s klesajícím počtem obyvatel.
Financované projekty mají podpořit začínající výzkumné pracovníky a povzbudit cirkulaci mozků, tedy nalákat vědce, kteří si vybudovali sítě v zahraničí, aby se vrátili do svých domovských zemí.
Tyto výzvy byly vyhlášeny poté, co bývalá komisařka pro výzkum Mariya Gabrielová prosadila větší podporu na úrovni EU, aby se zvýšil pohyb mozků mezi zeměmi, o které se EU rozšířila.
V poslední době se obnovily snahy učinit z výzkumu „pátou svobodu“ jednotného trhu EU. Začátkem tohoto měsíce bývalý komisař pro výzkum Janez Potočnik uvedl, že veškeré snahy o realizaci tohoto cíle se musí zaměřit také na „horizontální pilíř rozšiřování a prohlubování EVP“.
Zatímco univerzity v zemích s klesající porodností čekají, až se zmíněná politika projeví, stále více se zaměřují na internacionalizaci.
Estonsko ji učinilo základním kamenem své vzdělávací strategie a mezi akademickými roky 2020/21 a 2021/22 se počet zahraničních studentů údajně zvýšil o 20 %.
Česko je úspěšné v získávání studentů a v jejich následném udržení v zemi. Podle Českého statistického úřadu se počet zahraničních studentů zvýšil z 11 000 v roce 2002 na 55 000 v roce 2023. Vládní statistiky uvádějí, že 45 % z nich po studiu v zemi zůstává.
V Litvě nyní zahraniční studenti tvoří 10 % studentské populace a vláda si přeje, aby se jich více hlásilo na přírodní vědy, inženýrství a IT. Mnoho těchto studentů pochází z Indie, Gruzie, Kazachstánu a Uzbekistánu. Univerzity také nabízejí bezplatné vzdělání ukrajinským občanům.
Podle Gaebela jsou tato opatření pravděpodobně jen krátkodobým řešením. „Je otázka, jak dobrou strategií se zmíněná opatření ukáží a to i v případě, že se o jejich zavedení pokusí všechny instituce.“
Článek vznikl překladem originálního textu publikovaného na portálu Science Business, s nímž má portál Vědavýzkum.cz dohodu o obsahovém partnerství.
Zdroj: Science Business
- Autor článku: ne
- Zdroj: Science Business
