Do žebříčku vysokých škol ze zemí rozvíjejících se ekonomik, který každoročně sestavuje společnost Times Higher Education, je letos zahrnuto osmnáct českých vysokých škol. Pokračuje ale trend slábnoucích pozic tuzemských univerzit, i když některým se podařilo si pozici z minula udržet. Celosvětově si vůdčí pozice tradičně udržují čínské univerzity, velké zlepšení pak zaznamenaly ruské školy.
Česko: Pokles a stagnace
Naše nejstarší vysoká škola, Univerzita Karlova, zaznamenala v letošním žebříčku oproti minulému roku pokles z 64. příčky na 78. místo. Nejlepší výsledek zatím v tomto žebříčku měla v roce 2017, kdy se umístila na 39. pozici.
V minulém roce Univerzita Palackého v Olomouci přeskočila Masarykovu univerzitu. První jmenovaná obsadila v uplynulém hodnocení 141. příčku a druhá 160. Letos si pozice opět vyměnily, ale i tak obě poklesly na nižší příčky. Masarykova univerzita je v aktuálním žebříčku na 176. místě a Univerzita Palackého v Olomouci na 201.– 250. příčce.
Na stejné pozici jako minulý rok se podařilo udržet České zemědělské univerzitě v Praze a Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Obě jsou shodně na 251. až 300. příčce. O něco hůře na tom pak za letošek je České vysoké učení technické v Praze, které z 251. – 300. pozice lehce kleslo na 301. až 350. místo.
Dvojice škol Vysoké učení technické v Brně a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze si trochu pohoršila, když z minulé 301. – 350. příčky poklesla na 351. až 400. pozici v žebříčku.
Na 401. až 500. pozici se umístilo hned šest českých škol. Stejnou pozici jako minulý rok si udržely Univerzita Hradec Králové, Mendelova univerzita v Brně, Západočeská univerzita v Plzni a VŠB-TUO. O své pozice naopak přišly a o něco si pohoršily Ostravská univerzita a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (v minulém roce byly obě na 351. až 400. pozici).
Vysoká škola ekonomická, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Univerzita Pardubice a Technická univerzita v Liberci se pak umístily na 501+. pozici.
Čína stále dominuje a Rusko se dere vpřed
Nejsilnější zastoupení má v první desítce nadále Čína. Došlo ale ke změně na první příčce. Z té byla po třech letech sesazena Tsinghua University a vystřídala ji Peking University. Celkově Čína v první desítce obsadila sedm pozic, stejně jako v minulém roce. Z první desítky letos vypadla University of Cape Town, kterou z desáté příčky vytlačil Moscow Institute of Physics and Technology (MIPT). Celkem má Rusko v první desítce dvě školy, jednoho zástupce pak má Taiwan.
Čínská dominance je viditelná v celém žebříčku, v závěsu za ní je pak právě co do počtu zařazených škol Rusko. Dříve přitom země byla až čtvrtou nejvíce zastoupenou zemí v žebříčku.
Ruské plány na vylepšení pozic v žebříčcích
V roce 2012 Rusko spustilo program excelence Projekt 5-100, v jehož rámci bylo vybráno 21 univerzit, které budou ročně dostávat až 1 miliardu rublů (10,2 milionu Kč) ve snaze posunout pět z nich do roku 2020 do první stovky světového žebříčku. V první stovce žebříčku THE World University Rankings se však dosud žádná ruská univerzita neumístila; Moskevská státní univerzita je v tabulkách pro rok 2022 nejvýše na společném 158. místě na světě a šestá v rozvíjejících se ekonomikách, ačkoli nebyla součástí Projektu 5-100.
Vláda se nyní soustředí na nový program nazvaný Priorita 2030, který je zaměřen spíše na excelenci ve výzkumu a regionální rozvoj než na konkrétní zlepšování výsledků v žebříčcích.
Celý žebříček je k nahlédnutí zde.
Autor: Vědavýzkum.cz (SA)
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vědavýzkum.cz
