Proběhlo vyhlášení laureátů Nobelových cen, EU a Japonsko uzavřely klíčovou dohodu o sdílení superpočítačů a polští akademici upínají své naděje k nové vládě, která v zemi může obnovit akademickou svobodu. Portál Vědavýzkum.cz nabízí další pravidelné shrnutí toho nejzajímavějšího, co se v zahraničí ve světě výzkumu, vývoje a inovací za právě uplynulý říjen událo.
Vyhlášení laureátů Nobelových cen
Měsíc před slavnostním předáváním prestižních Nobelových cen – pěti cen (za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír) a jedné ceny z oblasti ekonomických věd, jež se odehraje v Oslu – jsme zkraje října (v období 2. – 9. 10. 2023) měli možnost se dopředu seznámit s letošními laureáty. Ti ve zmíněných oblastech pomohli lidem svými převratnými objevy.
Jako první byli 2. 10. vyhlášeni laureáti v oblasti lékařství – Katalin Karikó a Drew Weissman. Ti si cenu převezmou za pomoc při vývoji mRNA vakcín, jež byly podávány stovkám milionů lidí na celém světě a minimalizovaly tak ztráty na životech.
Vítězná trojice – Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L’Huillier – na poli fyziky dosáhla úspěchu v podobě objevu experimentální metody umožňující generovat extrémně krátké světelné záblesky.
Další ohodnocenou trojicí, tentokrát v oboru chemie, tvoří vědci Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Ti byli oceněni za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů, jež jsou známé jako kvantové tečky.
Nobelovu cenu za literaturu obdrží Jon Fosee, norský dramatik, a laureátkou ceny za mír se stala Narges Mohammadí za „boj proti útlaku žen v Íránu a za prosazování lidských práv a svobody pro všechny“.
Poslední ocenění – v oboru ekonomie – získala Claudia Goldinová za první ucelený popis výdělků a účasti amerických žen na trhu práce v průběhu dvou staletí.
Americká Národní nadace pro vědu investuje do spolupráce s původními obyvateli
Je možné, aby byly k řešení vědeckých otázek – spolu se západní vědou – použity i znalosti domorodců? Nové centrum sází na to, že ano. Národní nadace pro vědu (NSF) věnuje 30 milionů dolarů na tento netradiční přístup, jenž se zaměří na oblasti, jako je změna klimatu, potravinová nejistota a ztráta tradiční kultury.
Průběh projektů bude probíhat tak, že se nejprve sejdou kmenoví představitelé a dohodnou se na informacích a poznatcích, které chtějí výzkumníci shromáždit. Dále pak proběhnou diskuze o vztahu mezi jednotlivými složkami projektu a o tom, jaký přínos budou mít výsledky pro komunitu. Tato rozhodnutí budou učiněna před vypracováním plánu výzkumu.
Jako konkrétní příklad lze uvést znalosti kmene Passamaquoddy. Ti již tisíciletí využívají své poznatky nejen o pobřežních vodách v Mainském zálivu k udržitelnému získávání plodů oceánu. Antropolog Darren Ranco z University of Maine v souvislosti s nově vzniklou spoluprací nyní doufá, že se mu podaří spojit jejich znalosti o přílivu a odlivu, teplotě vody, salinitě a dalších faktorech se západním přístupem v projektu, jehož cílem je studovat dopad znečištění pobřeží na ryby, měkkýše a pláže.
„Válka má přednost“ – podle izraelských univerzit bude mít zásadní význam pro vědu zachování mezinárodních vazeb
Leo Corry, prezident Open University of Israel, pro deník Times Higher Education uvedl, že jak on, tak i jeho kolegové z vedení výzkumných univerzit strávili většinu října zajišťováním bezpečnosti kolegů a studentů a vymýšlením způsobů, jak by se židovské a arabské komunity mohly promíchat a kooperovat na univerzitní půdě v míru.
Těsné vazby s USA a Evropou byly pro izraelskou vědu doposud velkým přínosem, jak přiznává nejen prezident Open University of Israel. Samotným důkazem těchto vztahů je například fakt, že Evropská rada pro výzkum prodloužila lhůty, aby izraelští výzkumníci zůstali v kurzu.
„Mnoho z nás truchlí, téměř každý člověk zná osobně někoho, kdo byl buď zabit, unesen anebo zraněn, zejména na naší univerzitě. Výzkum aktuálně není na vrcholu našich priorit, ale stále probíhá. Jednak proto, že mnohým pomáhá zažít pocit normálnosti a toho, že jsou užiteční, a také proto, že samozřejmě náš výzkum je důležitý z dlouhodobého hlediska,“ okomentoval konflikt Michael Meijler, biochemik na Ben-Gurion University of the Negev.
Španělský vědec pravděpodobně zemřel na nemoc, kterou studoval
Španělská policie zahájila vyšetřování na University of Barcelona poté, co zemřel akademik na podezření z Creutzfeldt-Jakobovy choroby (CJD), smrtelné a nevyléčitelné mozkové poruchy, kterou se podle některých podezření nakazil ze vzorků, jež studoval.
Dalším důvodem zahájení vyšetřování byl fakt, že při laboratorních kontrolách po úmrtí biochemika, jehož jméno zůstává v anonymitě, byly v mrazáku v univerzitní laboratoři objeveny tisíce nepovolených vzorků mozkomíšního moku od lidí nakažených CJD.
Podle Jesúse Requena, výzkumníka prionů z University of Santiago de Compostela, jsou případy laboratorní infekce CJD neuvěřitelně vzácné. Univerzita potvrdila pouze to, že zahájila interní vyšetřování, aby „zjistila, jak se vzorky objevily“ v laboratoři.
EU a Japonsko uzavřely dohodu o sdílení superpočítačů
Během tohoto měsíce vrcholila jednání mezi EU a Japonskem, v rámci kterých začátkem příštího roku budou moci vybraní evropští a japonští vědci vzájemně využívat své superpočítače. Jedná se o nejnovější snahu Bruselu přiblížit se Tokiu v oblasti výzkumu a technologií. EU se v této souvislosti – zejména po invazi na Ukrajinu – snaží navázat lepší vztahy s ostatními demokratickými zeměmi.
EU si od projektu HANAMI slibuje, že tato kooperace povede k průlomovým návrhům nové generace strojů. Zároveň je spolupráce obou zemí známkou toho, že vzhledem ke stále dražším superpočítačům se v oblasti výpočetní techniky země snaží uzavírat geopolitická spojenectví, aby si i nadále udržely konkurenceschopnost.
Evropanům dohoda umožní provádět simulace na japonském stroji Fugaku, podle některých měřítek prvním exascale superpočítači na světě, který je schopen provádět více než miliardu operací za sekundu.
Možný restart polské vědy po volbách
Proběhnuvší polské parlamentní volby, jež se uskutečnily 15. října 2023 a které zaznamenaly od pádu komunismu rekordní účast, a to 74 %, vdechly nejen polským akademikům naději zejména v oblasti možné obnovy akademické svobody. Její narušení bylo v uplynulých letech ze strany vládnoucí PiS často zaznamenáváno.
První vyjádření některých akademiků dávají tušit, že od nové vlády v čele s Donaldem Tuskem očekávají zásadní změnu k lepšímu v oblasti dlouhodobé strategie vědy, zlepšení financování v sektoru výzkumu a vzdělávání. Dále pak očekávají konstruktivní dialog mezi ministrem školství a akademickou obcí a v neposlední řadě očekávají zlepšení akademické svobody bez dosavadních intervencí vlády, kterých se v posledních měsících dopouštěl například ministr školství a vědy Przemysław Czarnek.
Navzdory nadějím a zmíněným predikcím je však těžké aktuálně určit, jaká přesně bude strategie nové vlády v oblasti vysokého školství a vědy. Skutečnost je taková, že se v programech vítězných stran neobjevuje detailní a přesná vize budoucnosti těchto oblastí.
Podle belgického výzkumu může za vyhubení dinosaurů prach
Tým geologů vedený Cemem Berkem Senelem z Royal Observatory of Belgium v Bruselu znovu zkoumal následky dopadu meteoritu, který vytvořil mexický kráter Chicxulub, přičemž výsledky výzkumu byly publikovány tento měsíc. Zmíněná kolize měla mít za následek vyhubení jak dinosaurů, tak velké části života na Zemi.
Vědci zkoumali dobře zachovalý vzorek horniny ze Severní Dakoty, který vznikl v době vymírání dinosaurů. Ve vzorku zkoumali množství síry, sazí a minerálů, jež se nazývají křemičitany, a zjistili, že vzorek obsahuje mnohem více malých, jemných částic křemičitého prachu – o průměru od asi 0,8 do 8,0 mikrometrů, než se očekávalo.
Senelův tým se domnívá, že dopad asteroidu vyvrhl mračna těchto drobných částic. Ty pak blokovaly Slunce a mohly zabránit rostlinám ve fotosyntéze až dva roky po dopadu. Podle této teorie tak vegetace odumřela, což mělo za následek vyhladovění mnoha býložravých druhů. Ti pak chyběli v potravním řetězci, a to dále mohlo přispět k masovému vymírání dinosaurů.
„Potřebujeme získat hlubší znalosti o tom, co způsobilo globální ochlazení nebo absenci fotosyntézy, abychom se posunuli v chápání přesných mechanismů, které následovaly po dopadu Chicxulubu. Je to poprvé, co paleoklimatické simulace poukázaly na dvouleté utlumení fotosyntetické aktivity a 15-20letou zimu způsobenou dopadem prachu,“ okomentoval výzkum vedoucí výzkumného týmu Senel.
Autor: Vědavýzkum.cz (JM)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
