Věda kolem světa: V USA vydali pokyn k zabezpečení výzkumu, Nizozemsko upřednostní vědkyně

Bílý dům vydal pokyny pro zabezpečení výzkumu na univerzitách

Primárním cílem nových opatření Spojených států amerických, která 10. července vydala kancelář Bílého domu White House Office of Science and Technology Policy (OSTP), je zamezit úniku citlivých informací amerického výzkumu do Číny, Ruska nebo jiných zemí.

Nová pravidla, v rámci kterých dojde k monitorování zahraničních cest výzkumných pracovníků, k realizaci pravidelných bezpečnostních školení a dále dojde ke zpřísnění kybernetické bezpečnosti, se budou týkat 150 největších amerických univerzit.

Tobin Smith, viceprezident Asociace amerických univerzit, která zastupuje 69 předních amerických univerzit, pro portál Science Business uvedl, že aktuální opatření univerzitám umožňují oproti návrhu z roku 2023 flexibilitu při plnění bezpečnostních požadavků. Až v praxi se však ukáže, jak budou jednotlivé americké subjekty tuto politiku implementovat. „Pokud budou postupovat různě, ztíží to dodržování předpisů a zvýší náklady,“ uvedl Smith.

Zmíněné požadavky navazují na bezpečnostní opatření na amerických univerzitách a výzkumných ústavech z roku 2016, tedy v období vlády Donalda Trumpa, a mají původ zejména v rostoucích obavách z čínské technologické konkurence. Návaznost na toto období lze podle Science Business spatřit dokonce i v lexikální rovině textu dokumentu, jako jsou obvinění: „Čína zneužívá mezinárodní výzkumnou spolupráci tím, že podkopává hodnoty, jako je transparentnost, odpovědnost a reciprocita, k prosazování svých strategických cílů a vojenské modernizace“.

Ke zpřísnění bezpečnostních opatření přistupují všichni významní spojenci Spojených států – od Evropy po Austrálii. Podle Science Business se však objevují stížnosti, že bez ohledu na to, co pravidla skutečně říkají, jejich existence odrazuje výzkumné pracovníky od pokusů o mezinárodní spolupráci – jak se spojenci, tak právě i s Čínou. V této souvislosti 10. července na zasedání ministrů G7 vyzvala předsedkyně Evropské rady pro výzkum Maria Leptin ministry, aby neomezovali globální spolupráci dalším zpřísňováním bezpečnostních opatření ve výzkumu.

Zmíněné prohlášení Bílého domu ukládá agenturám, aby do šesti měsíců podaly zprávu o přesném postupu. Univerzity následně do 18 měsíců potvrdí, že dané postupy dodržují.

Čína přijala tvrdá opatření k potrestání plagiátorství ve výzkumu

V souvislosti s narůstajícími podvody ve vědě, o kterých jsme informovali například v nedávno zveřejněném článku Publish or perish: Problémy současného vědeckého publikování, se Čína rozhodla přijmout nová opatření, která již nyní tvrdě potírají vědce obviněné z plagiátorství.

Během července podle informací portálu Times Higher Education čínské ministerstvo pro vědu a technologie zveřejnilo jména čtyř výzkumných pracovníků, u nichž bylo zjištěno, že se v návrzích výzkumných projektů financovaných vládou dopustili plagiátorství. Jmenován byl také další vědec, který údajně lobboval u recenzentů projektových žádostí za zvýhodnění. Trestem v tomto případě byl zákaz participace na výzkumných projektech podporovaných vládou po dobu tří let, navíc jména těchto vědců budou zařazena do „databáze nepoctivců“.

Zmíněný zákrok proti plagiátorství Čína iniciovala začátkem roku, kdy zahájila celonárodní přezkum akademických pochybení poté, co vyšlo najevo, že tisíce prací čínských výzkumníků byly z těchto důvodů staženy.

„Tento ponižující výsledek na mezinárodní scéně přiměl Čínu k přijetí drastických opatření,“ uvedl pro portál Times Higher Education Stephen Gow, člen národního poradního sboru QAA pro akademickou integritu.

Čínská vláda v rámci těchto snah dále přijala další opatření k prevenci nesprávného vědeckého chování, a to včetně požadavku, který všem univerzitám v zemi stanovuje, aby ohlašovaly veškeré případy stažených studií z důvodu plagiátorství a hlásily nesprávné vědecké chování vládě.

Nizozemská NWO v grantovém programu upřednostní vědkyně, pokud návrhy získají stejný počet bodů

Nizozemská rada pro výzkum (Nederlandse Organisatie voor Wetenschappelijk Onderzoek – NWO) zavádí od letošního podzimu do svého nového grantového programu Vidi pilotní pravidlo: pokud dva návrhy získají podobné skóre, budou upřednostněny kandidátky.

Cílem je získat i udržet více vědeckých pracovnic ve fázi „uprostřed kariéry“, kdy je pro ženy nejpravděpodobnější, že opustí akademickou půdu.

„Jedná se o cenný krok ke zvýšení příležitostí pro ženy v rámci možností, které má NWO jako poskytovatel finančních prostředků. Chceme tím pomoci zvýšit počet žen na vedoucích vědeckých pozicích. Odpovědnost za zvýšení větší rozmanitosti však leží na všech stranách. Největší vliv mohou mít samotné instituce svými zaměstnavatelskými politikami,“ uvedl v oficiálním prohlášení NWO Arfan Ikram, člen výkonné rady NWO odpovědný za diverzitu a inkluzi.

Na základě údajů UNESCO Institute for Statistics počet žen ve vědě stále zaostává za muži: konkrétně jsou ženy zastoupeny v oblasti vědy méně než 30 %. Podle oficiálních vyjádření NWO v tomto směru považuje diverzitu a inkluzi za zásadní pro rozvoj vědy.

„Je důležité, aby se setkávali různí lidé a témata byla osvětlena z různých perspektiv. To totiž nejenže generuje nové nápady a kreativní myšlení, ale také vede k hlubšímu a lepšímu pochopení témat a problémů. Kvalitní výzkum vyžaduje rozmanitou akademickou obec,“ stojí v prohlášení.

NWO programem Vidi navazuje v těchto snahách na program Aspasia, který proběhl v minulém roce. Jednalo se o dočasnou finanční pobídku, která podporovala postup docentek na vyšší univerzitní pozice.

Botanici na Mezinárodním kongresu v Madridu odhlasovali odstranění urážlivých názvů rostlin u stovek druhů

20. Mezinárodní botanický kongres konaný v polovině července v Madridu na základě tajného hlasování za účasti 556 vědců rozhodl o přijetí změny názvů stovek rostlin. Celkem 63 % vědců podpořilo změnu, která tak odstraní negativní rasové konotace samotného názvu.

Kongres například rozhodl odstranit písmeno „c“ ve více než 300 vědeckých názvech rostlin, řas a hub, které obsahují caff(e)r-. Změnou o jedno písmeno tak dojde k odstranění odkazů na caffra, což je nadávka z dob apartheidu používaná k diskriminaci černochů v Jihoafrické republice, ve prospěch affra a příbuzných odvozenin, což jednoduše naznačuje, že druh má původ v Africe.

Diskuse, které rozhodnutí předcházely už od roku 2021, však byly po léta bouřlivé. Někteří botanici prosazovali obnovení názvů původních druhů a změnu těch s negativní rasovou konotací v názvu. Příkladem jsou názvy rodu Hibbertia, který byl pojmenován na počest anglického bojovníka proti abolicionismu a majitele plantáží George Hibberta. Několik botaniků také navrhlo zbavit se přívlastků „uctívajících“ člověka úplně s argumentem, že „neodpovídají rovnosti a zastoupení“. Jiní vědci se proti tomu ohradili s tvrzením, že taxonomie by neměla být ovlivňována společenskými hnutími.

Taxonomové se podle časopisu Science často zdráhají měnit názvy druhů. Změny totiž mohou způsobit zmatek a musí být revidovány v databázích a někdy i v legislativě – například v ochraně ohrožených druhů. Návrhy, které botanici na kongresu přijali, jsou tak v kontrastu s tím, o čem v minulém roce rozhodla Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (International Commission on Zoological Nomenclature).

Zmíněný kongres dále schválil, že stávající výbor, který posuzuje jména, jež mohou být neplatná z jiných důvodů, např. z důvodu předchozího nálezu, se bude zabývat i žádostmi o změnu jmen považovaných za urážlivá.

Tento výbor bude posuzovat pouze námitky proti novým vědeckým názvům rostlin, které budou zveřejněny po 1. lednu 2026 a již zavedené názvy nebude zpětně opravovat. Problémové stávající názvy a další etické problémy v taxonomii bude řešit ad hoc skupina, která o těchto problémech podá na příštím kongresu zprávu.

Kanada se oficiálně připojila k programu Horizont Evropa

O připojení Kanady k evropskému rámcovému inovačnímu programu Horizont Evropa jsme vás informovali již v roce 2023, kdy byl celý proces oznámen. Dne 3. července byl oficiálně podepsán dokument o připojení za přítomnosti komisařky Iliany Ivanova. Díky tomu se Kanada připojila k Novému Zélandu a Jižní Koreji, tedy k přidruženým zemím mimo Evropu.

„Výzvy, kterým čelíme, jsou globální, a proto musíme při jejich řešení spolupracovat. Z celého srdce vítám Kanadu v našem programu Horizont Evropa,“ uvedla Ivanova podle Science Business při podpisu.

Podle dohody však bude Kanada participovat pouze na aktivitách II. pilíře rámcového programu. Ten zpravidla financuje konsorcia vědců a společností s cílem překonat průmyslové, sociální a environmentální výzvy.

Ačkoli byl celý proces přidružení Kanady doveden do zdárného cíle a neuvázl na mrtvém bodě jako zatím v případě Japonska a Austrálie, čekalo se na něj dlouho. Rozhovory mezi oběma stranami začaly již v roce 2018, kdy Brusel započal iniciativu rozšíření svých rámcových programů mimo evropský region.

Jedním ze sporných bodů jednání byla otázka, jak omezit náklady. Ačkoli podrobnosti dohody doposud nebyly zveřejněny, podle Science Business bude Kanada pravděpodobně platit Bruselu zhruba tolik, kolik její výzkumní pracovníci v rámci programu získají, a to podle modelu „pay as you go“.

V útrobách žraloků ostrounů byl nalezen kokain, studie varuje před znečištěním 

Začátkem července upoutala řadu jak zahraničních, tak domácích médií studie, publikovaná v časopise Science of the Total Environment, v níž brazilští vědci detekovali v tělech 13 žraloků ostrounů kokain. Zjištění jako kdyby předpovídaly filmové snímky vydané v minulém roce. Kromě hororového filmu s podprůměrně kvalitní produkcí Cocaine Shark spatřil světlo světa i o něco serióznější dokument Cocaine Sharks, který se zaměřil na to, zda žraloci v Mexickém zálivu konzumují balíčky kokainu ztracené nebo vyhozené pašeráky drog.

Ačkoli původ detekovaného kokainu v organismu žraloků zmíněná studie neobjasňuje, přítomnost této stimulační drogy byla prokázána, a to jak v játrech, tak i ve svalové tkáni. Kromě toho, že byly vzorky pozitivní, koncentrace látky navíc byly až 100krát vyšší než u dřívějších výzkumů, které se zaměřovaly na jiné vodní tvory.

Zprávy v médiích o tomto zjištění veřejnost přijala s pobavením, Enrico Mendes Saggioro, toxikolog životního prostředí z Oswaldo Cruz Foundation, s dalšími autory studie však varuje, že toxické látky v játrech žraloků mohou bránit produkci vitellogeninu, který se stává žloutkem potřebným pro vaječné buňky. Všechny samice ve studii byly březí, důsledky vystavení kokainu pro plody však doposud nejsou zcela známy. Stále také není jasné, zda a jak droga ovlivňuje chování žraloků.

Brazilští výzkumníci podle časopisu Science dále vyzývají k dalším výzkumům v pobřežních vodách, aby se určil původ stimulační drogy. Tým také upozorňuje, že žraloci jsou v Brazílii běžným zdrojem potravy. Pokud jsou silně kontaminováni kokainem, mohou představovat zdravotní riziko i pro člověka.

 

Autor: Jan Michal (Vědavýzkum.cz)

Zdroje jsou uvedeny přímo v textu.