Zatím to nevypadá, že by se dařilo naplnit ambiciózní cíl otevřené vědy v Evropské unii do roku 2020. Nyní již bývalý šéf generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace Robert-Jan Smits se bude jako speciální vyslanec EU pro open access snažit akcelerovat tento proces. Zvládne EU tak rychlou změnu? A jaké kroky jsou pro ni nezbytné?
Jedním z cílů EU, které členské státy přijaly v květnu 2016 na setkání v Bruselu, je zcela otevřít přístup k vědeckým publikacím do roku 2020. Dvoudenní akce byla jedním z vyvrcholení snah, které iniciovalo především nizozemské předsednictví v Radě EU. V rámci tohoto předsednictví se také uskutečnila počátkem dubna 2016 konference v Amsterdamu, jejímž hlavním výstupem se stala Amsterdamská výzva k Open Science. Ta představila potřebné kroky k úspěšné transformaci a naplnění zmíněného cíle do roku 2020.
Amsterdamská výzva rozdělila proces do 5 fází, v rámci kterých je třeba se soustředit na 12 konkrétních úkolů. V první fázi – odstranění bariér – je například vyžadována změna systému hodnocení a odměňování ve vědě nebo vytvoření transparentního prostředí pro akademickou komunikaci. V další fázi je vyžadován vývoj infrastruktur, především e-infrastruktur. Následně by se měly přijmout principy otevřené vědy a postupně pobízet změny v publikování. Ve čtvrté fázi by se již měla implementovat veškerá potřebná opatření a začít s monitorováním situace a redefinicí plánů. V poslední části procesu by pak mělo být zajištěno ukotvení principů do systémů jednotlivých zemí, a především do chování výzkumníků a dalších aktérů. Doporučení a postupy jsou samozřejmě průběžně revidovány například na základě pravidelných mezinárodních konferencí k tématu.
Report o pokroku států EU v procesu otevírání vědy z února letošního roku ale hovoří o pomalém tempu změn. Vědecké články publikované v letech 2013-2015 jsou zatím zpřístupňovány minimálně. Podle studie zahrnující více než 300 členů Asociace evropských univerzit zpřístupnilo méně než jednu pětinu vědeckých publikací téměř 70 % dotazovaných vysokých škol. Jako hlavní důvod tak malého pokroku v oblasti je uváděn stále přítomný tlak na publikování v konvenčních odborných časopisech. Respondenti uvedli, že v některých oborech je změna přístupu otázkou možného ohrožení celé kariéry.
Dosavadní vývoj chce změnit Robert-Jan Smits, který se na konci února 2018 stal zvláštním vyslancem EU pro open access. Ten je odhodlán jednat rázně, což demonstroval i svým posledním činem v pozici šéfa generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace. Všem vedoucím projektů v programu Horizont 2020 oznámil, že pokud nebude 100 % publikací vzniklých z těchto projektů otevřeně přístupných, budou pokutováni. Ze své nové pozice by nyní rád znovu otevřel diskusi o otevřeném přístupu a podnítil tak přehodnocení důvodů, proč je otevřená věda potřeba a jak by změna měla být realizována.Výsledkem diskuse by měl být konkrétní akční plán v oblasti, který chce prezentovat již na podzim 2018.
Autor: Vědavýzkum.cz (NS)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
