Olomoučtí vědci vyvinuli pomocí editace genů upravený ječmen, který nyní testují na poli
- Autor článku: ne
- Zdroj: Univerzita Palackého v Olomouci
Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého polní pokus s ječmenem, při jehož vývoji použili metodu editace genomu CRISPR. Jarní ječmen se zkráceným stéblem získali pomocí nových šlechtitelských technik.
- Základní údaje
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Věda
Vědci objevili nové „písmeno“ v tubulinovém kódu, důležité nejen pro vývoj neuronů
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Tubulinový kód je abeceda, kterou buňka řídí chování své kostry – mikrotubulů. Tento kód ovlivňuje vývoj neuronů i plasticitu mozku (schopnost měnit sílu spojení mezi neurony) a jeho poruchy souvisejí s neurodegenerativními nemocemi, například Parkinsonovou a Alzheimerovou chorobou. Vědci z Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV ve spolupráci se zahraničními kolegy nyní popsali dosud neznámou modifikaci, která tuto abecedu rozšiřuje o nové „písmeno“.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Freedom to Operate: Klíčový krok transferu, který se nevyplatí odkládat
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 30.6.2026
- Textové pole: UNICO
„Nejdražší analýza je ta, kterou uděláte příliš pozdě.“ Jak mít patentová rizika akademických spin-offů včas pod kontrolou? Strávíte tři roky vývojem, úspěšně projdete prvním investičním kolem, podepíšete smlouvu – a pak dostanete dopis od právního zástupce firmy, o které jste ani neslyšeli. Jejich patent z roku 2019 pokrývá klíčový princip vašeho produktu. Nemusí dokázat, že jste ho kopírovali. Stačí, že ho používáte.
Zázraky? Věda! Plzeňský kraj má svoji zábavnou vědeckou talk-show
- Pozice na úvodní stránce: první pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
- Textové pole: Get Smart Plzeňský kraj
Pod značkou inovačního marketingu Plzeňského kraje GetSmart se 19. května odehrála premiéra nové zábavné vědecké talk-show Zázraky? Věda! s Vladimírem Kořenem a jeho hosty. Vyprodaný sál v Domažlicích poznal zblízka pětici zajímavých osobností, dozvěděl se zajímavosti z oblasti inovací a pobavil se při soutěžních otázkách. Talk-show se tedy rozhodně nekonala naposledy.
Nově objevená houba může pomoci v boji s tropickými nemocemi
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Nečekaný objev hlásí vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V druhu mikroskopické houby, která běžně žije na rostlinách po celém světě, identifikovali zcela nové látky s mimořádným potenciálem. Tyto sloučeniny, pojmenované gunaciny, prokázaly v laboratorních testech silné účinky proti parazitům způsobujícím nebezpečné tropické nemoci. Chemicky jsou podobné léčivým látkám z legendárního „čaje Inků“, stromu lapacho.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Dokonalá krása antarktických řas. Čím uchvátily rozsivky českou bioložku?
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Najdeme je v našich rybnících stejně jako v Nilu nebo Amazonce, ale i v mořích a oceánech. Řasy rozsivky jsou velmi přizpůsobivé a daří se jim všude – včetně extrémního prostředí Antarktidy. Studovat je přímo do království ledu a kamení se letos v lednu vydala bioložka Kateřina Kopalová. Jak náročné je vyrazit na antarktickou expedici a čím jsou výjimečné rozsivky?
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Vědci mapovali nejhojnější sladkovodní mikroby po celém světě, našli sedm nových kmenů bakterií
- Autor článku: ne
- Zdroj: Biologické centrum AV ČR
Dosud nejucelenější analýzu globálního rozšíření a genetické rozmanitosti jedné z nejhojnějších skupin sladkovodních mikroorganismů – bakterií rodu Fontibacterium – přináší nová studie publikovaná v prestižním časopise Nature Microbiology. Mezinárodní tým vedený vědci z Biologického centra Akademie věd ČR zmapoval, popsal a výrazně rozšířil počet kultivovaných i genomově sekvenovaných zástupců této málo známé mikrobiální skupiny a odhalil nové i endemické druhy díky sledování jejich výskytu v jezerech po celém světě.
- Základní údaje
- Biologické centrum AV ČR
- Věda
Martin Svoboda: CARDS buduje infrastrukturu pro otevřenou vědu. Rozhodne ale hodnocení výzkumu
- Pozice na úvodní stránce: druhá pozice
- Zveřejňovat do uvedeného dne: 18.6.2026
Národní technická knihovna buduje prostřednictvím projektu CARDS sdílenou infrastrukturu pro českou vědu, která bude zahrnovat společný knihovní systém, metadatové standardy i nástroje pro správu výzkumných dat. Bývalý ředitel knihovny Martin Svoboda v rozhovoru vysvětluje, proč bez systémové podpory a funkční infrastruktury zůstane otevřená věda pouhou deklarací.
Lék na rakovinu? Boj s krizí klimatu? Ptejte se datových vědců
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Doba, kdy „ajťáci“ seděli v suterénech, je dávno pryč. Například bioinformatici se přesunuli do nejvyšších pater a jsou součástí moderních vědeckých týmů. Vyznají se totiž v mnohosti dat i nástrojích umělé inteligence. „Díky nim dokážeme lépe předvídat a řešit například klimatické hrozby nebo světové epidemie, jako byla ta covidová,“ zamýšlí se Jiří Vondrášek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, který šéfuje české pobočce infrastruktury ELIXIR.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
- Autor článku: ne
- Zdroj: Mendelova univerzita v Brně
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla Přinosilová ze Zahradnické fakulty zkoumá, jak nejlépe množit olivovníky metodou mikropropagace in vitro, aby získala zdravé a geneticky identické jedince, klony původní rostliny. Výzkum probíhá ve spolupráci s česko-italskou firmou Vitrotree by Battistini.
- Základní údaje
- Mendelova univerzita v Brně
- Věda
Pravěká mohyla pod Řípem ukrývala hrob významné ženy, našli jej archeologové ze ZČU
- Autor článku: ne
- Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni
Na výjimečné společenské postavení pravěké ženy ukazují artefakty, které pod horou Říp našli archeologové ze ZČU. Bohatý pohřeb z doby kamenné čítal měděné artefakty či náhrdelník ze psích zubů. Jde o další významný objev plzeňských archeologů z dlouhodobého výzkumu rituální krajiny Podřipska.
- Základní údaje
- Západočeská univerzita v Plzni
- Věda
Unikátní dalekohledy v Ondřejově pozorují gama záření z vesmíru i za úplňku
- Autor článku: ne
- Zdroj: Akademie věd ČR
Dva čerenkovské dalekohledy pomáhají porozumět extrémním vesmírným jevům skrze gama záření velmi vysokých energií, aktuálně jde o nejcitlivější zařízení tohoto typu na světě. Prototypy, které vznikly ve spolupráci mezinárodního týmu se zapojením českých vědců, jsou nyní v Ondřejově. Pro české astrofyziky je to výjimečná příležitost, v budoucnu se mohou dalekohledy přesunout do zahraničí.
- Základní údaje
- Akademie věd ČR
- Věda
„Naprogramované“ kmenové buňky začaly tvořit zubní tkáň
- Autor článku: ne
- Zdroj: Masarykova univerzita v Brně
Vědcům z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity se podařilo „naprogramovat“ kmenové buňky tak, aby se přeměnily v buňky utvářející zubní tkáň. Zasáhli přímo do jejich genomu.
- Základní údaje
- Masarykova univerzita v Brně
- Věda
Strana 24 z 453
