Zachrání Čína také ruskou vědu?

Evropská asociace univerzit (EUA) minulý týden pozastavila členství dvanácti ruským univerzitám, jejichž rektoři podepsali prohlášení, které explicitně podporuje ruské válečné tažení na Ukrajině. Prohlášení veřejně podporuje oficiální kremelská vyjádření o „denacifikaci“ Ukrajiny a volá po podpoře armády a prezidenta Putina. Ve vyjádření také zaznělo, že je „základní povinností“ ruských univerzit „učit své studenty, jak být nejenom patrioty, ale jak mohou usilovat o pomoc své vlasti“.

Tak silné vyjádření podpory ze strany ruských vysokých škol zaskočilo i ty zástupce mezinárodní vědecké komunity, kteří volali po zachování vědeckých vazeb na ruské výzkumníky a tamější vědecké instituce. V reakci na prohlášení EUA pozastavila své členství univerzitám, jejichž představitelé otevřený dopis podepsali. Podle ní je totiž otevřená podpora ruské válečné agrese „v zásadním rozporu“ s evropskými hodnotami, ke kterým se svým členstvím v EUA ruské vysoké školy přihlásily. Podle asociace bude jejich vyloučení trvat tak dlouho, dokud znovu nezačnou jednat v souladu s evropskými hodnotami.

Svým členům přitom doporučila, aby spolupráci s konkrétními univerzitami zvážili případ od případu v souladu s nařízeními a doporučeními národních států a Evropské unie. Zároveň však EUA připomněla, že mnoho ruských akademiků se proti ruské invazi na Ukrajinu vymezilo i za cenu velkého osobního rizika. Největší vědecká petice ruských vědců proti válce zatím nasbírala přes 8 000 podpisů, než musela být kvůli schválení nového zákona zastavena.

Alexandr Nozik, vědec z Moskevského fyzikálně-technického institutu, prohlásil, že podle jeho odhadů se proti válce ostře staví až 90 % ruských akademiků. Podle něj jsou zděšeni aktuálními událostmi. „Zveřejněné prohlášení rektorů je zcela hanebné,“ řekl. Podle něj je ale pravděpodobné, že ho podepsali pod nějakou formou nátlaku. Je dokonce dobře možné, že bylo za rektory prohlášení napsáno, bez jakékoliv formu konzultace s nimi a rektoři se báli cokoliv proti němu namítat.

Dva dny před tímto prohlášením totiž ruští rektoři vydali mnohem mírnější prohlášení, ve kterém volali po tom, aby mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje zůstala otevřená i navzdory aktuálním událostem. Některé ruské univerzity vydaly také individuální prohlášení – rektor Moskevského fyzikálně-technického institutu například na konci února vyzval své kolegy, aby nekomentovali politické dění a zdůraznil důležitost mezinárodní spolupráce. Naproti tomu rektor z Peter the Great St. Petersburg Polytechnic University vydal oficiální prohlášení, že za konflikt nese zodpovědnost Západ a zopakoval kremelské lživé tvrzení, že Ukrajinci vyvíjeli nukleární bombu.

Evropa končí se spoluprací s Ruskem

V Evropě zatím stále sílí tendence k přerušení veškerých vztahů s ruskými vědeckými institucemi. Aktuálně již 16 zemí Evropské unie kompletně nebo částečně přerušilo či pozastavilo vědecké kontakty s Ruskem, a to včetně Rakouska, Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Německa, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Polska, Nizozemska, Slovenska, Slovinska nebo Švédska. K těmto zemím se přidalo Norsko i Kanada a nyní i Švýcarská asociace univerzit doporučila svým členům, aby prověřili svou spolupráci s ruskými institucemi a pozastavili ji.

Evropská komise také pozastavila platbu ruským institucím, které jsou financovány z projektů EU. Evropská unie také podle prohlášení komisařky pro výzkum a vzdělávání Mariyi Gabriel nebude financovat žádné nové projekty, ve kterých by se mělo spolupracovat s libovolnými ruskými institucemi.

Velká Británie dosud nezaujala tak jednoznačný postoj. Asociace Universities UK sice invazi odsoudila, ale vyslovila podporu dalšímu pokračování komunikace mezi britskými a ruskými univerzitami. Nyní se ale objevují zprávy, že i ve Spojeném království sílí potřeba zaujmout tvrdší postoj. Například Nottingham University oznámila, že přeruší a vypoví veškeré vazby s Ruskem, a to včetně ukončení aktuálních projektů. Podobné kroky plánuje také Glasgow University.

Pomoc přichází z Číny

Stále se stupňující ekonomická i politická izolace Ruska bude mít podle odborníků naprosto ničivé dopady na ruskou vědu. Je proto pravděpodobné, že vědecká izolace přinutí ruské výzkumné instituce hledat partnery především v Číně.

Maia Chankseliani, expertka na terciární vzdělávání v post-sovětských státech z University of Oxford, tvrdí, že lze očekávat značné posílení vědecké spolupráce mezi Čínou a Ruskem, protože se bude jednat o mnohem bezpečnější formu spolupráce pro samotné ruské vědce. Je podle ní možné, že ti, kteří budou spolupracovat s někým ze Západu, budou v podezření. Na větším vědeckém sblížení Rusko a Čína ostatně pracovaly i před současnou invazí ruských vojsk na Ukrajinu. To ukazují i dostupná data. Například počet společných rusko-čínských publikací se mezi lety 2011 a 2020 více než zčtyřnásobil. To je výrazně vyšší tempo, než jakého Rusko dosáhlo v kooperaci s jakoukoliv jinou zemí.

Na druhou stranu, Anatoly Oleksiyenko z University of Hong Kong tvrdí, že přestože lze kvůli ruské válce očekávat zvýšenou míru spolupráce s čínskými vědeckými institucemi, nebude to podle něj tak jednoduché, jak si Rusové představují. „Ruské instituce už dříve usilovaly o pevnější vztahy se svými čínskými protějšky. Ty teď pravděpodobně budou růst dál. Nikoliv ale směrem, kterým by si Rusové přáli. Čína má své vlastní strategické plány a jejich cílem určitě není ruská prosperita,“ vysvětluje Oleksiyenko.

Ruská invaze na Ukrajinu během několika dní překreslila geopolitické mapy světa. Začíná být ale zřejmé, že tyto důsledky se nevyhnou ani výzkumu, vývoji a inovacím. Zatímco dosud vědecká komunita vždy poměrně silně protestovala proti zatažení vědy a vědecké spolupráce do obecnějších politických neshod (jako tomu bylo například v případě brexitu), nyní je reakce vědců – i vzhledem k brutalitě nevyprovokované ruské invaze – velmi odlišná.

Na tuto změnu upozornil i Jan Wöpking, jeden z představitelů skupiny U15, která sdružuje přední německé výzkumné vysoké školy. „Podle mě nyní končí období přehnaně optimistické, mezinárodní verze vědecké diplomacie,“ prohlásil Wöpking. Podle něj je jasné, že různé podoby spolupráce a sdílení budou i na dále pokračovat. Jsou pro vědu totiž naprosto zásadní. „Budeme ale mít takovou spolupráci na globální úrovni, nebo bude existovat v oddělených blocích? Mezi zeměmi, které jsou si politicky blízké?“ Podle něj je tak dost dobře možné, že jsme svědky konce vědecké spolupráce bez hranic.

Zůstává otázkou, nakolik se tyto předpovědi splní. Je ale zřejmé, že věda se i prostřednictvím aktuální krize stala důležitou oblastí geopolitických vztahů se vším, co k tomu patří. A to i v představách samotných vědců.

Autor: Vědavýzkum.cz (JT)

Zdroj: Nature, Times Higher Education (1, 2), ScienceBusiness (1, 2, 3)