Dosud neznámé buněčné struktury pomáhají rostlinám rozmnožovat se i při vysokých teplotách
- Autor článku: ne
- Zdroj: CEITEC
Vysoké teploty představují pro rostliny problém nejen během růstu, ale i při rozmnožování. Teplotní stres může narušit tvorbu zárodečných buněk a vést k chybám při předávání genetické informace další generaci. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity nyní ve dvou navazujících studiích popsali dosud neznámý mechanismus, který je pro rozmnožování rostlin zásadní a zároveň dokáže reagovat na změny prostředí. Klíčovou roli v něm hrají buněčné struktury nazývané meiotická tělíska neboli M-bodies.
- Základní údaje
- CEITEC
- Věda
Počítačové simulace osvětlily, jak neobvyklé tRNA mění pravidla čtení genetického kódu
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Vědci z VŠCHT Praha přispěli k rozsáhlé studii, která ukázala, že i malá změna v transferové RNA může zásadně ovlivnit, jak buňka čte svou genetickou informaci. Počítačové simulace vysvětlily, proč některé tRNA dokážou ignorovat signál, který za běžných okolností znamená konec syntézy bílkovin. Takové tRNA byly známé u vyšších organismů. Studie však zmapovala, jak běžné jsou tyhle zvláštní tRNA v bakteriích.
- Základní údaje
- Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
- Věda
Profese transferář 2027: Komplexní vzdělávání pro profesionály, kteří propojují výzkum s praxí
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 12.12.2026
- Textové pole: Transfera.cz
Devět modulů, přední odborníci z praxe a jednotný standard vzdělávání pro oblast transferu znalostí a technologií. Druhý ročník programu Profese transferář 2027 otevírá registrace a nabízí jedinečnou příležitost pro profesní růst transferových specialistů, výzkumníků i manažerů inovací.
Proč některé státy „posílají“ málo lidí do Bruselu?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
Evropská komise zaměstnává více než 30 tisíc lidí z celé Evropské unie, dlouhodobě ale čelí problému nerovnoměrného zastoupení občanů jednotlivých členských států. Tento problém zároveň otevírá širší dilema: jak skloubit princip výběru kandidátů čistě podle kvality s požadavkem, aby evropská administrativa reprezentovala všechny členské země.
- Základní údaje
- Vysoká škola ekonomická v Praze
- Věda
Když se buněčný kopírovací stroj zasekne: vědci odhalují skrytý zdroj poškození DNA
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s kolegy z Univerzity v Curychu a Univerzity v Bernu odhalili nový mechanismus vysvětlující, proč rakovinné buňky hromadí poškození DNA a proč jsou jejich chromozomy tak často nestabilní. Studie, publikovaná v časopise Nature Communications, ukazuje, že zásadní roli mohou hrát zdánlivě běžné problémy vznikající při kopírování DNA, které se v průběhu času nenápadně kumulují a narušují stabilitu genomu.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Odlišná cesta fotosyntézy: co dělá smrk jinak než kvetoucí rostliny
- Autor článku: ne
- Zdroj: Grantová agentura ČR
Mezinárodní tým vedený Romanem Kouřilem z Univerzity Palackého v Olomouci popsal unikátní uspořádání fotosyntetického aparátu smrku. Ukázal, že jehličnany využívají odlišnou strukturní organizaci fotosystému II než kvetoucí rostliny – a to jim může dávat výhodu v extrémních světelných podmínkách.
- Základní údaje
- Grantová agentura ČR
- Věda
Planetárium Praha zve na cestu na Mars i za nevšedními uměleckými zážitky pod kopulí
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 2.12.2026
- Textové pole: Planetárium Praha
Jak bude vypadat první cesta člověka na Mars? A co všechno může nabídnout moderní planetárium kromě poznávání vesmíru? Listopad v Planetáriu Praha přinese nový film Na Mars!, festival imerzního umění ART∗VR, oceňovaný hudební snímek artDome: Resolution i interaktivní divadelní představení Planeta B. Návštěvníky tak čekají nejen výpravy za hranice Země, ale také nevšední spojení technologií, hudby, filmu a živého umění.
Proč nerovnost ztěžuje spolupráci
- Autor článku: ne
- Zdroj: Vysoká škola ekonomická v Praze
Co se stane s důvěrou a spoluprací, když obě strany nemohou získat stejně? Tato otázka je ústředním bodem nového experimentu Alessandra Stringhiho, výzkumníka z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, publikovaného v časopise Games and Economic Behavior.
- Základní údaje
- Vysoká škola ekonomická v Praze
- Věda
Už žádné lepení: Nový algoritmus pomáhá vědcům omezit agregaci proteinů
- Autor článku: ne
- Zdroj: ICRC
Proteiny jsou tichými motory moderního života. Pomáhají vyrábět život zachraňující léky, rozkládat látky znečišťující životní prostředí, zlepšovat naše potraviny a pohánět průmyslové procesy. Má to však háček: mnoho proteinů má tendenci slepovat se dohromady a vytvářet nefunkční shluky, které jsou neaktivní. Toto chování proteinů dosud brzdilo vědecký pokrok.
- Základní údaje
- ICRC
- Věda
Top 10 za květen: Po videohrách mají mnozí pocit prázdnoty, míra násilí ve světě roste
- Autor článku: ano
- Zdroj: VědaVýzkum.cz
Jaká témata rezonovala na Redditu tento měsíc? Přinášíme přehled 10 nejsdílenějších vědeckých článků za květen, kterému dominuje americká politika. Konzervativci mají vyšší úmrtnost, zastavení americké zahraniční pomoci zvýšilo míru násilí a Trump přesvědčil rodiny o existenci léku na autismus.
- Základní údaje
- VědaVýzkum.cz
- Věda
ČVUT otevřelo laboratoř kvantových technologií
- Autor článku: ne
- Zdroj: České vysoké učení technické v Praze
Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze slavnostně otevřela novou laboratoř kvantových technologií, jejíž součástí je kvantový komunikační polygon určený pro výzkum, testování a výuku. Unikátní pracoviště umožní testování kvantové komunikace v reálných podmínkách, výuku nové generace expertů i rozvoj technologií pro bezpečnou digitální infrastrukturu budoucnosti.
- Základní údaje
- České vysoké učení technické v Praze
- Věda
Když počasí zabíjí. Vědci prozkoumali nejtragičtější přírodní katastrofy u nás
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Záplavy, bouřky, vichřice, ale i obyčejná mlha. Badatelé z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zmapovali ve spolupráci s kolegy z Masarykovy univerzity v Brně třináct nejničivějších událostí souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 až do současnosti. Analýza ukázala, že přestože extrémních jevů přibývá, moderní věda se naučila je předpovídat, a díky včasnému varování se počet hromadných neštěstí dramaticky snížil.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Strana 16 z 469
