S pokračující ruskou invazí na Ukrajině sílí v Evropě hlasy, které volají po přerušení vědecké spolupráce s Ruskem, ruskými výzkumnými institucemi a vysokými školami. Evropské země však v této oblasti nejsou tak jednotné, jako je tomu v případě jiných ekonomických a diplomatických sankcí.
Diplomatické vztahy mezi Západem a Ruskem se během posledních dní dostávají na bod mrazu. Některé státy přerušují také vědecké vztahy s ruskými vědci a výzkumnými institucemi. Jiné země o tom aktivně uvažují. Někteří představitelé vědecké komunity ovšem před takovými kroky varují.
V úterý, 1. 3. 2022, Severoatlantická aliance podle očekávání přerušila veškeré druhy civilní i vojenské spolupráce, a to včetně spolupráce na technologiích detekce výbušnin například ve veřejné dopravě a jiných technologiích ochrany proti teroristickým útokům.
O den později, 2. 3. 2022, vláda Spojených států amerických přerušila veškerý kontakt mezi NASA, tamějším Národním úřadem pro letectví a vesmír, a ruskými vesmírnými agentury. Povoleny jsou pouze aktivity spojené s fungováním Mezinárodní vesmírné stanice. ESA (Evropská kosmická agentura), která sdružuje 22 členských zemí včetně Česka, odsoudila válku na Ukrajině a nyní analyzuje další možnosti včetně přerušení vědecké spolupráce.
O podobných zákazech se hovoří i v Evropské unii. „Jedna věc je přemýšlet o vědecké diplomacii jako o jednom z nástrojů, jak udržovat vztahy se zeměmi s odlišným politickým směřováním,“ řekla Lidia Borrell-Damian, generální tajemnice organizace Science Europe. „Hovořit o spolupráci v době války je něco úplně jiného.“ Podle ní to nakonec bude na rozhodnutí individuálních států, jak a jestli vůbec pokračovat ve vědecké spolupráci s Ruskou federací.
Je třeba izolovat Rusko?
K radikálnímu kroku přistoupilo už minulý týden Německo, které je druhým největším mezinárodním partnerem ruské vědy po Spojených státech. To se rozhodlo pozastavit veškerou vědeckou spolupráci – od individuálních projektů až po meziuniverzitní spolupráci. Tento politický postoj začíná zaznívat i od německých zástupců v Evropském parlamentu.
Christian Ehler, jeden z nejvýraznějších německých poslanců, který se na oblast výzkumu dlouhodobě zaměřuje, volá po přerušení veškerých vědeckých vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Podle něj by Evropská komise měla okamžitě přestat platit ruským vědeckým institucím a ruským vědcům za jejich spolupráci v programech Horizon 2020 a Horizon Europe a ukončit spolupráci v těchto programech. „Žádám, aby Evropská komise a Rada Evropské unie přerušila veškeré vědecké a výzkumné vztahy s Ruskou federací,“ napsal Ehler v prohlášení v pátek 22. 3. 2022. To by podle něj mělo zahrnovat také vypovězení formálních dohod o vědecké a technologické spolupráci s Ruskem.
Do útoku na Ukrajinu se řada vrcholných politiků i zástupců vědecké komunity bránila vtažení vědeckých vztahů do diplomatických i geopolitických konfliktů. Ruská válka však Evropu šokovala. Mnozí tak nyní obrací. „Obvykle bych argumentoval, že univerzity jsou místo, kde roste a sílí racionalita, mír, demokracie a odpor vůči autokracii, což platí i pro Rusko, a z tohoto důvodu bychom měli naše vazby zachovat,“ řekl Frank Ziegele, výkonný ředitel německé Centre for Higher Education. „Za současných okolností se ale domnívám, že musíme přerušit vztahy ve všech oblastech, a to včetně akademické spolupráce.“
Proponenti kompletní ruské izolace tvrdí, že ruská invaze a válka, kterou Ruská federace na Ukrajině rozpoutala, je natolik nepřekročitelným útokem na nejzákladnější mezinárodní právní normy a suverenitu jednotlivých států, že ani vědecká diplomacie v tomto případě nemůže stát stranou.
„Vědecká spolupráce je významným odvětvím diplomacie a diplomacie v tomto případě selhala. Je proto naprosto logické v tomto případě ukončit veškerou vědeckou spolupráci,“ vysvětlil svou pozici David Clements, astrofyzik z Imperial College London. Zprávy z Velké Británie upozorňují na to, že Spojené království aktuálně analyzuje spolupráci UKRI s ruskými subjekty. Zatím však k žádným konkrétním krokům nepřistoupilo – to se ale může změnit každým dnem. Podobný postoj zaujaly i některé britské univerzity, jako například Warwick University, která podle vyjádření aktuálně zkoumá možnosti úplného nebo částečného přerušení vztahů. Naproti tomu největší výzkumné univerzity Velké Británie, Oxford a Cambridge, v tomto ohledu mlčí.
Německý příklad promptně následovalo také Dánsko, které přerušilo veškeré akademické vztahy. Tamější ministr pro výzkum Jesper Petersen napsal dánským univerzitám, aby pozastavily veškerou spolupráci v oblasti výzkumu, vývoje a inovací s Ruskem a Běloruskem. „Toto rozhodnutí má sloužit jako jasný signál, že agrese vede k izolaci v mezinárodní komunitě,“ stojí v oficiálním vyjádřením tamějšího ministerstva pro výzkum.
V Nizozemsku řada univerzit také odsoudila ruskou invazi a podle vyjádření reflektují důsledky války a její vliv na stovky společných projektů a výměnných programů, na kterých tamější univerzity spolupracují se svými ruskými protějšky. „V každém případě budou tyto projekty kvůli válce uloženy k ledu a nové nevzniknou,“ řekl Robert-Jan Smits, současný rektor Eindhoven University of Technology.
O další spolupráci jedná i Švédsko. „Jsme si vědomi německé odpovědi a podrobně situaci monitorujeme,“ řekla mluvčí švédské vlády. „Aktuálně vyhodnocujeme další kroky a ministr školství celou situaci diskutuje s výzkumnými organizacemi a vysokými školami.“ Ani Polsko zatím jasně nerozhodlo, protože tamější vláda je primárně soustředěna na jiné oblasti aktuální dění. Očekává se, že tamější výzkumné instituce ale zvolí spíše tvrdý postup. Litva zvažuje také přerušení vztahů s Běloruskem kvůli podílu země na válce na Ukrajině.
Ublíží izolace ruským disidentům?
Oponenti přerušení vědeckých vztahů naproti tomu argumentují, že přerušení vztahů potrestá primárně ruské akademiky a vědce, kteří se staví proti válce. V neděli, 27. 2. 2022, Belgická konference rektorů vydala prohlášení, v němž adresovala belgickou vládu: „Ujistěte, že v akademické spolupráci je možné pokračovat tak, jak to jenom bude možné, protože umožňuje svobodné myšlení i během nejtemnějších hodin ozbrojeného konfliktu.“ Například Ghent University brání svou Platformu Rusko, v jejímž rámci se organizují výměnné pobyty a vědeckou spolupráci. Na webových stránkách popisuje Rusko jako „důležitého a cenného partnera“. Tamější rektor Rik Van de Walle řekl, že další fungování této platformy vůbec není téma k diskusi. Ghent však ukončil výměnné pobyty v Rusku.
Podobného názoru je i Martin Dominik, astrofyzik ze skotské St Andrews University: „Přerušit všechny vztahy znamená přímo nahrávat extrémistům, kteří získávají politickou podporu na základě tvrzení, že národ se musí spojit proti nepřátelům ze zahraničí,“ vysvětluje Dominik.
James Moran z Centre for European Policy Studies, a bývalý vyslanec EU v Egyptě, tvrdí, že je důležité skrze vědu nechat otevřené určité komunikační kanály. „Teď není čas na nějakou iniciativu vědecké diplomacie. Jakmile ale pušky utichnou, je důležité nechat otevřené některé komunikační kanály pro budoucí spolupráci. Podobně jako tomu bylo v 50. letech během studené války, kdy američtí, evropští a ruští virologové spolupracovali na vývoji vakcíny proti dětské obrně,“ napsal Moran pro ScienceBusiness.
Češi se ke spolupráci staví odmítavě
Česká vláda zvolila relativně jasný, odmítavý postoj k další spolupráci s ruskými výzkumnými institucemi. Petr Gazdík, současný ministr školství, mládeže a tělovýchovy, zveřejnil ve středu 2. 3. své stanovisko: „Jako člen vlády ČR, do jehož gesce spadají agendy vzdělávání, výzkumu a vývoje a mezinárodní spolupráce v těchto oblastech, bych tímto chtěl důrazně vyzvat všechny vzdělávací a výzkumné instituce ČR, aby neprodleně a důsledně zvážily pokračování jak své bilaterální spolupráce se subjekty majícími své sídlo na území Ruské federace, tak i multilaterální spolupráce, v nichž má Ruská federace vliv a podíl,“ napsal Gazdík. Podle něj je není možné spolupracovat s institucemi země, který započala válečný konflikt.
Už před vyjádřením ministra však některé české vysoké školy začaly vypovídat smlouvy o partnerstvími s ruskými univerzitami. Například Masarykova univerzita v sobotu 26. 2. 2022 s okamžitou platností vypověděla spolupráci se čtyřmi ruskými univerzitami.
Hlavní čeští poskytovatelé veřejné podpory na výzkum, vývoj a inovace, Grantová agentura ČR a Technologická agentura ČR, vyjádřily podporu solidarity s Ukrajinou a vyzvaly řešitele svých projektů, aby zvážili rozšíření týmů o vědecké pracovníky a studenty z Ukrajiny. Zatím však nevydali žádné další prohlášení, které by směřovalo k omezení spolupráce s Ruskou federací.
Autor: Vědavýzkum.cz (JT)
Zdroj: ScienceBusiness (1, 2, 3, 4, 5, 6), Nature
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
