Jak Evropané vnímají Indii a Indy? To bude zkoumat univerzita v Liberci s partnery z celého světa
- Autor článku: ne
- Zdroj: Technická univerzita v Liberci
Hluboce zakořeněné předsudky a klišé formovaly po staletí představy Evropanů o Indii a Indech a jsou mnohdy určující dodnes. Tvoří překážku lepší spolupráce Evropy a Indie, která se stává nastupující geopolitickou a ekonomickou mocností 21. století. A evropské elity si to uvědomují.
- Základní údaje
- Technická univerzita v Liberci
- Věda
Vidět, jak funguje mozek, mohou vědci v Brně už čtvrt století
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita
Přístroje pro funkční magnetickou rezonanci využívají výzkumníci z Masarykovy univerzity 25 let. Na počátku stála spolupráce lidí z Fakultní nemocnice sv. Anny a Lékařské fakulty. Už deset let pak mají vědci k dispozici laboratoř v CEITEC Masarykovy unverzity.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita
- Věda
Rovnice ukazují, jak přenést elektromagnetický signál, a při tom třeba odhalit nádor
- Autor článku: ne
- Zdroj: Grantová agentura ČR
Pulzní elektromagnetická pole jsou v přírodě běžným jevem – příkladem může být blesk. V extrémní podobě je vytváří například výbuch jaderné bomby, což je scénář, který si nikdo nepřeje zažít. Lepší už je, pokud elektromagnetický impulz dokáže najít nádor, aby se dal včas léčit. Výzkumem pulzních elektromagnetických polí se zabývá Martin Štumpf z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. V loňském roce byl za něj nominován na Cenu předsedy Grantové agentury ČR.
- Základní údaje
- Grantová agentura ČR
- Věda
Olomoučtí vědci vyvinuli pomocí editace genů upravený ječmen, který nyní testují na poli
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého polní pokus s ječmenem, při jehož vývoji použili metodu editace genomu CRISPR. Jarní ječmen se zkráceným stéblem získali pomocí nových šlechtitelských technik.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Věda
Vědci objevili nové „písmeno“ v tubulinovém kódu, důležité nejen pro vývoj neuronů
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Tubulinový kód je abeceda, kterou buňka řídí chování své kostry – mikrotubulů. Tento kód ovlivňuje vývoj neuronů i plasticitu mozku (schopnost měnit sílu spojení mezi neurony) a jeho poruchy souvisejí s neurodegenerativními nemocemi, například Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV ve spolupráci se zahraničními kolegy nyní popsali dosud neznámou modifikaci, která tuto abecedu rozšiřuje o nové „písmeno“.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Nově objevená houba může pomoci v boji s tropickými nemocemi
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Nečekaný objev hlásí vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V druhu mikroskopické houby, která běžně žije na rostlinách po celém světě, identifikovali zcela nové látky s mimořádným potenciálem. Tyto sloučeniny, pojmenované gunaciny, prokázaly v laboratorních testech silné účinky proti parazitům způsobujícím nebezpečné tropické nemoci. Chemicky jsou podobné léčivým látkám z legendárního „čaje Inků“, stromu lapacho.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Dokonalá krása antarktických řas. Čím uchvátily rozsivky českou bioložku?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. Studovat je přímo do království ledu a kamení se letos v lednu vydala bioložka Kateřina Kopalová. Jak náročné je vyrazit na antarktickou expedici a čím jsou výjimečné rozsivky?
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Vědci mapovali nejhojnější sladkovodní mikroby po celém světě, našli sedm nových kmenů bakterií
- Autor článku: ne
- Zdroj: Biologické centrum AV ČR
Dosud nejucelenější analýzu globálního rozšíření a genetické rozmanitosti jedné z nejhojnějších skupin sladkovodních mikroorganismů – bakterií rodu Fontibacterium – přináší nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology. Mezinárodní tým vedený vědci z Biologického centra Akademie věd ČR zmapoval, popsal a výrazně rozšířil počet kultivovaných i genomově sekvenovaných zástupců této málo známé mikrobiální skupiny a odhalil nové i endemické druhy díky sledování jejich výskytu v jezerech po celém světě.
- Základní údaje
- Biologické centrum AV ČR
- Věda
Lék na rakovinu? Boj s krizí klimatu? Ptejte se datových vědců
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Doba, kdy „ajťáci“ seděli v suterénech, je dávno pryč. Například bioinformatici se přesunuli do nejvyšších pater a jsou součástí moderních vědeckých týmů. Vyznají se totiž v mnohosti dat i nástrojích umělé inteligence. „Díky nim dokážeme lépe předvídat a řešit například klimatické hrozby nebo světové epidemie, jako byla ta covidová,“ zamýšlí se Jiří Vondrášek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který šéfuje české pobočce infrastruktury ELIXIR.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
- Autor článku: ne
- Zdroj: Mendelova univerzita v Brně
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla Přinosilová ze Zahradnické fakulty zkoumá, jak nejlépe množit olivovníky metodou mikropropagace in vitro, aby získala zdravé a geneticky identické jedince, klony původní rostliny. Výzkum probíhá ve spolupráci s česko-italskou firmou Vitrotree by Battistini.
- Základní údaje
- Mendelova univerzita v Brně
- Věda
Strana 20 z 449
