Soukromá vesmírná mise Polaris Dawn dosáhla řady rekordů, co doporučuje Draghi ve své zprávě Evropě pro vědu a výzkum a proč univerzity nepodporují projekty dvojího užití v FP10. Přinášíme další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací událo za září.
Astronauti mise Polaris Dawn zveřejnili tuto fotografii na síti X pomocí internetových satelitů Starlink společnosti SpaceX dne 12. září 2024. (Zdroj obrázku: Polaris Program na síti X)
Kromě výše zmíněných událostí 18. září oznámila Ursula von der Leyen nominace na pozice, které se týkají evropského výzkumného prostoru. Bulharka Ekaterina Zaharieva bude mít v gesci startupy, výzkum a inovace. Více se o nové komisařce dozvíte v tomto článku.
Univerzity nepodporují projekty s dvojím užitím v rámci FP10
S ohledem na aktuální geopolitickou situaci, zejména pak v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu, je často zmiňováno posílení obranného výzkumu a vývoje. Začátkem letošního roku proto Komise předložila řadu možností pro 10. rámcový program (FP10) – včetně povolení projektů dvojího užití, tedy projektů s vojenským (obranným) potenciálem, v určitých částech programu.
Zmíněný návrh Komise vyvolal intenzivní diskuze ve vědeckých kruzích (dočtete se v tomto článku). Na základě výsledků veřejné konzultace, kterou Komise zveřejnila v polovině září, se většina akademických a výzkumných organizací vyslovila, aby se nový rámcový program zaměřoval stejně jako jeho předchůdce Horizont Evropa. Tedy pouze na civilní projekty. Tento postup představuje první ze tří možností, které Komise prezentovala 24. ledna 2024 v dokumentu „white paper“. Druhou možností je povolení výzkumu s dvojím užitím a tedy odstranění výhradního zaměření na civilní aplikace ve vybraných částech programu FP10. Třetí možnost pak představuje vytvoření zvláštních nástrojů se specifickým zaměřením na výzkum a vývoj s potenciálem dvojího využití.
Ze všech respondentů se k druhé možnosti nejvíce přiklonily soukromé společnosti, a to polovinou hlasů. Druhá polovina podniků, jež poskytla zpětnou vazbu, neuvedla preferovanou možnost. Celkově však většina respondentů, zejména výzkumné instituce, nevládní organizace a občané, favorizuje první variantu, tedy nepodporovat výzkum dvojího užití.
Portál Science Business v této souvislosti uvedl, že se některé výzkumné organizace obávají ztížení spolupráce se zahraničními partnery v případě začlenění projektů dvojího užití do FP10. Toto tvrzení potvrzuje vyjádření Leibniz Association, v němž je uvedeno, že začlenění projektů dvojího užití „může omezit globální spolupráci a vyloučit z projektů výzkumné pracovníky ze třetích zemí“. Dále se pak výzkumné organizace obávají, že by začlenění těchto projektů mohlo omezit finanční prostředky určené na civilní projekty.
Doporučení v oblasti vědy a výzkumu podle Maria Draghiho
Dne 9. září předal Mario Draghi, expremiér Itálie a bývalý ředitel Evropské centrální banky, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové přibližně 400 stránkovou zprávu o konkurenceschopnosti Evropy (o této události jsme informovali v rámci měsíčního přehledu novinek TC Praha z oblasti rámcových programů EU – Horizont Evropa a H2020, pozn.red.). Vypracováním plánu, který vymezuje evropské finanční priority, a tím tak doporučuje utváření příštího víceletého finančního rámce EU, byl italský exministr pověřen Komisí před rokem.
V oblasti výzkumu a inovací zpráva uvádí negativa aktuálního stavu, jako je například komercionalizace výsledků.
„Podstatná část poznatků vytvořených evropskými výzkumnými pracovníky zůstává komerčně nevyužita. Podle Evropského patentového úřadu je komerčně využívána přibližně pouze třetina patentovaných vynálezů registrovaných evropskými univerzitami nebo výzkumnými institucemi. Důvodem tohoto neúspěchu je skutečnost, že výzkumní pracovníci v Evropě jsou hůře integrováni do inovačních klastrů, sítí univerzit, začínajících podniků, velkých společností a investorů rizikového kapitálu. Ty přitom mají na svědomí velký podíl úspěšných komercializací v odvětvích špičkových technologií,“ uvádí se ve zprávě.
Terčem kritiky se v reportu stala také byrokratizace přístupu k veřejnému financování pro soukromé subjekty a duplikace v rámci evropských programů: „Finanční nástroje jsou roztříštěné a postrádají zaměření na strategické priority. EU má téměř 50 výdajových programů, což brání rozpočtu EU dosáhnout dostatečné velikosti pro větší projekty na celoevropské úrovni. To také vede k duplicitám a překrývání, protože stejná oblast politiky může být financována z množství programů EU, které spravuje Komise nebo členské státy. Druhým problémem je, že přístup k veřejnému financování EU je pro soukromé subjekty složitý a nadměrně byrokratický.“
Draghiho zpráva dále vyzývá k vytvoření agentury „typu ARPA“ na evropské úrovni, tedy inovační agentury po vzoru americké Agentury pro pokročilé obranné výzkumné projekty (Defense Advanced Research Projects Agency – DARPA). Ta by podle zprávy mohla vzniknout transformací z Evropské rady pro inovace (EIC).
Podle Draghiho není EIC dostatečně nezávislá na úřednících Komise, je příliš pomalá a nezapojuje dostatečný počet programových manažerů – odborníků, kteří podle modelu ARPA dostávají podstatný prostor a rozpočet na realizaci významných inovací.
„Stávající EIC by měla být reformována po stránce řízení a poté by měla být vybavena většími zdroji, aby se stala skutečně novou agenturou typu ARPA, která by podporovala projekty s výsledky a přelomovým technologickým pokrokem,“ stojí ve druhé části zprávy (Hloubková analýza a doporučení).
Tato část se dále v oblasti doporučení zaměřuje i na FP10, u kterého stanovuje výši doporučeného rozpočtu 200 miliard eur, a vyzývá k dalším reformám v jeho prioritních oblastech a také v oblasti řízení. Navýšit financování pak zpráva doporučuje i v případě Evropské rady pro výzkum (ERC).
Soukromá vesmírná mise Polaris Dawn dosáhla prvenství i nových vědeckých poznatků
Polaris Dawn, vesmírná komerční mise organizovaná společností SpaceX, která odstartovala 10. září a skončila 15. září kontrolovaným přistáním v Mexickém zálivu, dosáhla několika rekordů. Kromě prvního komerčního výstupu do vesmíru a nejvzdálenější cesty člověka ve vesmíru od dob, kdy NASA realizovala mise Apollo, bylo cílem letu získat data o tom, jak lidské tělo reaguje na cesty vesmírem. Ty představují pro zdraví posádky řadu rizik a pro lidský organismus jsou extrémním stresorem.
Za tímto účelem se podle časopisu Nature na lodi Crew Dragon uskutečnilo 36 experimentů, na nichž se podílelo 31 různých institucí z Kanady, Saúdské Arábie a Spojených států. Naprostá většina z nich přitom byla zaměřena na zdraví posádky.
Například tým Leigh Gabel, kinezioložky z University of Calgary v Kanadě, zkoumá po příletu posádky účinky mikrogravitace na zdraví kostí prostřednictvím rentgenových snímků s vysokým rozlišením. Podle dřívějších výzkumů Gabel mohou navrátivším astronautům z International Space Station (Mezinárodní vesmírné stanice – ISS) podmínky ve vesmíru oslabit vnitřní struktury nosných kostí. Ty se však podle uvedené studie plně nezhojí ani rok po návratu na Zemi.
Polaris Dawn má také mimo jiné ambici blíže prozkoumat neurookulární syndrom spojený s kosmickým letem (Spaceflight Associated Neuro-ocular Syndrome – SANS). Při tomto stavu, který je způsobený opět mikrogravitací při dlouhodobém pobytu ve vesmíru, dochází – často k trvalým – změnám v oku. Posádka Polaris Dawn tak v rámci projektu ve spolupráci s University of Colorado během letu nosila „chytré“ kontaktní čočky, které zaznamenaly tlak tekutiny v oku. Data tak pomohou dalšímu výzkumu. Mise Polaris Dawn tak demonstrovala potenciál komerčních letů – od otestování nové technologie (například nových skafandrů) po zmíněné testy spojené s dopadem vesmírných cest na lidský organismus. Podle vědců soukromé lety pomohou získat rychleji odpovědi na otázky v této problematice než vládní mise s vyškolenými astronauty. Ty totiž nejsou dostatečně frekventované.
„Je opravdu těžké studovat astronauty v rámci státních letů, protože trvá dlouho, než jich třeba deset nebo dvanáct absolvuje šestiměsíční misi. Soukromé lety do vesmíru by nám v tomto směru mohly dát skutečný náskok,“ uvedla pro časopis Nature Leigh Gabel.
KLDR zveřejnila snímky odstředivek na obohacování uranu, poodkryla tak vývoj jaderného programu
Fotografie, které zachycují severokorejského vůdce Kim Čong-una v hale s centrifugami na obohacování uranu, zveřejnila v polovině září tamní státní zpravodajská agentura KCNA (Korean Central News Agency). Snímky se později objevily jak v tuzemských, tak v zahraničních médiích (například v BBC) a zvýšily obavy z jaderného programu KLDR.
Podle odborníků těsné uspořádání odstředivek na snímcích naznačuje, že KLDR provádí počáteční fázi obohacování plynného hexafluoridu uranu. Země tak vylepšila své kapacity na výrobu bomb, které podle tvrzení expertů ohrožují zejména sousední Jižní Koreu.
Kim Čong-un ve svém projevu v roce 2023 uvedl, že země „exponenciálně“ zvýší své jaderné zásoby. Naznačil také, že toto úsilí bude zahrnovat velké množství taktických jaderných zbraní s nižším výkonem. To zahrnuje rakety krátkého a středního doletu.
Zpráva neziskové organizace Federation of American Scientists zveřejněná 15. července 2024 uvádí, že Severní Korea již nashromáždila dostatek štěpného materiálu až pro 90 hlavic. Podle Hanse Kristense, ředitele FAS, KLDR provedla v období 2006–2017 šest jaderných testů.
Siegfried Hecker, bývalý ředitel Los Alamos National Laboratory, pro časopis Science uvedl, že výbuchy zahrnovaly dvě uranové nálože a jednu termonukleární bombu, která pravděpodobně využívala tritium ke zvýšení výtěžnosti pomocí nárazové jaderné fúze.
Analytici se dále podle článku časopisu Science obávají zapojení Ruska do celé záležitosti. KLDR zásobuje Rusko konvenčním arzenálem v konfliktu na Ukrajině, což může na oplátku vyústit v jadernou spolupráci těchto zemí. „Rusko by bylo opatrné při sdílení odborných znalostí, ale nepřekvapilo by mě, kdyby KLDR poskytovalo suroviny a pokročilou elektroniku,“ uvedl Olli Heinonen, bývalý vedoucí bezpečnostních opatření International Atomic Energy Agency.
Vědečtí pracovníci ve Venezuele volí exodus: tamní vědu sužuje nedostatek financí i omezení akademické svobody
Po sporném vítězství Nicoláse Madury nad kandidátem opoziční strany Edmundem Gonzálezem Urrutiem v letošních venezuelských prezidentských volbách, které zpochybnil i americký ministr zahraničí Antony J. Blinken, zavládly v zemi protesty a nepokoje. Současný prezident se tak uchýlil k pronásledování politické opozice. Od vyhlášení Madurova vítězství Národní volební radou došlo ve Venezuele k zatčení více než 1600 lidí, včetně studentů a profesorů. Edmundo González, který proti Madurovi kandidoval, uprchl 8. září do Španělska, aby se vyhnul zatčení.
V aktuální situaci trpí ve Venezuele rovněž oblast vědy a výzkumu. Na základě výpovědí, které poskytli (často anonymně) tamní vědci časopisu Nature, byl výzkum cenzurován a podfinancován již před volbami. Vědci ale očekávají, že se situace ještě zhorší. A to zejména v souvislosti s již schváleným zákonem, který reguluje nevládní organizace. Na ty se někteří vědci spoléhají při financování nebo publikování svého výzkumu. To by pro venezuelské vědce mohlo znamenat konec nezávislé vědy.
Ze země tak podle informací Nature odcházejí za kvalitním vzděláním a za stabilní kariérou nejen mladí vědci, ale i řada seniorních vědeckých pracovníků.
Problém představují i cenzurní zásahy do vědeckých témat, které by mohly „pošpinit“ obraz Venezuely. Například opětovné vypuknutí kdysi vymýcených nemocí nebo znečištění amazonského pralesa v důsledku nelegální těžby. Oslovení venezuelští vědci časopisu Nature sdělili, že své práce buď publikují anonymně, či z jiné země, kde nejsou pod dohledem vlády, nebo provádějí autocenzuru.
Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
