Spojené státy americké jsou pro Českou republiku statisticky vzato nejvýznamnějším partnerem, pokud jde o tvorbu výzkumných výsledků ve spolupráci se zahraničím. Podíl společných publikací českých a amerických vědců tvoří zhruba 13,5 % celkového českého publikačního výkonu. V USA také působí nejedna česká osobnost, jako svůj nový domov si USA vybral například světoznámý chirurg s českými kořeny Bohdan Pomahač.
Ve výzkumu je mezi Čechy a Američany poměrně intenzivní spolupráce. O jejím významu vypovídal i program nedávné návštěvy českého premiéra Andreje Babiše ve Spojených státech, který se právě této oblasti významným způsobem věnoval.
Meziročně se zvyšuje počet společných publikací již od roku 2007, přičemž tento vývoj je mírně rychlejší než celkový růst publikační produkce českého výzkumného prostoru ve stejném období. Pro ilustraci lze uvést, že podíl společných publikací českých a amerických vědců tvoří zhruba 13,5 % celkového českého publikačního výkonu. Tak se k oblasti česko-amerických vztahů na poli vědy vyjádřil vědecký diplomat ve Spojených státech Luděk Moravec v rozhovoru s Janem Žižkou.
Energetika, medicína i bezpečnostní výzkum
Mezi obory, v nichž je spolupráce mezi Českem a Spojenými státy aktuální, patří energetika. Významným partnerem českých výzkumníků je například americká laboratoř Oak Ridge National Laboratory v Tennessee. Společně s Centrem výzkumu Řež pracuje na vývoji malých jaderných reaktorů čtvrté generace, k jejichž chlazení mají být použity speciální tekuté soli.
Příkladem unikátní infrastruktury, která sama vznikala také díky spolupráci se Spojenými státy, je laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Loni tato malá obec nedaleko Prahy získala technologický skvost z USA – nejmodernější laser svého druhu, jehož prostřednictvím se budou například vyvíjet kompaktní urychlovače částic pro lékařské aplikace nebo se bude zkoumat vnitřní stavba živých buněk.
„Díky tomuto laserovému systému bude možné pořizovat snímky s milionkrát větším rozlišením, než které známe z dnešních nemocnic,“ upřesnil Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který výzkumnou infrastrukturu v Dolních Břežanech provozuje.
Dalším oborem, kde čeští a američtí vědci čile kooperují, je medicína. Významná je spolupráce mezi proslulou Mayo Clinic a Nemocnicí u sv. Anny v Brně, díky které se uskutečnilo přes 150 studijních pobytů českých lékařů, výzkumníků a studentů na Mayo klinice a zhruba 70 návštěv pracovníků Mayo kliniky v Brně.
Vědecký diplomat v USA Luděk Moravec vidí jako nejzajímavější oblast spolupráce bezpečnost a obranu a to z toho důvodu, že jde o výzkum, který se může týkat každé větší instituce v Česku a zároveň oborově pokrývá jak tradiční, tak rostoucí obory české vědy.
Čeští vědci v USA
Za místo svého působiště si Spojené státy vybral nejeden český vědec. Mezi slavná česká jména na americké půdě patří Bohdan Pomahač, plastický chirurg, který vedl tým provádějící první úplnou transplantaci obličeje ve Spojených státech amerických, která byla zároveň celosvětově teprve třetí. Ještě během studií absolvoval stáž na Harvard Medical School v Bostonu. V roce 1996 odešel do USA, od roku 2001 působí v bostonské nemocnici Brigham and Women’s Hospital. Od roku 2004 zde vede oddělení plastické, úrazové a popáleninové chirurgie.
Dalším významným Čechem v USA je Josef Michl, jenž patří mezi nejcitovanější české vědce. Po okupaci v srpnu 1968 zůstal v zahraničí, od roku 1991 přednáší na University of Colorado Boulder. Vědec, který před několika dny oslavil osmdesáté narozeniny, vede tým, jenž vytvořil chemickou stavebnici z molekul a zkouší vyvinout materiály pro účinnější a levnější solární panely. Je autorem stovek vědeckých prací, několika knih a patentů.
Josef Michl také upozornil na to, že dosavadní pravidla přidělování grantů v Česku nepovzbuzovala výzkumníky k dosažení co nejvíce významných vědeckých objevů, ale spíše k chrlení maxima publikací. Poukázal na přílišné „papírování“ a zbytečně přepracované vědce, kteří pracují v porotách Grantové agentury.
Americké výdaje na vědu převyšují České 157 krát
V roce 2016 činily celkové výdaje USA na výzkum a vývoj 461 730 milionů eur. Pro porovnání výdaje Česka za toto období činily 2 936 milionů eur a výdaje celé EU byly ve sledovaném období 305 511 milionů eur. Stejně jako v Česku (61,1 %) a v EU (65,7 %), také ve Spojených státech se na těchto nákladech podílí nejvíce podnikatelský sektor (65, 2 %).
Důležitým programem na podporu zahraniční spolupráce ve vědě je program INTER-ACTION Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Na výzvu určenou k financování česko-americké spolupráce je mezi lety 2019 až 2022 celkem alokováno až 250 mil. Kč. V minulém období byla dokonce alokace navýšena na 310 mil. kvůli vysoké kvalitě přihlášených projektů.
Jedním z podpořených vědeckých týmů je i skupina Cyrila Bařinky z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV zabývající se výzkumem rakoviny prostaty. Finanční podporu získal tým pro mezinárodní spolupráci se špičkovým pracovištěm Johns Hopkins Medicine (JHMI) v Batimore, USA. Projekt podpoří vývoj nových makromolekul na bázi protilátek, které jsou určeny pro zpřesnění diagnostiky prostatických nádorů a zvýšení efektivity terapie rakoviny prostaty.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
