THE World University Rankings 2023: České školy stagnují

V letošním žebříčku THE World University Rankings 2023 se objevilo rekordních 1 799 vysokých škol z více než 104 zemí světa. Jde tak o mimořádně rozsáhlé srovnání kvality světových vysokých škol.

První desítku nejlepších škol i letos ovládly anglosaské univerzity. Jako nejlepší vysoká škola na světě se letos po sedmé v řadě umístila britská University of Oxford. Na druhém místě se již tradičně umístila americká Harvard University. Společnou třetí příčku obsadila University of Cambridge a Stanford University.

Dále se v první desítce postupně umístily Massachusetts Institute of Technology, California Institute of Technology, Princeton University, University of California, Berkeley a Yale University. Desítku nejlepších škol uzavírá britská Imperial College London.

První kontinentální evropskou školou v žebříčku a zároveň první ne-anglosaskou vysokou školou je letos ETH Zürich, která se umístila na 11. místě. Z evropských kontinentálních škol ji pak následuje až na třicátém místě Technical University of Munich.

Výsledky žebříčků na obecnější úrovni ale ukazují, že dominance univerzit ze Spojených států amerických se postupně zmenšuje. Aktuálně mají Spojené státy v první stovce nejlepších škol 34 zástupců. Minulý rok to ale bylo 38 reprezentantů a o pět let předtím dokonce 41 vysokých škol.

Čínské školy naproti tomu pomalu zvyšují svou prestiž – letos se do žebříčku dostalo sedm čínských vysokých škol. Ještě před pěti lety to přitom byly pouze tři. Čína je také stále výkonnější v oblasti produkce vědeckých výsledků. Velkou slabinou tamějších vysokých škol je ale internacionalizace – ta se v případě čínských škol podle výsledku žebříčků THE v průběhu let dokonce zhoršuje.

Nadprůměrně rychle se zlepšují také africké vysoké školy. Úspěšné jsou dále australské vysoké školy, které v posledním vydání výročního hodnocení vykazují velmi dobré výsledky. Stojí za tím především dobře financovaný kvalitní výzkum na tamějších univerzitách.

Celý žebříček THE World University Rankings 2023 je k dispozici zde.

České školy letos stagnují

Do první tisícovky nejlepších světových škol se letos vešly pouze tři vysoké školy. Zbylých patnáct se umístilo v druhé tisícovce. Nejlépe hodnocenou českou vysokou školou je již tradičně Univerzita Karlova, která se stejně jako minulý rok i letos umístila na 501.–600. příčce. Srovnatelná je tak například s britskou University of Greenwich, University of Iceland, rakouskou Johannes Kepler University of Linz nebo francouzskou University of Lille.

Na druhém místě se obdobně jako minulý rok objevila Masarykova univerzita, která taktéž úspěšně obhájila výsledek z předchozího roku. Umístila se tak na 801.–1000. místě na světě. Podle žebříčku je tak porovnatelná s University of Malta, americkou Mississippi State University, čínskou Nanjing Tech University nebo litevskou Vilnius University.

Na stejném místě jako Masarykova univerzita se umístila také Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. I ta obsadila sdílené 801.–1000. místo a taktéž tedy obhájila svůj výsledek z minulého roku. Ve všech sledovaných oblastech žebříčku se přitom meziročně Jihočeská univerzita zlepšila, přičemž největšího zlepšení dosáhla v počtu citací a obecně citovanosti. „Jsem rád, že děláme kvalitní vědu na špičkové úrovni, které si všímají badatelé z celého světa. Věřím, že v tomto trendu dokážeme pokračovat, umístění v žebříčku je samozřejmě i motivací pro další roky,“ komentuje umístění univerzity její rektor Bohumil Jiroušek.

Letos si ale mírně pohoršila Univerzita Palackého v Olomouci. Ta se minulý rok do první tisícovky vešla, letos se ale umístila těsně pod ní. Obsadila kolektivní 1001.–1200. místo na světě. Na této příčce se umístila také Česká zemědělská univerzita v Praze, které se i ve zvýšené konkurenci letošního žebříčku podařilo udržet výsledek z předchozího roku. Obě univerzity se tak podle žebříčku mohou srovnávat například s tureckou Istanbul University, University of Debrecen, britskou University of East London nebo francouzskou École Centrale de Lyon.

„ČZU se za poslední čtyři roky posunula z přibližně sedmého místa mezi českými VŠ na místo čtvrté, respektive dělené čtvrté. Ve všech relevantních žebříčcích naše absolutní pořadí buď stagnuje, nebo se mírně posouváme vzhůru. Spokojený samozřejmě budu až si výrazněji polepšíme i v absolutním světovém pořadí,“  komentuje výsledky aktuálního žebříčku rektor České zemědělské univerzity v Praze, Petr Sklenička. 

„Je třeba však říct, že pro české vysoké školy není jednoduché, byť jen uhájit pozice ve světových žebříčcích. To není výmluva. Od roku 2007 klesají reálné (očištěné o inflaci) příjmy českých vysokých škol ze státního rozpočtu na vzdělání. Vesměs všechny vyspělé země dnes investují do vysokého školství více než my. I v řadě chudších zemí je státní podpora vysokoškolského vzdělání a výzkumu štědřejší. V Asii vzniká množství nových vysokých škol s rozpočty, které jim mohou naše univerzity jen tiše závidět. Ty se pak řítí světovými žebříčky vzhůru. Je velmi těžké v takových podmínkách udržet kvalitní zaměstnance a je ještě těžší takové vědce a pedagogy k nám ze světa přilákat,“  vysvětluje Petr Sklenička.

Podle něj ovšem není srovnání v žebříčcích vysokých škol bez svého významu. „Osobně mám pocit, že žebříčky jsou vhodným doplňkem českého systému hodnocení vědy a výzkumu, který je zbytečně složitý a zahleděný tak trochu sám do sebe. Většinu slabin, bez nichž bychom se umísťovali výše, si uvědomujeme i bez žebříčků. Pracujeme na tom, abychom se posouvali vpřed, ale za současného financování vysokých škol cítíme zřetelné limity našeho snažení,“  dodává Sklenička.

České školy v druhé polovině

Dalších osm českých vysokých škol se umístilo na sdíleném 1201.–1500. místě na světě. Na této příčce se umístilo Vysoké učení technické v Brně, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Univerzita Hradec Králové, Mendelova univerzita v Brně, Ostravská univerzita, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Západočeská univerzita v Plzni.

Českou účast uzavírá pětice vysokých škol, které se umístily na sdílené 1501.+ pozici. Na tomto místě se umístila Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Univerzita Pardubice, Vysoká škola ekonomická v Praze, Technická univerzita v Liberci a Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě.

Na výsledky českých vysokých škol se můžete podívat zde.

Jak se letos porovnávalo?

Do letošního žebříčku byly zařazeny pouze ty vysoké školy, které vyučují i bakalářské studenty a mezi lety 2017 a 2021 vyprodukovaly více než 1000 publikací. Pokud však publikace dané vysoké školy vznikly pouze v jednom z 11 sledovaných oborů, vysoká škola se také do žebříčku nedostala. Metodologie žebříčku je založena na hodnocení ve 13 indikátorech, které jsou sdružené do pěti tematických skupin.

První skupina indikátorů hodnotí studijní prostředí na jednotlivých univerzitách. Do této skupiny indikátorů patří hodnocení reputace, poměr studentů a zaměstnanců, počet doktorských studentů na počet bakalářských studentů, počet udělených doktorátů na počet zaměstnanců a konečně také vážený institucionální příjem.

Druhá skupina indikátorů směřuje k samotnému hodnocení kvality výzkumu, který je na jednotlivých vysokých školách realizován. V této oblasti se hodnotila pověst vysokých škol, výzkumná produktivita (tedy počet publikací na výzkumníka z dané instituce, který je upraven podle velikosti vysoké školy a oboru) a příjem z výzkumu.

Počet citací a obecně citovanost tvoří třetí skupinu indikátorů – ve finálním hodnocení má celkovou váhu 30 % výsledného skóre.

Čtvrtou kategorií je pak mezinárodní spolupráce. Žebříček v této oblasti hodnotí schopnost univerzit přitáhnout studenty, doktorandy a vědecké pracovníky ze zahraničí. Skóre zlepšují také mezinárodní kooperace mezi institucemi mimo domovskou zemi.

Pátou hodnocenou kategorií je transfer technologií a znalostí. Hodnoceným indikátorem je v tomto smyslu vážený příjem ze spolupráce s průmyslovým sektorem.

Více o metodologii žebříčku si můžete přečíst zde.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)