hlavní partner portálu
Více než polovina nizozemských vědců se pravidelně uchyluje k diskutabilním výzkumným praktikám, jako je například skrývání různých nedostatků v jejich výzkumu nebo selektivní citování literatury. Tato a další zjištění přinesl nedávný průzkum mezi tamními vědci.
Vědecký experiment je potvrzení nebo vyvrácení nějaké předem stanovené hypotézy. Nicméně i uznávaní vědci mohou v nejlepším možném úmyslu přinést špatné závěry a nemusí to být způsobeno neetickým chováním. Stává se to však poslední dobou častěji? A co vlastně působí nereprodukovatelnost nebo ambivalenci v článcích?
Práce ve vědeckém managementu se v uplynulých dekádách stala atraktivní kariérní vyhlídkou pro výzkumné pracovníky po celém světě. Výzkumní manažeři a administrátoři, kteří byli dlouho samotnými vědci bráni spíše jako podpůrný personál, jsou dnes stále častěji vnímáni jako rovnocenní partneři, kteří mají ve vědě své nezastupitelné místo.
Evropský inovační a technologický institut (EIT) vybral nejlepší projekty rozvoje inovačních kapacit vysokoškolského vzdělávání. Z celkového počtu 64 přihlášených projektů uspělo 23 konsorcií, do nichž je zapojeno 135 vysokoškolských institucí a 140 dalších partnerů včetně tří českých univerzit.
Česko si vzalo za cíl patřit do roku 2030 mezi inovační lídry Evropy. Kde se aktuálně nachází, jaké jsou regionální rozdíly v míře inovací a co ještě musí zvládnout, naznačují výsledky projektu OECD, v němž Česká republika hrála úlohu pilotní země.
Omezování akademické svobody se stává stále častějším problémem, který je však dlouhodobě „úspěšně" opomíjen. „Demokratické normy, které podporují nezávislost a chrání postavení akademiků, byly narušeny,“ prohlásil v červnu na konferenci německý europoslanec Christian Ehler. Podle něj se jedná se o znepokojivý trend, který je nejsilnější v USA, ale je přítomen také v Evropě.
Zvyšování financí na vědu s úmyslem rozvíjet zelenou a digitální budoucnost je cílem valné většiny zemí. Výdaje na výzkum v letech 2014 - 2018 rostly rychleji než celosvětová ekonomika, podle nové zprávy UNESCO však mezi zeměmi existují propastné rozdíly. Až devadesát procent vědeckých výsledků pochází ze zemí G20.
Evropská výzkumná rada (ERC) oznámila jmenování nové předsedkyně. Bude jí německá bioložka Maria Leptin, která od roku 2010 vede prestižní vědeckou organizaci EMBO. V čele rady nahradí dosavadního předsedu Jeana-Pierra Bourguignona.
Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) na svém 76. plenárním zasedání konaném dne 30. června 2021 zvolilo Janu Kolar jako nastupující předsedkyni ESFRI po Janu Hrušákovi, jehož mandát vyprší v prosinci 2021. Nová předsedkyně ESFRI se dvouleté funkce ujme v lednu 2022.
Nově vydaná zpráva OECD poukazuje na problém prekarizované práce juniorních vědeckých pracovníků, kteří často vykonávají vysoce kvalifikovanou práci bez jakýchkoliv stabilních výhledů do budoucna. To je přitom destruktivní pro celé vědní prostředí. Zpráva proto přichází s opatřeními, která by situaci mladé vědecké generace měla zlepšit.
